Může náraz vychýlit nebezpečný asteroid?

Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.

Na Marsu je voda! … Už zase?

Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i lidmi a médii, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu. Když pak zástupci agentury oznámili dychtivým divákům, že objevili stopy po tekoucí vodě, rozletěla se po celém internetu vlna článků o tomhle úžasném objevu a některé portály dokonce hned začaly přidávat spekulace o tom, jak je tenhle krok důležitý pro existenci života. Proč se tomuto tématu ale nevěnoval Kosmonautix? Inu proto, že jsme o tomhle tématu již psali – vloni v prosinci. Dnešní článek proto nebude ani tak o samotném objevu (ačkoliv i na ten se dostane), jako spíše o vysvětlení toho, proč je teď mnoho lidí z oznámení NASA trochu zklamaných.

Odpověděli jste správně v „marťanské soutěži“?

Kšiltovka Ares - součást první ceny v soutěži

16. září jsme na našem webu informovali o soutěži, kterou jsme spolupořádali s festivalem Futuregate. Šlo o sérii pěti otázek z reálné kosmonautiky, které se týkaly průzkumu Marsu. Odměnou pro šťastné výherce byly ceny spojené s premiérou amerického filmu Marťan. Soutěžící mohli své odpovědi posílat do včerejší půlnoci. Jelikož jsme vymýšleli otázky pro soutěž, rozhodli jsme se zveřejnit tento krátký článek, ve kterém najdete správné odpovědi.

Sojuz, díl 8. – Vesmírný náklaďák

Ačkoliv se tento seriál věnuje lodi Sojuz, nesmíme opomenout ani vesmírný náklaďák. Nemám tím na mysli vysloužilou evropskou loď ATV, které se tak přezdívá (ačkoliv v případě ATV by byl vhodnější termín obří tanker), ale první stroj schopný doplnit zásoby stanice. Samozřejmě se nejedná o nic menšího, než nákladní loď Progress, která umožnila delší setrvání na oběžné dráze. Vzhledem k tomu, že se jedná o upravenou kopii lodi Sojuz, určitě si zaslouží v tomto seriálu místo.

AKTUALIZOVÁNO: NASA oznámila objev tekoucí vody na Marsu

Dnes v 17:30 našeho času by měla ve Spojených státech začít tisková konference, o které se na internetu hovoří již několika dní. Zástupci agentury NASA na ní mají představit údajně přelomový objev, který souvisí s průzkumem Marsu. Zatím není jisté, čeho se objev týká. Nemáme tušení, zda se nejedná jen o nafouknutou marketingovou bublinu. Internetem se už ale šíří nepotvrzené spekulace o tom, že by snad mohlo jít o objev tekoucí vody. Nechme se proto překvapit, s čím NASA přijde. V tomto článku jste měli možnost tiskovou konferenci sledovat živě, nyní jsme okno přehrávače nahradili záznamem.

Led, který mizí a zase se objevuje

Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.

VIDEO: Historie objevů asteroidů v pěti minutách

asteroidy

Nesmírně rozlehlé pustiny vesmírného vakua v okolí naší planety nejsou až tak prázdné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kromě planet a jejich měsíců jsou ve Sluneční soustavě statisíce planetek neboli asteroidů. V posledních letech se na ně upírá stále větší pozornost vědců, meziplanetárních sond, astronomických observatoří a dokonce i soukromých firem. Planetky totiž představují nejen zdroj informací o vývoji a počátcích Sluneční soustavy, ale také potenciální ložiska surovin pro vesmírnou infrastrukturu. V dnešním videu se můžete podívat na to, jak mezi lety 1970 a 2015 probíhal objev všech planetek na oběžných drahách mezi Sluncem a Jupiterem. Video je v obřím 8K rozlišení a je to vskutku fantastická podívaná, při které člověk jen nevěřícně žasne.

Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)

Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Pluto a Charon v detailech

Nadílka, kterou nám zajišťuje sonda New Horizons nekončí. V posledních hodinách dorazily hned tři nové fotky, které Vám v tomto krátkém článku přinášíme. Náhledový snímek zachycuje největší měsíc Charon a je složený z několika detailních fotek. Druhý snímek je také spjat s Charonem a dosahuje rozlišení téměř 400 m/pixel. Vrcholem je pak fotka Pluta s rozlišením jen 131 m/pixel!

Nejúspěšnější kometární lovec všech dob

Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000. Než začala sonda pozorovat Slunce a jeho okolí, podařilo se nám objevit něco kolem devíti set komet díky pozemským pozorováním a pouhých pár desítek pomocí kosmických observatoří. Primárním cílem mise, jak už z názvu vyplývá, je nepřetržité monitorování slunečního povrchu a jeho okolí. Dvanáct palubních přístrojů umí nezávisle měřit a pozorovat naši mateřskou hvězdu či její jednotlivé oblasti, nebo dohlížet na provoz jiných zařízení sondy.