Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Články

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu

Další měsíc je u svého konce a v říjnu vychází poslední pátek až na úplně poslední den celého měsíce. To je ale spíše jen drobná zajímavost, protože pro Pokec s kosmonautixem to moc nehraje roli. I tentokrát pro Vás bude připraveno zhruba dvouhodinové vysílání, ve kterém o probíraných tématech rozhodujete právě Vy. Stačí napsat svůj dotaz do chatu a pak počkat na odpověď. Jako obvykle startujeme v osm hodin večer, takže pokud budete mít čas a chuť, budeme moc rádi, když s námi strávíte večer. Zdroje obrázků: https://pbs.twimg.com/media/G3Y1431XIAAuU5g?format=jpg&name=4096×4096 https://pbs.twimg.com/media/G3uj10NXAAAZ_s5?format=jpg&name=large https://japannews.yomiuri.co.jp/wp-content/uploads/2025/06/%EF%BC%95%EF%BC%A8%EF%BC%B4%EF%BC%B6%E2%80%95%EF%BC%B8.jpg https://pbs.twimg.com/media/G3jYGdAW0AAFqBF?format=jpg&name=large

Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

Lidé, kterým učaroval žánr sci-fi, bývají v mnoha případech zklamaní reálným stavem kosmonautiky. Úkoly a činnosti, které jejich hrdinové zvládají levou zadní a ani nad tím nepřemýšlejí, jsou v reálu komplikované a často prakticky nemožné. Realita je svázaná mnoha omezeními, které musí všechny kosmické agentury respektovat. Přesto ani reálný svět nezapomněl, jaké to je snít. Experti z různých oborů se zabývají nápady, které vypadají, jako kdyby vypadly z nějakého sci-fi románu. V agentuře NASA se podpoře těchto nadějných technologií s velkým potenciálem do budoucna věnuje program NIAC a dnes si představíme další projekt, který byl v jeho rámci podpořen.

Během letošního Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu zajímavých detailů o jednotlivých projektech – a právě ty teď postupně představím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. A i když je u textů uvedeno moje jméno, nechci si přivlastňovat zásluhy – jde o přepracované a doplněné texty vycházející z oficiálních tiskových zpráv. Série půjde podle abecedy, takže jako první přichází na řadu experiment AstroDesmus, nesoucí podtitul Mikroskopické řasy jako nástroj pro budoucí těžbu kovů a přežití na Marsu, na kterém se podílí Mendelová univerzita Brno, Extremo Technologies a ICE Cubes Services.

Italský výrobce raket, společnost Avio, dokončil testovací statické zážehy kyslíkometanového raketového motoru MR10, který má pohánět jednostupňový demonstrátor, který firma vyvíjí v rámci svého programu STS (Space Transportation System). Firma se nyní může posunout k do integrační a testovací fáze jednostupňového demonstrátoru FD1. V březnu 2023 firma Avio získala kontrakt v hodnotě 181,6 milionů eur na vývoj dvoustupňové lehké rakety poháněné kyslíkometanovými motory. Ve stejné době firma získala také 103,7 milionů eur na vývoj raketového motoru MR60, což má být silnější varianta motoru MR10, jenž byl navržen pro horní stupně raket Vega-E. Podle společnosti se má motor MR60 stát základním stavebním kamenem příští nosné rakety, která přijde po verzi Vega-E a jejíž nástup se očekává někdy po roce 2032. Italská vláda oba projekty financuje prostřednictvím svého Plánu národní obnovy a odolnosti PNRR v hodnotě 191,5 miliardy eur. Primárním zaměřením programu STS je nechat dozrát a otestovat technologie, které firma vyvíjí pro své kyslíkometanové motory, nádrže na kryogenní látky, separační systémy bez pyrotechnických prvků a nízkonákladové avioniky. Ovšem v době získání původního

Významní hráči evropského kosmického průmyslu, firmy Airbus, Leonardo a Thales, oznámily ve čtvrtek 23. října memorandum o vzájemném porozumění s cílem zkombinovat své síly do nové entity, která má být konkurencí ostatním velkým hráčům na trhu, jako jsou třeba Boeing, Lockheed Martin, nebo SpaceX. Nová, zatím ještě nepojmenovaná společnost, by měla začít fungovat v roce 2027 a prozatím čeká na legislativní schválení a další administrativní kroky. Airbus bude mít v novém podniku největší podíl (35 %), na Leonardo a Thales pak připadne po 32,5%.

Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij poprvé společně vystoupili do volného kosmického prostoru 16. října a dnes si kosmickou vycházku zopakují. V 15:20 SEČ by měl začít jejich výstup, při kterém (mimo jiné) nainstalují závěrečný soubor užitečných nákladů na rám modulu Nauka, přemístí ovládací panel evropského robotického manipulátoru ERA na modulu Nauka, ale také se zbaví zastaralého hardwaru z pláště modulu Zvezda. Výstup, který potrvá podle odhadů zhruba šest a půl hodiny, můžete sledovat v přiloženém okně přehrávače. Oba kosmonauti budou mít (stejně jako minule) oblečené skafandry Orlan MKS. Ryžikovův bude mít červené pruhy, Zubrického skafandr pak ozdobí pruhy modré. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://www.space.com/ Zdroje obrázků: https://blogger.googleusercontent.com/…-twcyqYdEntmv4o/s1280/IMG%204.jpg

Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma

Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.