Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Články
Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.
Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…
Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.
Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.
V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.
V těchto dnech finišuje v Praze velká konference Living Planet Symposium, která je zaměřená na prezentaci a diskuzi výsledků družicového pozorování naší planety. Podobně jako během minulých ročníků konference byla také akce doprovázena vzdělávacím programem pro střední školy – ESA School Lab. Tuto akci organizuje Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury (ESERO Czech Republic) a Univerzita Karlova ve spolupráci s ESA, National Space Academy of United Kingdom a DLR – Německým výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku. Pro studenty bylo mimo zajímavého povídání připraveno velké množství experimentů a demonstrací. Výklad byl veden jak v Angličtině tak v Češtině a pro demonstrace nechyběly drony, termokamery, spektrometry ani 3D obrazovky.
Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.
Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.
Technici na Kennedyho vesmírném středisku úspěšně dokončili sérii testů přetlakové kabiny návratového modulu lodi Orion, která v roce 2018 vyrazí na nepilotovaný oblet Měsíce. Při této misi ještě na palubě nebudou lidé, ale při dalších letech už ano. Je proto potřeba mít jistotu, že konstrukce lodi bude plnit hlavní úkoly, tedy že svary udrží tvar kabiny i při namáhání při startu a návratu na Zemi, stejně tak i to, že kabina udrží atmosféru, kterou bude posádka dýchat. Zkoušky dopadly dobře a tak se může pokračovat v naplánovaném harmonogramu prací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.