V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Úkolem sondy OSIRIS-REx je doletět k asteroidu 101955 Bennu, ke kterému dorazí v roce 2018. Tento objekt patří do rodiny Apollónových asteroidů a má průměr okolo pěti set metrů. Sonda bude kolem asteroidu nejprve 500 dní kroužit, snímkovat jej a studovat vlivy, které ovlivňují jeho oběžnou dráhu. Odborníkům jde zejména o pochopení takzvaného Jarkovského efektu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Jde o sílu, která působí na rotující objekty a jejím zdrojem je tepelné záření, které s sebou odnáší drobné množství pohybové energie. Strana přivrácená ke Slunci se dopadajícím zářením ohřívá a když se od naší hvězdy odvrátí, vyzařuje své teplo do okolí. Jedná se sice o velmi slabé silové působení, ovšem pokud je tento vliv dlouhodobý, pak může ovlivnit oběžnou dráhu daného tělesa.
Asteroid Bennu je zajímavý nejen z vědeckého hlediska pro pochopení jevů, které formovaly Sluneční soustavu, ale i proto, že u něj existuje nenulová možnost, že by se v dalších staletích mohl srazit se Zemí. Objekty o průměru 500 metrů dopadají na naši planetu jednou za zhruba 130 000 let. Podle simulací se mezi roky 2169 a 2199 objevuje hned osm průletů, které by teoreticky mohly skončit srážkou – ani v jednom z osmi případů ale pravděpodobnost srážky nebyla větší než 0,07%.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Na Palermské stupnici, která hodnotí míru rizika od asteroidů má Bennu momentálně -1,71 (viz tabulka), přičemž pravděpodobnost srážky mezi roky 2175 a 2199 poklesla na 0.037%. Vše ale závisí na tom, že Bennu příliš neznáme, vše odhadujeme jen podle dálkových měření. OSIRIS REx proto zpřesní naše údaje o potenciálně nebezpečném asteroidu a díky prozkoumání Jarkovského efektu bude možné přesněji vypočítat jeho oběžnou dráhu v dalších letech.
Po důkladném prozkoumání asteroidu a změn jeho oběžné dráhy dojde k velkému finále celé mise – sonda sestoupí k povrchu a během velmi krátkého, pouze několikasekundového kontaktu robotické paže s povrchem dojde k odběru vzorků. Poslouží k tomu chytrý systém založený na proudu stlačeného dusíku, který zvíří regolit pod odběrovým zařízením. Jeho konstrukce pak díky svému tvaru zvířený prach zachytí. Sonda se bude vzdalovat od asteroidu, zatímco robotická paže uloží kontejner s odebraným prachem do speciálního návratového pouzdra.
OSIRIS REx opustí asteroid Bennu a zamíří na cestu k Zemi. Návratové pouzdro by mělo přistát v uzavřeném areálu v Utahu v září roku 2023. Odhady o množství dopraveného vzorku se liší – podle některých zdrojů by se mohlo jednat až o dva kilogramy. Vědci by pak pouzdro ve speciální laboratoři otevřeli a mohli by zkoumat vzácný materiál, který může napovědět mnoho informací o složení asteroidu, který můžeme s trochou fantazie přirovnat ke konzervě, která uchovává látky tak, jak vypadaly před mnoha stovkami milionů let. Na asteroidech totiž není eroze, kterou známe z kamenných planet a která dokáže velmi rychle zamést jakékoliv starší stopy.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://uanews.arizona.edu/s…IMG_7644_Demers.jpg?itok=G4qLVzt0
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…906612559451568_6628888254598804796_o.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/387px-YarkovskyEffect.svg.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/NASA_1999_RQ36.gif
Pouzdro by skutečně mělo přistát v areálu v Utahu? To je pozoruhodná(?) přesnost.
To není zase až tak neobvyklé. Většina sond má již dávno před startem vytipovanou přistávací oblast.
Obvykle to právě bývá uzavřená oblast, nejlépe vojenská. A dobře že tak. Pouzdro Hayabusa přistála na nějaké základně v Austrálii a ještě ho na místě kontrolovali pyrotechnici kvůli nevybuchlým pyropatronám a pouzdro Genesis taky v uzavřené oblasti. Což bylo opět jedině v pořádku vzhledem k tomu, že dopadlo nebržděně a navíc to byl opravdu obr ve srovnání s Hayabusou.
Teď koukám, že právě v Utah Test and Training Range dopadlo pouzdro Genesis a přistálo Stardust. A bude tam přistávat i OSIRIS-REx. Takže tento prostor je pro americké sondy exkluzivní. Kromě těchto tří se ještě žádná americká sonda k Zemi nevracela.
Bezpečnost je jen jeden z důvodů přesného směrování. Šance, že by náhodně směrované pouzdro způsobilo na zemi nějaké škody, je relativně malá. Mohlo by ale spadnout do pralesa, bažiny případně do země jako KLDR. To by znamenalo poměrně velké nepříjemnosti s nalezením a předáním do oprávněných rukou.
Čo znamená že patrí do „rodiny Apollónových asteroidov“?
Wiki nám to ráda řekne:
Apolla kříží zemskou dráhu a v perihelu se
dostávají ke Slunci blíže než Země, velké
poloosy jejich drah jsou větší než 1 AU, jejich
dráhy tak leží z větší části vně dráhy naší
Země a doba oběhu kolem Slunce je větší než
1 rok. Vzhledem k charakteru své dráhy patří
některé z nich také do kategorií potenciálně
nebezpečných planetek a blízkozemních
objektů
Ďakujem!
Způsob odběru vzorku je opravdu sofistikovaný a promyšlený a věřím mu. Ale očekávat dvě kila? To by musela sonda objevit pořádnou závěj z regolitu. Na druhou stranu bude mít skoro rok a půl na pátrání. Už se těším na fotky. Myslím, že můžeme oprávněně očekávat ještě vyšší kvalitu než od Rosetty, která přece jen startovala už před dvanácti lety.