sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky

BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.

Astranis Space

Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).

SpaceX a FAA

SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.

Neo Space Group

Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.

Fúze dat

Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.

SpaceNews

Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Články

Občasný seriál novinek z bouřlivého života (nejen) kosmických detektorů

Pojďme se teď na chvilku přesunout do hlubšího vesmíru – na orbitální dráhy kosmických teleskopů, kterými mapujeme nejen současnost, ale především minulost našeho vesmíru. Nikdy v historii jsme se kvůli omezeným pozorovacím podmínkám z hloubi naší atmosféry nemohli podívat tak jasně a detailně na jevy, které se ve vesmíru odehrávají i nyní, ale ponejvíce se udály v dobách, kdy na Zemi ještě nebyl člověk. Nebo dokonce v těch časech, kdy jedinou živou formu na povrchu planety tvořil zapáchající buněčný povlak v místech, kde pradávná moře omývala první prakontinent, a který dnes nazýváme stromatolity. Nebo dokonce v době, kdy naše sluneční soustava neexistovala a místo ní se prostorem po orbitě uvnitř naší Galaxie řítil obrovský oblak prachu a plynu, který teprve za několik stovek milionů let dostal, zřejmě díky silné explozi supernovy někde v dočasném okolí, dostatečně silný impuls, aby se začal gravitačně smršťovat a položil tak základ našeho slunečního systému.

Kosmotýdeník 68. díl (30.12.2013 – 5.1.2014)

Ani přechod na nový rok nezastaví nejdéle fungující seriál na našem blogu – tradiční Kosmotýdeník, který s železnou pravidelností každou neděli přináší shrnutí zajímavých událostí, které nám přinesl minulý kosmonautický týden. Začneme trochu odlehčeně – oslavami nového roku, pak přejdeme na vážnější notu – finišují přípravy na vypuštění nové americké komunikační družice ze série TDRS a na samotný závěr ještě přituhne – podíváme se totiž na vánici, která bičuje Spojené státy a která způsobila odklad startu lodi Cygnus.

Krásy modré planety – 14. díl

Pohled na Zemi z výšky je fascinující. Naše planeta nabízí tolik krásných míst, že se pohled na neustále měnící se scenérii neomrzí ani astronautům, kteří na ISS pobývají několik měsíců. Právě naopak. Fotografování Země patří mezi nejoblíbenější pracovní činnosti a i ve chvílích volna se astronauti rádi uvelebí v proskleném modulu Cupola a buďto jen tak klidně relaxují, ale občas vezmou foťák a zaznamenají část působivé scenérie, která ubíhá několik set kilometrů pod nimi. Dnes se podíváme na dvacet fotek, které pořídil americký astronaut Mike Hopkins.

Dobudou Rusové krále měsíců?

Jupiterův systém bez přehánění připomíná zmenšenou sluneční soustavu. Kolem plynného obra krouží mnoho měsíců, které se od sebe výrazně liší. Unikátní místo mezi nimi zaujímá Ganymed – největší měsíc Sluneční soustavy, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur.tomuto unikátnímu světu se lidstvo v minulosti příliš nevěnovalo. Nejprve Pioneer 10 a 11 nafotily první základní snímky povrchu. Následovaly kvalitnější fotky z Voyageru 1 a 2, ale teprve až sonda Galileo poskytla detailní pohled. Pak ale přišlo dlouhé období klidu. na cestě je sice americké sonda JUNO, která míří k Jupiteru, ale zlom by měla přinést až evropská sonda JUICE, která odstartuje roku 2022 a po tříletém studiu Jupitera vstoupí jako první těleso v historii roku 2033 na oběžnou dráhu měsíce Ganymed. Ale přistát na jeho povrchu? To je hodně lákavé. Rusové nyní nad touto možností uvažují.

Jak se budí prin… vlastně sondy?

V pohádkách je to jednoduché – mnoho let spící krásku probere zpět k životu krásný princ polibkem z čisté lásky. Něco podobného můžeme vidět i v kosmonautice. Roli křehké princezny tu má neméně vzácná sonda, prince nahrazuje pozemní středisko a polibek? Místo něj se používá radiová zpráva. Ta má ale na sondu stejný účinek jako na princeznu polibek od prince. Hodí za hlavu několikaletý spánek a je připravená na velké věci. Evropská sonda Rosetta zatím spí, ale již brzy se ze svého spánku probere – a pozor! Jedním z princů, kteří ji probudí můžete být i Vy.

Jaký bude rok 2014?

Ještě než článek začne, dovolte mi, abych Vás jménem celého našeho portálu přivítal v roce 2014. Přeji Vám do něj hodně štěstí, zdraví a úspěchů. Stejné přání mám nejen pro Vás, čtenáře, ale v přeneseném významu i pro všechny kosmonautické projekty, které mají tento rok odstartovat. Jak se sami v dnešním článku dočtete, máme se na co těšit a rozhodně nemůžeme říct, že by nadcházející rok měl být z hlediska kosmonautiky nudný. Čekají nás starty nových raket, vypuštění několika vědeckých družic a dokonce i přistání na kometě!

Deke Slayton

Vesmírné osudy 37. díl – Alan Shepard

Když člověku seberete to, co je podstatou jeho bytí, může zareagovat dvěma způsoby. Může se propadnout do apatie a pomalu chátrat, nebo se dokáže s novou realitou vyrovnat a najít si nový směr. Když Alu Shepardovi osud ustřihnul jeho křídla, ocitl se najednou na křižovatce. Má to vzdát? Má se potloukat kolem a čekat na zázrak, který by mu umožnil ještě jednou letět do vesmíru? Má odejít z NASA a vrátit se k námořnictvu? Před nedávnem oslavil čtyřicítku, což je pro službu v námořnictvu docela pokročilý věk. Na admirálské výložky může zapomenout, létat nemůže, takže by ho čekal jen kancelářský stůl… Ale říká se, že v nouzi poznáš přítele. Když se Shepard se svým dilematem svěřil Deke Slaytonovi, Deke mu poradil, ať zůstane v NASA. „Mám pro tebe prácičku,“ řekl tehdy Slayton, který nedávno povýšil na pozici velitele letových operací posádek. Narůstající stádečko astronautů jeho povýšením přišlo o svého pastýře a potřebovalo někoho, kdo se o ně postará a bude nad ním vládnout rukou pevnou, ale spravedlivou. Alan Shepard byl pro tuto práci ideálním

Jaký byl rok 2013?

Osobně doufám, že si každý čtenář na otázku v nadpise odpoví alespoň částečně kladně. Dnes ale nebudeme hodnotit soukromé dojmy z roku, který se pomalu chýlí ke svému konci. Zaměříme se na končící rok z pohledu kosmonautiky. Připomeneme si nejvýznamnější události a nezapomeneme ani na trochu statistik – který stát měl nejvíce startů a kdo se může letos chlubit nejvyšší spolehlivostí? Kolik bylo výstupů do volného kosmu a tak dále. Dost ale úvodních slov, pojďme se začíst do hodnocení roku 2013.

Kosmotýdeník 67. díl (23.12. – 29.12.2013)

Je tu poslední kosmotýdeník letošního roku a ani tentokrát nebude ochuzen o zajímavé události, které se za uplynulý týden odehrály v kosmu. První zpráva se bude věnovat dalšímu z prosincových výstupu volného vesmíru na ISS. Podíváme se i na významné výročí Apolla 8. Další zpráva se pak bude zabírat těsným průletem sondy Mars Expres a výzkumu, který během průletu bude provádět a s poslední zprávou se pak podíváme na Měsíc a čínský lander a vozítko, které na něm operují. Přeji příjemné čtení a rovnou i dobrý vstup do nového roku a již nyní můžu slíbit, že ani v roce 2014 nepřijdete o pravidelný kosmotýdeník.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Gateway (září 2024)

Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší

PROMISE

Kosmotýdeník 625 (2. 9. – 8. 9.)

Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také

Juice

Kosmotýdeník 623 (19. 8. – 25. 8.)

Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do

Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od

Petr Blaschke – Ciolkovského rovnice není žádná raketová věda (30.4.2024)

Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně

Tomáš Přibyl – Americká brána na Mars (29.04.2024) online přednáška v 18:00

Na nejjižnějším cípu amerického státu Texas už několik let připravuje americká firma SpaceX nový raketodrom a zároveň tu vyvíjí i nový a revoluční nosič Starship, který se skládá z prvního stupně Super Heavy a z horního stupně Starship. Tato vyvíjená loď, která má za sebou zatím

[ultimatemember form_id="169357"]
[ultimatemember form_id="169356"]
https://kosmonautix.cz/page/873/