Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.
Evropsko-japonský projekt BepiColombo tvoří dvě sondy, které se k Merkuru vydají společně, aby se od sebe následně oddělily. I když budou obíhat po odlišných drahách, budou jejich výsledky dohromady rozšiřovat naše povědomí o první planetě naší sluneční soustavy. Do startu sice zbývá ještě rok a několik měsíců, ale to je ideální období pro nejrůznější zkoušky. Jednou z nich jsou i zkoušky vibrační, při kterých je sestava vystavena chvění, které zažije i při startu rakety. Cílem je ověřit, že konstrukce sond neobsahuje žádné výrobní vady a je připravena pro let do vesmíru. Na videu můžete vidět kompletní sestavu tak, jak se vydá do vesmíru – ve spodní části vidíme přeletový modul, uprostřed se nachází sonda Mercury Planetary Orbiter, jejíž anténa míří ke kameře) a nahoře bychom našli sondu Mercury Magnetospheric Orbiter. Tu ale nevidíme – je schovaná za sluneční clonou, která ji bude ukrývat během přeletu k Merkuru. Na náhledové fotce článku ale sluneční clona chybí a tak máte přímý výhled i na sondu MMO.
O tom, že telekomunikační družici AMC 9 potkal blíže nespecifikovaný problém, jsme už na našem webu psali koncem června. Situace se ale v posledních dnech začíná měnit a proto je čas se podívat na novinky, které se staly. Pozemní sledovací stanice amerického letectva a firmy ExoAnalytic Solutions zjistily, že se družice, kterou 17. června potkaly problémy, rozdělila minimálně na čtyři díly. I přesto se však operátorovi družice, firmě SES podařilo obnovit kontakt se satelitem! Abychom hned na začátek připomněli, jak tento příběh započal – 18. června firma SES oznámila, že její 14 let starou družici AMC 9 potkala o den dříve „výrazná anomálie“, která se projevila náhlou ztrátou kontaktu. Firma proto hned začala převádět služby spočívající na této družici na jiné satelity v okolí, aby se problémy nedotkly zákazníků. Zároveň ve spolupráci s výrobcem družic, firmou Thales Alenia začala diagnostikovat příčinu a hledat cesty k teoretické záchraně.
Třetí start Falconu 9 za necelé dva týdny byl dvakrát odložen a nyní se chystá na třetí start. V obou dosavadních případech (pondělí a úterý ráno)byl odpočet zastaven devět sekund před koncem. Podaří se Falconu prolomit prokletí posledních devíti sekund? Věřme, že ano. Aktuální termín je poslední možný před zahájením rekonstrukčních prací na kosmodromu, které na tři týdny znemožní všechny starty. Proto jsme pro Vás připravili i třetí živě a česky komentovaný přenos pokusu o start. Pokud se Vám nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme.
LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.
Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.
Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.
Včerejší pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Intelsat 35e byl zastaven devět sekund před zážehem motorů kvůli chybě na navigačním a orientačním systému ve druhém stupni rakety. Startovní okno trvalo jen 59 minut a proto nebyl čas na krátký odklad – start se tedy posunul o 24 hodin a tak si i v noci z pondělí na úterý užijeme ponocování. Tento start sice nebude ozdoben přistáním prvního stupně, ale i tak může SpaceX přinést dva rekordy.
Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
