Bill míří na Texas

Jedním z mimořádně důležitých úkolů kosmických sond, které pravidelně oceňují i běžní lidé, je předpověď počasí. Platí to především v případě jeho extrémních projevů. Obyvatelé Spojených států se musí připravit na přicházející období hurikánů a tropických bouří. Právě v těchto dnech míří na stát Texas tropická bouře Bill – náhledový obrázek dnešního článku vyfotil z paluby ISS americký astronaut Scott Kelly, ale pozornost na bouři upínají i automatické družice.

Návrat cubesatu

Pokud přemýšlíte, jaký návrat mám na mysli, když v celém tomto občasném seriálu naopak nástup cubesatů oslavuji, tak vězte, že název článku je míněn doslova, nikoli obrazně. Pokud jste si – podobně jako já – už pomalu začínali myslet, že další obor, do kterého cubesaty promlouvají, vás již nemůže překvapit, tak na vás možná ještě jedno překvapení čeká. Nejedná se o nic menšího než o úspěšný návrat cubesatu z oběžné dráhy na zemský povrch.

Konference pro všechny mladé zájemce o kosmonautiku

Studujete střední, nebo vysokou školu, baví vás lety do kosmu a chtěli byste se jim věnovat aktivně? Pokud jste odpověděli kladně, pak Vás možná zaujme informace, že se na začátku července bude v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze konat konference nazvaná Czech Space Day 2015. Na jejím začátku se účastníci dozvědí o možnostech studia oborů spojených s kosmonautikou, případně také o tématických pracovních stážích. Řeč bude i o dalších projektech, které souvisí s lety do kosmu – ať už v rámci ČR, ale i zahraničí.

Vesmírné osudy 111. díl – Sergej Krikaljov

Emblém Expedice 1

30. ledna 1996 bylo oficiálně oznámeno složení první stálé posádky mezinárodní orbitální stanice. Velitelem tříčlenného týmu měl být Američan Bill Shepherd, s nímž měli necelý půlrok trávit v prostorách stanice Jurij Gidzenko a… Sergej Krikaljov. Let měl odstartovat v květnu roku 1998. Ovšem záhy se objevily problémy s financováním ruské části stanice. Stavba servisního modulu Zvezda, který měl pro plánovaný komplex zajistit zázemí a pohonný systém, byla v roce 1996 v takovém skluzu, že Rusko nebylo schopno garantovat plánovaný start v dubnu 1998. Celá mašinérie ISS se tím pádem zastavila a posádka Shepherd-Gidzenko-Krikaljov byla nucena přerušit výcvik. Sergej pak v roce 1998 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-88 asistoval při sestavování prvních komponentů stanice. 12. června 2000 pak tak dlouho očekávaná Zvezda zamířila na orbit, aby se v automatickém režimu spojila se zadním portem modulu Zarja, toho času spojeného s americkým modulem Unity. Základ ISS byl konečně pohromadě a mohla se začít připravovat první stálá posádka. A protože nebylo efektivní cvičit posádku úplně ‚od píky‘, svých rolí se opět ujali Shepherd, Gidzenko a Krikaljov. Pro posledně jmenovaného to měl být už pátý start do vesmíru…

Zabezpečení orientace ISS

Vzpomínky na výcvik

„Dnes jsme s Antonem a s Terrym měli první společnou výcvikovou hodinu v Houstonu jako posádka Sojuzu 41S. Příležitostí společného cvičení byla simulace stavu, se kterým bychom se museli vypořádat v případě ztráty ovládání polohy Mezinárodní vesmírné stanice. Pro zkrácení tomu říkáme LOAC (Loss of Attitude Control). Když se nad tím zamyslíte, jde o docela nebezpečnou situaci. Neustále potřebujeme mít stanici ve známé a kontrolovatelné poloze, abychom zajistili správné zaměření antén, solárních panelů, radiátorů atd. Bez ovládání polohy by stanice samovolně rotovala rychlostí (malou či velkou), kterou měla před LOAC.

Návrat Sojuzu na Zemi

úvodní obrázek

„Páni, jak ten čas letí! Připadá mi to jako včera, když jsem komentovala živý přenos startu Sojuzu TMA-09M z velitelství Italské kosmické agentury v Římě. A dnes? Luca, Karen a Fjodor se v noci vrátí na planetu po tom, co prožijí jízdu svého života při vstupu do atmosféry. Mám štěstí. Budu totiž moci sledovat vstup do atmosféry a přistání z řídícího střediska v Houstonu. Jak návrat na Zemi proběhne? Ve 23:26:00 GMT bude odeslán příkaz k odpojení od stanice. Průběh je velice jednoduchý: během dvou a půl minuty se odjistí západky dokovacího systému a pružiny udělí Sojuzu malou rychlost potřebnou pro oddělení, která činí přibližně 12 cm/sec.

Philae se probudil!

Philae se probudil

Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35°C a má k dispozici 24 Wattů energie.“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“

Kosmotýdeník 143. díl (8.6. – 14.6.2015)

Od minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně sedm dní a to neznamená nic jiného, než že je čas na další várku informací o věcech, které nám uplynulý týden přinesl v kosmonautice. Tentokrát se podíváme na aktuální projednávání do francouzského parlamentu, kde se jedná o tom, že by Francie prodala svůj podíl v Arianspace a tím ji zefektivnila a udělala konkurenceschopnější. V souhrnu se pak zaměříme na úspěšné přistání Sojuzu TMA-15M, navštívíme kometu 67P a podíváme se, jak se daří hledat Philae. Podíváme se i na další test experimentálního zařízení LDSD. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.

Další nášup od Pluta

Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.

Tři evropští kandidáti na vědeckou misi

Plán Evropské kosmické agentury pro vědecké sondy po roce 2015 nese označení Cosmic Vision. V jeho rámci jsou pro lepší přehlednost mise rozděleny do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců.