Kosmotýdeník 136. díl (20.4. – 26.4.2015)

Právě uplynulý týden byl zrovna bohatý na velkolepé události z kosmonautiky, přesto však nemusíte mít obavy, že bychom Kosmotýdeník neměli čím naplnit. Podíváme se nejdříve do Jižní Ameriky, kde musel být odsunut start dvou telekomunikačních satelitů. Špionážní fotka nás vezme na přípravy testu únikového zařízení Dragonu V2, podíváme se i na výročí Hubleova kosmického teleskopu, nebo na nový dokovací modul, který již brzy bude doručen na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

Původ jasných skvrn na Ceres? Tipujte!

Trpasličí planeta Ceres

Už když se před několika týdny americká sonda Dawn přibližovala k trpasličí planetě Ceres, tak všechny zaujaly neobvyklá jasná místa na povrchu. Šlo o světlé skvrny, jejichž původ zatím neznáme. Sonda teprve postupně klesá na nižší oběžné dráhy, které jí umožní prozkoumat nejen tyto pozoruhodné oblasti, ale také celou trpasličí planetu. Než vědci dostanou detailnější data, která by měla záhadu rozlousknout, může zatím veřejnost čile spekulovat. Jsou jasné skvrny způsobeny vulkanismem, nebo jde o odhalenou vrstvu ledu, není to třeba vrstva soli? Na webu JPL nyní mají čtenáři možnost hlasovat pro možnost, které nejvíce věří. K dispozici je šest kategorií – sopka, gejzír, hornina, led, sůl, případně „jiné“. K hlasování nepotřebujete žádnou registraci – stačí jen kliknout na možnost, která se Vám zdá nejpravděpodobnější. Jde o velmi originální nápad, jak mezi veřejností zpopularizovat misi sondy Dawn a dostat ji více do povědomí lidí.

Falcon se chystá na turkmenskou družici

Soukromá raketa Falcon 9 se opět chystá na cestu k obloze. Cílem je vynést telekomunikační družici TurkmenÄlem 52E na dráhu přechodovou ke geostacionární – pozorní čtenáři už jistě pochopili, že pokud Falcon vynáší telekomunikační družici na GTO, tak padá možnost záchrany prvního stupně. Raketa tedy nemá přistávací nohy ani roštová kormidla. Při cestě na oběžnou dráhu si nosič sáhne až na dno sil a pro přistání nebude mít dostatek paliva. Ale i přesto bychom měli tomuto startu věnovat pozornost.

Svařovací centrum pro SLS má slabou podlahu

Vertical Assembly Center

My v České republice jsme si v posledních letech na šlendrián v podání stavebních firem už tak nějak zvykli – ať už mluvíme o skandálu s nebezpečnou dálnicí u Ostravy, nebo o aktuální kauze s tunelem Blanka. Člověk by skoro mohl získat dojem, že v zahraničí je situace jiná. Jenže čas od času se objeví případ, který ukáže, že nestandardní postupy nejsou jen českou národní výsadou, ale že je můžeme pozorovat po celém světě. Zdá se téměř až nemyslitelné, že by se podobný šlendrián mohl projevit i při přípravě na novou éru americké kosmonautiky.

Čtvrtstoletí nejslavnějšího kosmického teleskopu

Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zúčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, a co méně, a co případně vůbec. V případě letošních oslav čtvrtstoletí Hubbleova teleskopu by si možná takový rituál zasloužil ještě něco víc. Jenže je těžké hodnotit oslavence, který je vlastně „dědečkem“ v záplavě dnešních vědeckých přístrojů, a zasluhoval by si spokojený odpočinek. Přitom se těší plnému zdraví, a je stále ve vynikající kondici. Proč dědečka, když Hubble slaví „pouhé“ čtvrtstoletí činnosti? Inu ve vesmíru mimo ochranný štít atmosféry ubíhá čas jinak. Ale i pokrok v technologiích a vědě se za tu dobu, co si tam senior Hubble spokojeně obíhá, neuvěřitelně zrychlil. Budujeme obří pozemní observatoře, které svým rozlišením stonásobně předčí jeho rozlišení, vyvíjíme kosmické detektory, které budou schopny přímo pozorovat atmosféry vzdálených exoplanet…

ANKETA: Jaké články byste u nás chtěli vidět o prázdninách?

Logo kosmonautix.cz

Vážení čtenáři, po více než dvou měsících přichází opět krátký článek, ve kterém se nedozvíte nic nového o kosmonautice. Přesto si myslím, že má důvod pokračovat ve čtení. Následující řádky Vám ukáží, že anketní pole, které máme v pravém sloupci tam není jen na okrasu, ale že s jeho pomocí sbíráme informace od Vás, čtenářů. Do právě skončené ankety, jejíž výsledky si tu nyní rozebereme nám přišlo téměř 550 hlasů, takže výsledky mají slušnou vypovídací hodnotu. Zároveň jsme pro Vás připravili anketu novou – jejím prostřednictvím se můžete spolupodílet na přípravě tématického plánu na letní prázdniny.

Thor zamíří k nebi

Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.

Sentinel na cestě

Sentinel-2 na oběžné dráze

V pondělí 20. dubna vyrazil z areálu mnichovské firmy IABG ostře sledovaný náklad. Tahač se speciálním návěsem, na kterém byl rozměrný kontejner vyrazil vstříc mnichovskému letišti. Tady už čekal nákladní letoun Antonov, do kterého technici uložili celý kontejner. Transportní letoun se kolem deváté večer odlepil od ranveje a nabral kurs na Jižní Ameriku. Když bylo včera ve střední Evropě půl čtvrté ráno, dosedlo letadlo na letiště v Cayenne ve Francouzské Guyaně. Kontejner nyní zamíří na kosmodrom v Kourou, kde jej technici rozbalí a začnou s přípravami na start. Celý velký transport se točil kolem evropské družice Sentinel 2A, která bude snímkovat naši planetu.

Trio nových čínských raket pro příští čtvrtstoletí

Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ­5, ­6 a ­7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF­100 na kerosenkapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.