Z havárie Protonu byla obviněna žena

V plamenech právě zanikají nepojištěné tři družice systému Glonass za 200 milionů dolarů.

Vypadá to, že případ havárie ruské rakety Proton, která v srpnu 2013 jen pár sekund po startu udělala otočku o 180°, aby se za chvíli proměnila v ohnivou kouli, dospěl do závěrečné fáze. Podle zprávy ruské tiskové agentury Izvestia ze 13. března, byla z porušení bezpečnostních pravidel obviněna Diana Gudkovová ze společnosti Chruničev. Havárie byla způsobena instalací senzorů vzhůru nohama, k čemuž muselo být využito síly. Senzory totiž disponují mechanickými překážkami, které mají zajistit správnou orientaci. Gudkovová senzory neinstalovala, ve firmě byla zaměstnána jako nadřízený pracovník v oddělení kontroly kvality (senior assembly manager). Podepsala ale listiny, kde tvrdila, že raketu, která měla vynést tři navigační družice Glonass, prohlédla a vše je v pořádku. Podle zprávy jsou kromě ní obviněny další dvě blíže nespecifikované osoby – pravděpodobně může jít o dělníky, kteří prováděli nesprávnou instalaci.

Vesmírné osudy 98. díl – Story Musgrave

Start STS-6

Když 4. dubna 1983 před polednem zaklapl vstupní poklop Challengeru a posádka osaměla v jeho útrobách, Story se rozhodl, že nebude čekat několik hodin na zádech. Odpoutal se a sedl si na opěradlo svého křesla, které, stejně jako celý raketoplán, bylo ve vertikální poloze. Velitel Paul Weitz se nechal slyšet, že jestli se Story nedokáže dostat zpátky do svých popruhů, nehodlá kvůli tomu odkládat start. Řekl to samozřejmě v dobrém rozmaru, ale myslel to smrtelně vážně. Jakmile se přiblížila chvíle startu, Story se uvelebil opět ve svém křesle a čekal na životní jízdu. Ve 13:30 místního času se rozeřvaly tři motory SSME v zádi orbiteru, následovány o pár okamžiků později dvěma pomocnými motory na tuhé palivo, známými jako SRB. Tento start měl proběhnout s využitím nových, odlehčených motorů SRB a odlehčené nádrže ET, na jejímž hřbetě raketoplán seděl. Pro všechny na palubě to byla divoká směsice hluku, vibrací, přetížení a nádherného pohledu na oblohu, měnící svou barvu z modré přes indigovou modř až k naprosté černi. Za osm a půl minuty se Challenger nacházel na orbitu a Weitz mohl Bobkovi, Musgraveovi a Petersonovi blahopřát k zisku astronautických křidélek. Ale na nějaké oslavy nebyl čas. Plán mise byl neúprosný…

Jak se fotí na ISS?

Vzpomínky na výcvik

„…později toho dne mi byl představen počítačový program World Map, který je nainstalován na mnoha laptopech na ISS a slouží jako podpora pro fotografování Země. Řekněme, že chcete pořídit snímek určité oblasti na Zemi, například sopky: buďto si ji v mapě vyhledáte nebo zadáte její souřadnice a vytvoříte si tak ve World Map cíl. Software poté pro vás dokáže vypočítat predikce přeletů: Kdy se cíl objeví ve vašem zorném poli? Jak dlouhý bude přelet? Bude to v noci nebo ve dne? Pod jakým úhlem cíl uvidíte? Jak si jistě dokážete představit, jsou to všechno nesmírně užitečné věci pro operace spojené s pozorováním Země a s fotografováním.

Vše, co potřebuji pro let do vesmíru, jsem se naučila na Aljašce

úvodní obrázek

„No dobře, ne tak úplně. Zatím jsem se teprve začala vypořádávat s obrovským množstvím schopností a znalostí, které si budu muset osvojit před svou cestou na startovní rampu. I přesto jsem se během sedmi dnů plných kempování a ježdění na kajaku naučila mnoho věcí, které ze mě snad udělají lepšího člena posádky Mezinárodní vesmírné stanice. V uplynulém zářijovém měsíci jsem totiž absolvovala týden na Aljašce pod vedením instruktorů NOLS (National Outdoor Leadership School, pozn. redakce) Johna a Ashleyho, kteří mi dali spoustu užitečných lekcí.

Kosmotýdeník 130. díl (9.3. – 15.3.2015)

Jelena Serovová - po mnoha letech nová ruská kosmonautka zvládla svůj premiérový let do vesmíru, který trval 167 dní. I ona zamíří do Hvězdného městečka u Moskvy.

Právě uplynulý týden, jehož nejlepší čas tedy neděli, si právě užíváte, pomalu končí a je na čase zhodnotit to, co se událo za těch sedm dní na poli kosmonautiky. Vědecký tým Rosetta-Philae se v současnosti snaží zachytit signál z modulu nacházejícího se na kometě. Navštívíme i step v Kazachstánu, kde přistála loď Sojuz TMA-14M a dopravila tak trojici astronautů ze stanice zpět na Zemi. Poté se přesuneme zpět do Spojených států, kde raketa Atlas vynesla hned čtyři zajímavé družice. Podíváme se i na další zprávy, ale to již najdete v aktuálním vydání kosmotýdeníku. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.

Druhé kolo dopravy nákladů na ISS

V roce 2008 NASA uzavřela smlouvy se dvěma soukromými firmami na dopravu nákladu na ISS. SpaceX měla za 1,6 miliardy dolarů dopravit na stanici 12 lodí a OSC za 1,9 miliardy 8 lodí Cygnus. Program CRS (Commercial Resupply Services) momentálně probíhá a NASA oběma společnostem přidala pár misí – od SpaceX nakonec poletí tři Dragony a od OSC jeden Cygnus navíc. Jenže ISS bude fungovat minimálně do roku 2020, možná až 2024. Současný program CRS ale skončí v roce 2017. NASA proto připravuje jeho nástupce – CRS-2.

Jupiter u ISS? Za pár let možná ano

Najděte si nějaký hodně velký mixér a vložte do něj čtyři základní ingredience – sondu MAVEN, která momentálně krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru, přidejte k ní evropskou zásobovací loď ATV, která před pár týdny dokončila svou poslední misi, přidejte i horní stupeň Centaur a nezapomeňte na robotickou paži, kterou znáte třeba z raketoplánů nebo ISS. Nechte mixér dělat svou práci a až jej vypnete, možná v něm nenajdete jen rozemletou směs drátů, kovu a tištěných spojů. Možná se budete dívat na základ nové kosmické lodi, která bude létat k ISS.

Noční start Atlasu s družicemi MMS

Hodiny ve střední Evropě dnes ukazovaly 3:44, když se z trampy 41 na floridském mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V. Nepotkal ji jediný odklad, všechno jelo jako po másle. Na své palubě nesla 4 identické družice MMS, které budou kroužit kolem Země po velmi protáhlé oběžné dráze. V nejvyšším bodě se vzdálí na 70 160 od Země, nejblíže se dostanou 585,2 km k naší planetě. Jejich úkolem je studovat chování zemského magnetického pole a jeho reakce na změny kosmického počasí. Satelitům jsme se věnovali v tomto článku. Dnes Vám v krátkém článku přinášíme záznam povedeného startu.

Po půl roce zpátky doma

Včera velmi brzy ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 3:07, se návratová kabina lodi Sojuz TMA-14M dotkla zemského povrchu. Do kazašské stepi u města Džezkazgan přistáli Barry Wilmore z USA a Alexander Samokuťajev s Jelenou Serovovou z Ruska. Úspěšně tak zakončili 167 dní dlouhý pobyt na ISS. Po jejich odletu zůstal na Mezinárodní vesmírné stanici tříčlenný tým tvořící základ 43. dlouhodobé expedice. Ta se na plný počet šesti osob doplní již za pár dní, ale nepředbíhejme. Dnes jsme si pro Vás připravili speciální fotočlánek, který zmapuje oddělení od stanice i následné přistání od začátku až do konce.

Češi tisknou ve 3D pro ESA

Jen velmi málo lidí ví, že v České republice existuje laboratoř, která se podílí na výzkumu dílů pro satelity ESA? Jde o různé držáky vyrobené 3D tiskem z kovového prášku. Struktury vynášené do vesmíru totiž musí být jednak pevné, ale zároveň lehké, aby se zbytečně neplýtvalo hmotností. Brněnský tým z 3D laboratory NETME Centre (FSI VUT v Brně) ve spolupráci s firmou L.K. Engineering s.r.o. pracují na vývoji metodiky topologické optimalizace mikrostruktur – stručně řečeno – odlehčení struktury natolik, aby vážila méně než jednolitý blok, ale zachovala si přitom svou strukturální pevnost. Takto složité tvary je možné vytvořit pouze za pomoci 3D tiskárny.