OneWeb
Eutelsat oznámil 2. ledna, že po dvoudenním výpadku obnovil služby ve své síti OneWeb. Porucha byla způsobena softwarovým problémem v pozemním segmentu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Eutelsat oznámil 2. ledna, že po dvoudenním výpadku obnovil služby ve své síti OneWeb. Porucha byla způsobena softwarovým problémem v pozemním segmentu.
Dnes by měla odstartovat indická raketa PSLV-CA s dvojicí družic SDX. Cílem mise SpaDeX je ověřit technologii setkání, přiblížení a zadokování dvou kosmických těles na oběžné dráze.
Sestavená raketa New Glenn provedla, na rampě LC-36, statický zážeh všech sedmi motorů BE-4. Zážeh trval 24 sekund.
Americký letecký úřad FAA vydal startovní licenci pro raketu New Glenn společnosti Blue Origin. Podle FAA byly všechny zákonné podmínky splněny v dostatečném předstihu před stanoveným termínem.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Startup True Anomaly oznámil klíčový milník poté, co úspěšně navázal komunikaci se svou družicí Jackal. Družice, která je navržena pro vojenské aplikace vyžadující manévrování na oběžné dráze, byla vynesena 21. prosince při sdílené misi Bandwagon-2 společnosti SpaceX.
Čínský start-up Landspace získal značné finanční prostředky ze státem podporované investiční iniciativy Čínského národního fondu pro transformaci a modernizaci výroby na podporu vývoje opakovaně použitelných raket.
Články
Uběhlo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy se Hubbleův kosmický teleskop usadil na oběžné dráze a po nezbytných korekcích nepřesně vyhotoveného zrcadla započala žeň objevů v období tak dlouhém, že se na zemském povrchu pod ním stačila obměnit celá jedna generace. Úspěch je to bezesporu fenomenální a těžko srovnatelný s čímkoli dalším, snad nás napadne jen okamžik, kdy se geniální Galileo Galilei v roce 1609 podíval jako první člověk v historii na oblohu svým vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.
Bohužel optimistický úvod trochu kazí pachuť současné ekonomicko-politické situace, kdy už jsme si zvykli na téměř každý měsíc opakující se mediální zprávy o problémech s financováním projektů jak probíhajících tak těch, které jsou zatím jen ve stádiu příprav. A jen problémy ještě nejsou to nejhorší. Mnohdy jde o červeně zářící stopku. Konec investic. Děkujeme pánové, ozveme se vám. A za těchto vcelku nepříznivých podmínek se pokusím zrekapitulovat současný stav a informovat o jednom obřím kosmickém teleskopu nové generace, který ještě ani neopustil projektovací software vývojářů, nicméně by mohlo jít o zajímavý projekt.
Přichází čtvrtek a to znamená, že jsme si pro Vás připravili další ze série našich letních kvízů. Před 14 dny jste se potili nad otázkami okolo ISS, minulý týden se dostala řada na vozítko Curiosity a dnes se můžete těšit na 20 otázek, které se točí kolem nové americké rakety SLS. Minulý kvíz byl asi trochu těžší, než by bylo zdrávo a proto jsem se rozhodl udělat dnešní otázky trochu jednodušší – ale ne o moc. Doufám, že se Vám bude kvíz líbit. Pokud chcete, napište do komentářů, zda dáváte přednost jednodušším nebo naopak složitějším kvízům.
66 dní. Přesně tak dlouho byl odkládán poslední start rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jejím nákladem byla tentokrát šestice komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Odklady startů nejsou v kosmonautice, zejména té soukromé, ničím výjimečným. V tomto případě však již fanoušci kosmonautiky přecházeli z fáze nedočkavosti a mírné rozladěnosti do fáze beznadějného čekání s občasným satirickým smíchem. Tento start, s prvotním termínem stanoveným na 10. května, si totiž vyžádal nadprůměrné množství odkladů. Nejdříve byly na vině dodatečné testy rakety, poté prasklá héliová nádrž prvního stupně, dále zlobil samotný náklad, tedy jeden ze šesti satelitů Orbcomm, a když už to 20. června vypadalo, že se start konečně vydaří, v čase T-12 minut se objevil problém s tlakem nádrží druhého stupně. Hned o den později Falcon dostal další šanci, kterou ale opět propásl. Aby toho totiž nebylo málo, do hry se připletlo špatné počasí. Po dlouhé sérii odkladů jsme se tedy startu dočkali až 14. července. Ke cti SpaceX budiž připsáno, že vše opět fungovalo na jedničku a Falcon 9 tak potvrdil svou vzrůstající roli spolehlivého nosiče.
Pochmurná nálada, která vládla během celého roku 1972 a neochvějný pocit konce a nejisté budoucnosti, byla poslední měsíc před startem Apolla 17 najednou pryč. Vše už bylo zase tolik hmatatelné, že si nikdo nepřipouštěl, že tohle bude poslední let a pak nic. Eugene Cernan se pokusil vzbudit trochu morálky a dobré nálady v lidech, kteří na programu pracovali, a zdálo se, že se mu to alespoň někde podařilo. Více jak měsíc před startem vyjel obrovský Saturn 5 na svoji pomalou cestu na startovací rampu. Vše se zdálo být připraveno. Po nehodě s vrtulníkem se už zdálo nemyslitelné, že by Genovi někdo letenku na Měsíc vzal. Ale osud si rád zahrává.
Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.
Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce: Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.
K nedělnímu poledni už více než rok a půl patří náš seriál, který rekapituluje dění v uplynulém týdnu, tedy Kosmotýdeník. Také dnes jsme pro Vás připravili tři největší kosmonautické události a pár menších zpráv, které sice nevydají na velký článek, ale rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze všeho nejdříve se podíváme na premiérový let zbrusu nové ruské rakety Angara. Pro druhé téma se přesuneme ze severního Ruska do Jižní Ameriky – na start rakety Sojuz, která z Francouzské Guyany vynesla na oběžnou dráhu čtyři telekomunikační satelity. Na závěr si necháme menší pozdvižení, které v Austrálii způsobila raketa Sojuz.
Náš seriál Krásy modré planety se dočkal již jubilejního dvacátého dílu. Jak nejlépe oslavit tuto slavnostní událost? Chtělo by to vybrat nějaké opravdu povedené fotky. Osud tomu asi chtěl, že zrovna v těchto měsících pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici německý astronaut Alexandr Gerst. Jsou astronauti, kteří fotí, jsou astronauti, kteří docela umí fotit a pak jsou tu astronauti-fotografové. Vzpomeňme si třeba na snímky Itala Lucy Parmitana, kterým jsme se věnovali v prvních dílech našeho seriálu. Gerst jde co do kvality v jeho stopách. Alexovy fotografie jsou především na sociálních sítích velmi úspěšné a proto budeme dnešní díl věnovat právě snímkům, které pořídil právě on.
Čekání na start soukromé rakety Antares, která by měla k ISS dopravit již třetí zásobovací loď Cygnus bylo dlouhé, ale nyní se zdá, že se konečně chýlí ke svému konci. Nosič společnosti Orbital Sciences Corporation se před několika hodinami vydal na odpalovací rampu, kde podstoupí poslední přípravy před zážehem motoru, který je naplánovaný na sobotní večer středoevropského letního času. V dnešním článku si připomeneme problémy, které způsobily odklad startu a zaměříme se i na samotnou misi lodi Cygnus.
První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na
Po přistání Voschodu-2 se mohlo při pohledu zvenčí zdát, že sovětský pilotovaný program se probouzí letargie a opět nabírá na obrátkách. Dvě další prvenství roznítila apetit
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.