Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.
Tato teplota se očekává v místě přistání Luny 27, ovšem trvale zastíněné krátery mohou být i chladnější – teploty v nich mohou klesat až k -240°C. Vrták s palubní laboratoří nese označení PROSPECT, což je zkratka z anglického názvu Platform for Resource Observation and in-Situ Prospecting in support of Exploration, Commercial exploitation & Transportation. PROSPECT je jedním ze systémů, které Evropská kosmická agentura vyvíjí pro připravované ruské mise, které cílí na průzkum Měsíce.
Zdroj: https://img.rt.com
Dalším systémem je PILOT (Precise Intelligent Landing using On-board Technology) – autonomní navigační systém pro přesné přistávání, který využívá lidar (laserový radar) pro vyhledávání potenciálně nebezpečných útvarů v místě přistání. Tyto technologie ale zatím ještě nebyly schváleny. O jejich realizaci budou rozhodovat politici v prosinci letošního roku.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/lunar_ice_drill/15982768-1-eng-GB/Lunar_ice_drill.jpg
https://img.rt.com/files/2015.10/original/5623d01ec36188d8498b458d.jpg
Podobá se ten vrták konstrukčně tomu v misi Exomars (2020)? Vyrábí to stejná firma nebo je to jen náhoda (2m-hloubka)?
Ano, jedná se o jeho „odvozeninu“ – viz http://www.russianspaceweb.com/luna_resurs_lander.html
Jen jeden dotaz ,proč se pro průzkum měsíce nevyužijí tecnologie průzkumu marsu a vyzkoušená technika (možná zbyly i hotové komponenty) ,proč nový vývoj ,zkoušky,testy,hromady utracených peněz.
Hezký den, Ony se některé technologie kopírují. Třeba Evropská kosmická agentura využila velmi podobný koncept u družic Venus Express, Mars Express a Rosetta – ty se od sebe liší jen v pár detailech. Ale zpět k dotazu – u této mise se třeba využije vrták navržený pro misi ExoMars. Co se týče vědeckých přístrojů, tak u nich platí, že technika jde rychle dopředu a stále se vyvíjejí lepší modely. Proto je vždy lepší pro novou misi vybrat to nejlepší,co je zrovna k dispozici než starší, osvědčený kus.
Tak tak, absolutny suhlas s najnovsimi a najlepsimi materialmi a suciastkami. Do kozmonautiky a suvisiaceho vyvoja sa vela investuje ale nove materialy, postupy a aj ludske zdroje sa pouzivaju v mnohych inych odvetviach.
Podmínky na povrchu Marsu a Měsíce jsou rozdílné stejně tak i složení povrchových a blízkých podpovrchových vrstev. To vyžaduje jisté úpravy a testy i v případě využití hotových, vyzkoušených komponent v jiném prostředí.
Hezký večer, rád bych se zeptal – proč má lander určený k přistání na dně věčně zastíněného kráteru na sobě solární panely? 🙂 Je starší vizualizace z doby, kdy měla mise přistávat jinde?
Dobrý postřeh. Mise je ještě hodně daleko a tak kolem ní ještě není tolik informací. Ovšem dovolím si zaspekulovat. Jelikož se vrták zkoušel pro regolit o teplotě -140°C, zatímco ta nejchladnější místa mají i o 100°C méně, domnívám se, že nedosedne do úplného stínu, tedy do těch nejhlubších kráterů, ale spíše do jakéhosi „polostínu“, kde by sluneční panely mohly zachytit alespoň něco. Ale je to jen moje úvaha.
Lander nebude přistávat do míst s trvalým stínem. Ba naopak. Na jižním pólu Měsíce se vyskytují místa s téměř trvalým osvitem Sluncem, resp. s krátkými nocemi, které se dají kompenzovat palubní akumulátorovou baterií. Stejně tak je z takových míst možné nepřetržitě s landerem komunikovat.
Vrtání dva metry hluboko do zmrzlého regolitu v těchto extrémních mrazech bude hodně energeticky náročné. Řekl bych, že hlavní tíhu ponese nabitý zdroj, který si lander přiveze s sebou. Solární panely toho v těchto podmínkách asi moc nedokážou a až se vyčerpá interní zdroj (a pokud vůbec budou k dispozici soláry), tak se lander v tom lepším případě stane pasivnějším a spíše bude předávat informace.
Viz můj komentář výše.
Délka vrtáku by mohla být o pár metrů delší, průměr dle obrázku je větší než bych očekával. Pro orientační testy bude stačit menší objem vzorků.
Přeprava dlouhého vrtáku je zásadní problém a proto tento musí být rozdělen do segmentů. U roveru ExoMars to jsou 4 půlmetrové segmenty. Zatím se na základě dostupných dat nepočítá s nutností na Měsíci vrtat hlouběji než do hloubky 2 metrů. Vrták který je na snímku v článku je navíc jenom technologický demonstrátor pro ověření vrtání v simulovaném měsíčním regolitu. Hlavním úkolem bylo nalézt vhodný tvar vrtací hlavy a zvolit vhodně výkon motoru a převodovku. Oproti vrtání na Marsu je zde nepřítelem číslo jedna teplota. Pro potřeby mise LPSR je nutné odebrat jádrový vrt(y) a jeho uchování za přirozených podmínek. Třením při vrtání (a to všichni známe z domácích prací) vzniká teplo, které zahřívá jak vrták, tak i jeho okolí. Pokud by zahřívání bylo výrazné došlo by k ovlivnění odebraného vzorku a uvolnění těkavých látek a třeba i vody.