Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Články
Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.
Vážení čtenáři našeho webu, velmi si vážíme Vaší aktivity, kterou projevujete nejen čtením našich článků, ale i tím, že aktivně vstupujete do diskusí pod jednotlivými články. Ceníme si toho, že se v diskusi velmi často objevují zajímavé informace, které dokáží rozšířit obsah článku, nabídnout pohled z druhé strany, nebo zasadit probírané téma do širšího kontextu. Takové komentáře a z nich plynoucí diskuse jsou skutečným obohacením našeho portálu a můžeme je považovat za důkaz toho, že redakce a návštěvníci společnými silami vytváří jeden projekt. Nyní jsme se rozhodli zpřístupnit všem návštěvníkům možnost jednoduše ostatním diskutujícím poděkovat.
Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.
Firma Orbital ATK se může pochlubit úspěšným milníkem při vývoji pokročilého motoru na tuhé palivo a dalších technologií, které najdou uplatnění na nové generaci středních a velkých kosmických nosičů. Firma zároveň zahájila úvodní výrobní fázi nosiče NGL (Next Generation Launch vehicle) a 27. října provedla zkoušku strukturální pevnosti. Šlo o test zaměřený na chování pláště motoru, který je vyroben ze speciálního vysokopevnostního kompozitu. Síly, které na konstrukci působily, představovaly 110% nominálního tlaku při chodu motoru. Na začátku roku 2018 bude tento plášť motoru naplněn inertní náhražkou paliva, načež se odešle na kosmodrom, kde podstoupí testy spojené s manipulací a pozemními operacemi.
Rusové před několika týdny zpřesnili své plány na využívání ISS a i když největší rozruch způsobila informace o plánovaném vypuštění modulu Nauka v březnu 2019, za pozornost stojí i další body. Kupříkladu informace o vypuštění uzlového modulu Pričal (též UM) v listopadu roku 2019. Podle údajů z října 2017 by měl tento modul ke stanici dorazit sedm a půl měsíce po připojení laboratorního modulu Nauka, na jehož spodní dokovací port se připojí. Pričal (rusky molo) poskytne stanici pět dokovacích portů a ruskému segmentu by mohl zajistit teoreticky nekonečnou životnost.
Na noc z dneška na zítřek se připravuje již jedenáctý start lehké evropské rakety Vega. Ta má startovat ve 2:42 SEČ a na heliosynchronní dráhu vynese marockou družici MOHAMMED VI – A, která je určena ke sledování Země. Pro Vegu tak půjde již o osmou družici monitorující naši planetu, kterou tato malá, ale šikovná raketa zatím dopravila na oběžnou dráhu. V tomto článku najdete jak informace o samotném nákladu, tak i odkaz na sledování přímého přenosu, který je však pro našince velmi špatně načasovaný.
18. října jsme společně s portálem elonx.cz uspořádali v budově ČVUT FEL v Praze neformální setkání fanoušků SpaceX. V jeho rámci jsme zájemcům zprostředkovali rozhovor s jediným Čechem, který pracuje ve SpaceX. Velkým překvapením bylo, že Davida Pavlíka doplnil i Otto Fabri, který mohl přispět osobními zkušenostmi, které nasbíral během práce pro firmu Tesla motors a Faraday future. Diskuse se točila nejen kolem SpaceX, ale i celkově kolem rozdílu mezi českým a americkým pracovním prostředním, přičemž oba hosté sdělili i své osobní tipy pro všechny, kdo by se v Silicon Valley chtěli prosadit.
Týmy, které projektují teleskop WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope), dostaly od NASA jasný příkaz – dalekohled, který se má po startu v polovině dvacátých let zařadit mezi vlajkové lodě astronomie a který je určen ke studiu temné energie a exoplanet, bude muset být upraven, aby se náklady udržely pod 3,2 miliardami dolarů. Nejjednodušší je bohužel ořezat vědeckou část projektu. NASA má bohužel s navyšováním rozpočtu čerstvé zkušenosti s Dalekohledem Jamese Webba, který v řadě astronomických vlajkových lodí předchází WFIRST (má startovat v roce 2019) a agentura nechce tuto zkušenost opakovat i u dalšího projektu, který se zatím jen navrhuje.
Odborný server konstrukce.cz přinesl velmi potěšující informaci – německá firma MT-Mechatronics získala zakázku na výrobu velmi důležitého prvku pro starty nových evropských raket Ariane 6 a předala jej své dceřinné firmě MCE Slaný. Konkrétně se bude jednat o 600 tun těžký deflektor s rozměry 16 × 16 × 9 m, přičemž i s náhradními díly firma dodá celkem 800 tun materiálu. Deflektor uložený 25 metrů pod úrovní rampy bude částečně svařovaný a částečně šroubovaný, takže bude možné snadno vyměnit díly krycího pláště, který bude vystaven náročným podmínkám.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.