V roce 2008 NASA uzavřela smlouvy se dvěma soukromými firmami na dopravu nákladu na ISS. SpaceX měla za 1,6 miliardy dolarů dopravit na stanici 12 lodí a OSC za 1,9 miliardy 8 lodí Cygnus. Program CRS (Commercial Resupply Services) momentálně probíhá a NASA oběma společnostem přidala pár misí – od SpaceX nakonec poletí tři Dragony a od OSC jeden Cygnus navíc. Jenže ISS bude fungovat minimálně do roku 2020, možná až 2024. Současný program CRS ale skončí v roce 2017. NASA proto připravuje jeho nástupce – CRS-2.
V jeho rámci se soukromé firmy uchází o zásobování ISS mezi roky 2018 a 2020 (nebo až 2024). Důležité je, že vybrané lodě nemusí stihnout hned první termín, ale mohou být připraveny až v průběhu kontraktu. Momentálně se o kontrakt uchází OSC s lodí Cygnus, SNC s miniraketoplánem Dream Chaser a Boeing s CST-100. O kontrakt se nepochybně uchází i SpaceX, ale nikdo z firmy to zatím oficiálně nepotvrdil. Lockheed Martin představil svůj návrh Jupiter/Exoliner tento týden (více v našem článku).
Zdroj: http://www.geekation.com/
Jaké jsou podmínky kontraktu CRS-2? NASA po firmách chce zajistit dopravu nákladu na ISS jak v hermetizovaném, tak i nehermetizovaném nákladovém prostoru, stejně tak i přepravu nákladu na Zemi. Každý rok by měly firmy dopravit na stanici 17 tun nákladu v hermetizované a 4 tuny v nehermetizované sekci. Součástí kontraktu jsou i požadavky na speciální náklad – třeba na přístroje, které musí být nonstop napájené (opět jak v hermetizované, tak nehermetizované sekci), nebo na vypuštění v přesně stanoveném čase. Nosné rakety mají být spolehlivé a robustní s dostatečnou operační flexibilitou. Kontrakt počítá i s návratem na Zemi, případně shořením v atmosféře 17 tun nákladu v hermetizované a 4 tun v nehermetizované sekci.
Dá se očekávat, že NASA vybere v červnu letošního roku minimálně dvě společnosti, aby bylo zajištěno zásobování i pokud by jednoho dodavatele postihl problém.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAYK8/N1WGHPppWVU/photo.jpg
http://www.geekation.com/…/03/Geekation_DragonXToISSCRS2Mission.jpg
Bola by to veľká škoda, keby SpaceX zostalo mimo. Predpokladám, že sa prihlásia. Len aby NASA nechcela trochu uchlácholiť SNC a nevybrala ich namiesto SpaceX. CST100 sa mi zdá trochu drahé na dopravu len na LEO.
„17 tun nákladu v nehermetizované a 4 tuny v nehermetizované sekci.“
tak teda kolko a kde ?
Opraveno
No, SpaceX má nepochybně širší záběr, než jen dopravu na ISS. Předpokládám u ní dost nových překvapení.
Dobrý den. Nevíte něco bližšího o těch chystaných překvapeních? Osobně by mi „stačily“ reusable nosiče (vč. 2 stupně) :-)).
Jistě, to je jedna z možností. Ale ta překvapení přicházejí takříkajíc průběžně a hlavně se realizují. Takže spíše vyvozuji. Kdybych to přesně věděl, tak by to překvapení asi nebylo :-))
pokial sa SpaceX vyhnu problemy, tak by mala svoje postavenie v ramci CRS2 udrzat. mozno nie su uz vystostne odkazani na NASA, ale dopravovat pre nich im dava punc dolezitosti.
kazdopande, na tento rok maju naplanovanych 12 startov, co dava 1 start na mesiac. mozeme sa vsak tesit aj na ine vychytavky ako pokusy pristatia na plavajucich dronoch, abort test pre dragona, falcon heavy…..
Tajně doufám, že jsou to celé jenom tanečky při smlouvání o ceně se SpaceX. NASA „jako“ jedná s více firmami. SpaceX „jako“ dělá drahoty a „nemá zájem“.
Bez SpaceX by byla NASA zase úplně na začátku. Měla by na výběr mezi výbušným Cygnus-Antares, přerostlým a zřejmě předraženým CST-100, neexistujícím Jupiterem a Dream Chaserem, který sama pohřbila.
Ale pokud bude mít SpaceX tou dobou funkční loď pro lidi, znovupoužitelný první stupeň a Falcona Heavy, nakonec možná opravdu nebude zakázky přebyrokratizované zkostnatělé NASA potřebovat. Uvidíme.
Každopádně díky za článek.
V programu CRS platí NASA za tonáž vynesenou k ISS v určitém časovém období a je jim jedno jakým způsobem a s jakými náklady to kontraktor uskuteční. Tudíž je vaše hořká slina plivnutá na CST-100 ohledně jeho velikosti, nebo předraženosti absolutně irelevantní a totéž platí o Orbital Sciences.
Druhé kolo dopravy nákladů na ISS.
Nestačím se divit, jak autor článku, společně s autory komentářů jsou znalci v oboru. Říkám si, že při troše soudnosti by nevznikl uvedený článek ani komentáře.
Napadá mě, že se potvrzuje známé – „největším znalcem“, jsou ti, co si vytvářejí vlastní verze na základě neznalosti skutečností. Napadá mě, že ze strany novináře se jedná o udržení čtenáře mezi reklamou, a u autorů komentářů o flustraci, kterou nahrazují odbornou znalost. Zkrátka někdy není na škodu mlčet když toho moc v faném oboru nevím. Alespoň tímto pravidlem se rád řídím.
Mohl bych se zeptat, proč o obsahu článku píšete tak pohrdavým tónem? Napadá mne, že jste si možná spletl, kam komentář píšete, protože na našem webu není žádná reklama, nemáme tedy důvod snažit se u ní udržet čtenáře. Opravdu mne zajímá vaše reakce.