První pohled na SLS

Nová vizuální podoba rakety SLS

Nová americká raketa SLS umožní Spojeným státům opět posílat své kosmonauty do vesmíru – a dokonce dál, než kdy dříve. Jednou snad možná i k Marsu. Dnes jsme pro Vás připravili článek, který přináší základní informace o tomto nosiči. Ostřílení profíci se v tomto článku mnoho nových informací nedozví, ale náš blog se snaží dávat informace všem – i těm, kdo se v kosmonautice teprve pomalu rozkoukávají. Dnes Vám proto přinášíme dvě infografiky z dílny NASA, které přehledně ukazují, z čeho se bude nová superraketa skládat, ale i několik zajímavostí o jejích komponentech, které jste třeba nečekali. Věděli jste například, jakou rychlostí rotují turbočerpadla v motorech RS-25? Je to víc, než čekáte.

Evropský rover zřejmě zamíří k dávným jílům

Umělecká představa vozítka pro misi ExoMars.

Na vypuštění evropsko-ruského projektu ExoMars 2018 si ještě pár let počkáme, ale už nyní je potřeba vybrat lokalitu, kam evropský rover dosedne. Přitom je potřeba brát v úvahu řadu faktorů – inženýři touží po bezpečné lokalitě s malými svahy, vědci naopak touží po oblastech, které by mohly přinést posun v našem chápání Marsu. Skloubit někdy protichůdné požadavky není snadné, přesto se evropským odborníkům podařilo vytipovat lokality, kam by vozítko mělo dosednout.

SLS má definitivně prověřené systémy

Tomu procesu se říká CDR – Critical Design Review a jde o mimořádně podrobnou analýzu všech systémů, které projekt potřebuje pro svou realizaci. Raketa Space Launch System (SLS) tímto důkladným rozborem prošla na výbornou. Analýza trvala 13 specializovaným týmům celých 11 týdnů. Během nich odborníci z NASA, ale i z odborných firem, které s projektem nesouvisí analyzovaly na tisíc dokumentů a 150 GB dat. Výsledkem jsou jen drobné změny projektu. Aktuální CDR byl zaměřený pouze na nejslabší verzi rakety SLS s nosností 70 tun na nízkou oběžnou dráhu. Dokončení tohoto podrobného rozboru bylo klíčové pro další pokračování přípravných prací. Letový hardware se sice už vyrábí, ale stále je možné dělat drobné změny.

Vážka na testovacím stanovišti

Jak jsme Vás informovali v posledním díle Kosmotýdeníku, na testovací areál McGregor v Texasu, dorazila zkušební kabina nové pilotované lodi firmy SpaceX. Jde o modul určený k testům motorů SuperDraco a nese jméno DragonFly, tedy v češtině Vážka. S pomocí tohoto testovacího zařízení by SpaceX ráda získala další zkušenosti s motorickým přistáváním. O tomto projektu jsme Vás na našem blogu již informovali v květnu loňského roku, kdy SpaceX tyto plány poprvé zveřejnila. Za tu dobu se pár věcí změnilo, některé se upřesnily a proto přicházíme s novým aktuálním článkem.

Na průzkumníka Merkuru si musíme počkat

Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.

První start z Vostočného se odkládá

Stav výstavby zatím jediné startovací rampy ve Vostočném v červenci 2014. Pro orientaci – rakety budou přivážený „zezadu“. Šedá betonová konstrukce uprostřed je samotná odpalovací rampa, na které bude raketa následně ustavena. „Pánev“ ve tvaru V směřující kupředu slouží k odvodu spalin raketových motorů. Celá přijde vybetonovat…

„Z kosmodromu Vostočnyj odstartuje první raketa do konce roku 2015,“ tyto odpovědi jsme od prezidenta Ruské federace Vladimira Putina slýchali již několik let – prakticky od roku 2007, kdy se začalo se stavbou obřího komplexu v hustých lesích Dálného Východu. Tomuto cíli bylo přizpůsobeno všechno – ačkoliv na kosmodromu má stát několik startovních ramp, stavěla se jediná – aby se to stihlo. Nyní je ale jasné, že po sérii problémů, které stavbu Vostočného potkaly, bude potřeba termín odložit. Start naplánovaný na 23. prosince letošního roku se tak s jistotou nestihne.

Každý den nová fotka naší Země

7. prosince roku 1972 pořídila posádka Apolla 17 slavnou fotku pojmenovanou Blue marble (modrá kulička), kterou můžete vidět nalevo od tohoto odstavce. Krása naší planety zdobená jemnými detaily mraků vytváří úžasnou podívanou, která nutí člověka k zamyšlení, že na tomhle malém kousku my všichni žijeme. Doba ale pokročila a ve vesmíru máme sondu DSCOVR. Ta je umístěná v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země, takže má neustále výhled na osvětlenou polokouli naší planety. NASA se toho rozhodla využít a zřídila internetovou stránku, na které denně zveřejňuje nové fotky z palubní kamery EPIC.

Hledač temné energie i cizích planet

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.

Křest Kritických momentů kosmonautiky

Vážení čtenáři, jak už od nás víte, podařilo se nám ve spolupráci s portálem Stream.cz vydat knihu Kritické momenty kosmonautiky, která vychází z velmi oblíbeného seriálu, který pro náš portál sepsal Ondřej Šamárek. Dnes mám tu čest Vám oznámit, že se podařilo dojednat všechny detaily slavnostního křtu této knihy. Dovolte mi proto, abych Vás všechny jménem svým, i jménem Ondřeje Šamárka pozval na úterý 27. října od 19:00 do prostor pražské Štefánikovy hvězdárny. Asi nemusím moc zdůrazňovat, jak moc velkou radost z celé knihy máme a o jak velkou událost se jedná. Byli bychom proto velmi potěšeni, pokud byste našli čas a dorazili – moc rádi vás při téhle slavnostní a pro náš portál přelomové chvíli uvidíme.

Bolístky hrdinů vesmíru (2/5)

André Kuipers prochází lékařskými testy

Znáte ten pocit, když si vás šéf s potutelným úsměvem pozve „na slovíčko“? Může to znamenat neblahé zprávy, nebo naopak velmi pozitivní novinky. Pakliže máte to štěstí a stali jste se astronauty či kosmonauty, existuje nemalá pravděpodobnost, že onen pohovor s šéfem oddílu může být jízdenkou na orbit. Nominace do posádky znamená jeden z nejdůležitějších stupínků na cestě do vesmíru. Pak už vše záleží jen na daném jednotlivci. Jenže všechno není tak jednoduché, jak se zdá – co když nezvládnu nácviky v simulátorech? Co když nesložím závěrečné zkoušky? Co když bude moje mise zrušena? Co když…? A pak je vše za vámi a zbývá už jen pár dnů do velké cesty za hranice atmosféry. Ale i tady číhá spousta nebezpečí. A většina z nich se pohříchu týká toho nejslabšího článku v řetězu „mysl-odhodlání-důvěra-vědomosti-dovednosti-tělo“. Právě poslední zmíněný článek bývá tím nejkřehčím a někdy dokáže záludně zradit nedlouho před cílem…