AKTUALIZOVÁNO: Sojuz dovezl posádku k ISS

Posádka Sojuzu TMA-17M - zleva Jui - Kononěnko - Lindgren

Po několika měsících opět přichází chvíle, kdy nás čeká start pilotované kosmické lodě. Na kosmodromu Bajkonur již stojí raketa Sojuz,, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá loď Sojuz TMA-17M. Ve 23:02 našeho času by mělo dojít k zážehu motorů a nosič se vydá k ob loze. Jelikož loď poletí po takzvané rychlé dráze, měla by se ke stanici připojit zhruba šest hodin po startu. Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindgren a Japonec Kimija Jui tak doplní 44. dlouhodobou expedici. V našem článku máte možnost sledovat celý start živě, přičemž přenos začne pár desítek minut před startem.

Další detaily Pluta a jeho měsíců

Ještě několik měsíců se budeme těšit ze stále nových a nových snímků, které během několikahodinového průletu kolem trpasličí planety Pluto pořídila americká sonda New Horizons. Dnes Vám přinášíme výběr několika povedených snímků, které na Zemi dorazily v posledních dnech. Podíváme se nejen na detaily na Plutu, ale konečně spatříme i malé měsíce Nix a Hydra ve větších detailech než dříve. Ještě před pár dny jsme měli k dispozici pouze jejich hrubé obrysy složené z několika pixelů. Ostatně už sám náhledový obrázek našeho článku stojí za prohlédnutí. Ukazuje nám povrch Pluta v dříve nespatřených detailech.

Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra

Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.

VIDEO: Cesta Sojuzu na startovní rampu

Vztyčování rakety Sojuz na startovní rampě

Nosná raketa Sojuz je spolu s kosmickou lodí Sojuz TMA-17M připravena ke startu. Jejím úkolem je dopravit k Mezinárodní vesmírné stanici tříčlennou posádku, která opravdu dělá čest jménu ISS, protože je skutečně mezinárodní. Kromě ruského velitele lodi – Olega Kononěnka se na půlroční pobyt na stanici vydá Američan Kjell Lindgren a japonský astronaut Kimija Jui. V tomto článku najdete sedmnáctiminutové video, které ukazuje několik zajímavých momentů – poslední inspekci posádky v montážní hale – připojování horní části s lodí k raketě, její vývoz i vztyčení na startovní rampě.

Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk

Elon Musk sedící pracující

Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…

Počítače na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Počítače, počítače, počítače! S tím jak s Butchem pokračujeme v našem výcviku specialistů modulu Columbus, strávili jsme také nemálo času s naším instruktorem Berndem, který nás učil některé úkony spojené s hlavním počítačem Columba. Na ISS máme opravdu mnoho, mnoho a mnoho počítačů a ne všechny jsou určeny ke stejným věcem.

Požár v ruském segmentu a evakuace ISS

úvodní obrázek

„Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!

ANKETA: Nejoblíběnější happy-end v kosmonautice

Logo kosmonautix.cz

V naší redakci si dáváme záležet na zpětné vazbě se čtenáři, která je pro nás velmi důležitá. Jedním z prostředků, které nám slouží k zjišťování názorů návštěvníků tohoto webu, jsou ankety, které najdete v pravém sloupci. V tomto článku najdete vyhodnocení ankety, která na našich stránkách běžela od druhé poloviny dubna a zároveň vyhlásíme novou anketní otázku. Jelikož je období prázdnin a dovolených v plném proudu, nebude to žádná závažná otázka týkající se našeho portálu, ale spíše sonda do Vašich oblíbených misí.

Kosmotýdeník 148. díl (13.7. – 19.7.2015)

Pluto ze vzdálenosti 766 000 kilometrů - foceno 13. července ve 22:00 našeho času.

Máme skoro za sebou další týden a tak opět přichází čas na Kosmotýdeník, který zrekapituluje uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Jestliže Vám čas od času říkáme, že byl uplynulý týden skoupý na velké události a sestavení výčtu zajímavých momentů nám dělalo trochu problémy, pak tentokrát tato možnost nepřichází v úvahu. Zažili jsme moment, který se zapsal do historie, když lidská sonda poprvé v historii proletěla kolem Pluta. Ale v aktuálním Kosmotýdeníku se budeme věnovat i dalším tématům – třeba tomu, že ISS měla problém s kosmickým smetím, zmíníme se také o dvou startech raket, ale zamíříme i k trpasličí planetě Ceres.

Průlet nad plání Sputnik a barevné detaily

Okolí lokality Sputnik Planum

Trpasličí planeta Pluto se momentálně po zásluze vyhřívá na čele popularity fanoušků kosmonautiky. Každou chvíli se objeví nový snímek, či animace. V tomto článku Vám přinášíme dva podařené výtvory, které opět o trochu rozšíří naše představy o tom, jak to na Plutu vypadá. Přiložený obrázek vznikl detailní fotky z kamery LORRI a méně podrobné, ale zato barevné údaje z kamery Ralph. Video je složené z fotek lokalit Sputnik Planum a Norgay Montes. Snímky posloužily k vytvoření trojrozměrného povrchu. Ale podobné modely se z pár fotek vytváří jen těžko. I když víme, že v reálu to může být jinak, tak je průlet nad nasnímanými lokalitami mimořádně působivý.