Návod na spokojený život na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Řekla bych, že dnešek je zaměřen na obecný návod na to, jak spokojeně žít na ISS. Já i Terry procházíme výcvikem zdravotnických specialistů posádky. Oba už jsme absolvovali množství hodin pokrývajících základní zdravotnické procedury. Jako zdravotničtí specialisté dnes ale s Terrym projdeme brífinkem ohledně hlavních psychologických problémů a poruch, které se mohou objevit během dlouhodobých vesmírných expedic: jak je rozpoznat a jak s nimi naložit. Pokud byste se mě zeptali na radu, řekla bych vám, že jedním z hlavních faktorů ovlivňujících psychický stav je dobré jídlo.

Samantha Cristoforetti o životě ve vesmíru

úvodní obrázek

„Letět do vesmíru je obrovské dobrodružství, ale návrat zpět je také výzvou.“ říká Samantha Cristoforetti. Samanthu před několika dny vyzpovídala moderátorka britské rozhlasové stanice BBC. Rozhovor o návratu astronautů z vesmíru, přivykání si gravitaci, jejich práci na oběžné dráze nebo třeba o cestě na Mars, je bezpochyby zajímavý a proto jsme se rozhodli Vám jej v rámci Deníku astronautky zprostředkovat. Následující článek je tedy volným přepisem rozhlasového vysílání. Samantha nám k němu nechala vzkaz s příslibem dalších zápisků v deníku: „Stále pracuji na sepsání mých dojmů z posledních třech týdnů. Mezitím si můžete užít tento rozhovor!“

AKTUALIZOVÁNO: New Horizons se přepnula do nouzového režimu

New Horizons kresba k anomálii 4. 7. 2015. Kresba: Martin Gembec

Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli. Událost nebude mít žádný vliv na trajektorii, po které sonda proletí kolem Pluta. Nyní se dá očekávat, že návrat k normálním operacím můžeme očekávat v průběhu jednoho nebo maximálně několika dnů a nebude to zřejmě znamenat téměř žádný dopad ani na vědecká data, která je třeba získat ještě před nejtěsnějším průletem 14. července.

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

NASA vyvíjí marsovské letadlo

Prandtl-m - kluzák pro Mars zdroj: nasa.gov

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.

Den ode dne lepší Pluto

Zažíváme fantastické dny. Americká sonda New Horizons se blíží k trpasličí planetě Pluto a fotky, které nám přichází na Zemi jsou stále podrobnější. Je fascinující sledovat, jak se na povrchu Pluta objevuje stále více detailů, jak se z temnoty začínají vynořovat i malé měsíce. Dnes jsme pro Vás připravili další článek s fotkami ze sondy New Horizons. Fotky, které zde uvidíte jsou složené z originálních fotek NASA. Samotné složené fotky ale nejsou produktem státní agentury, nýbrž šikovných internetových uživatelů, kteří dokáží z několika nekvalitních snímků udělat jeden dechberoucí. Autorem náhledové fotky je uživatel portálu unmannedspaceflight.com s nickem ZL Doyle.

TOP5: Nerealizované supernosiče

Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.

Progress, který nesmí selhat

Za poslední rok selhaly tři zásobovací mise k ISS – mezi nimi i Progress M-27M, který ke stanici nedoletěl vinou problémů horního stupně rakety Sojuz 2-1A. Od té doby uplynuly dva měsíce a pár dní a na nás čeká start Progressu M-28M. O jeho vynesení se má postarat osvědčená raketa Sojuz-U, na které absolvoval desítky bezproblémových startů. Doufejme, že tomu tak bude i tentokrát. Progress při této misi bude usilovat nejen o vylepšení svého jména, které je po nehodě pošramocené, ale také o bezpečný stav zásob na ISS. Posádka má sice dostatek všeho až do října, ale doplnění zásob z ruské lodi bude jistě vítané.

FAQ: Ztráta lodi Dragon

Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.