Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)

Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

ŽIVĚ A ČESKY: Atlas V vynese navigační satelit

Na dnešní den jsme si pro Vás opět připravili něco nového. Online přenosy startů raket Vám nabízíme pravidelně. Dnes ale chceme rozjet něco jiného – online přenos doplněný českým komentářem a dodatečnými informacemi a fotkami. Snažíme se tak vyjít vstříc těm, kdo si s angličtinou příliš nerozumí a přesto by se chtěli dozvědět něco o letech do vesmíru. Udělali jsme několik úspěšných neveřejných zkoušek, ale stejně jsme se pro začátek se rozhodli vysílat nějaký méně sledovaný start. Volba padla na dnešní vypuštění rakety Atlas V s navigační družicí GPS 2F-11.

Rok po havárii Antaresu

Pád rakety Antares.

28. říjen je pro Českou republiku asi největším svátkem, ale fanoušci kosmonautiky mají tohle datum od loňského roku spojené s explozí rakety Antares, která havarovala jen pár desítek metrů nad startovní rampou. Zatímco běžné zpravodajské servery v dalších dnech řešily hlavně kdo dostal prezidentské vyznamenání, fanoušci kosmonautiky řešili, jak se nehoda odrazí na zásobování ISS. Rok utekl jako voda, Česká republika si ve středu připomněla den své státnosti a tak je čas se zaměřit na změny, kterými za posledních 12 měsíců prošla firma OSC.

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Havajská Jiskra

Pokud půjde všechno podle plánu, bude poslední říjnový den pro Havajské ostrovy dnem, kdy se tohle souostroví zapíše na kosmickou mapu. Nejizolovanější stát USA by měl totiž půl hodiny po naší půlnoci vypustit svou první raketu. Ta nese název SPARK, což česky znamená Jiskra. Ve skutečnosti se ale jedná o zkratku „Spaceborne Payload Assist Rocket“. Kromě jiného se můžete setkat i s označením SuperStrypi. Je totiž odvozena od suborbitální rakety Strypi, která v šedesátých letech pomáhala při zkouškách jaderných zbraní.

OBRAZEM: Finální příprava družice GPS

Pokud všechno vyjde podle plánu, měla by zítra v 17:17 SEČ odstartovat z mysu Canaveral raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS. Konkrétně jde o exemplář označovaný jako GPS 2F-11, jedná se tedy o 11. model z výrobní řady 2F. Satelit zamíří na střední oběžnou dráhu do výšky 20 180 kilometrů. Start Vám zítra zprostředkujeme formou článku s přímým přenosem. Dnes ale přichází fotočlánek, který dokomentuje, jak vypadá družice před definitivním sklapnutím dvou polovin aerodynamického krytu, nebo jak probíhá transport celé sestavy na startovní rampu. Fotky jsou dnes mimořádně povedené – jejich autor si dal evidentně záležet na tom, aby našel originální místa pro focení.

Dawn zahájila finální sestup

Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.

ŽIVĚ: Kelly a Lindgren na kosmické procházce

Dva američtí astronauti mají před sebou výstup do volného prostoru, který by měl trvat šest hodin a 30 minut. Začátek výstupu je v plánu ve 13:10 SEČ. Přenos NASA TV začíná ve 12:45. Scott Kelly a Kjell Lindgren mají dnes spíše údržbářské úkoly. Čeká na ně třeba instalace tepelné izolace na experiment AMS, který hledá ve vesmíru temnou hmotu, promažou klouby staničnímu manipulátoru Canadarm2 a kromě jiného natáhnou i kabely, které budou nutné pro dokonalé obsloužení soukromých lodí, které budou na stanici za pár let vozit posádku. V našem dnenším článku máte možnost celý výstup sledovat živě pomocí vloženého přehrávače NASA TV.

Kolik letos stihne SpaceX startů?

Na začátku září jsme na našem blogu vydali článek, který se věnoval oznámení firmy SpaceX o návratu jejích nosičů do služby. Hovořilo se tam o tom, že první raketa Falcon po červnové havárii odstartuje na začátku listopadu. Jelikož se tento termín blíží, je na čase aktualizovat tyto informace a podívat se, kolika startů této soukromé firmy bychom se měli do konce roku dočkat. Už nyní je jasné, že na začátku září avizované 4 starty se nepodaří stihnout téměř s naprostou jistotou.

Už zítra Cassini prolétne výtryskem

Je to pěkná náhoda – zítra, tedy 28. října slaví Česká republika významný svátek. Mnoho milionů kilometrů od našeho státu i od naší planety dojde také ke sváteční události – americká sonda Cassini vykoná dosud nejhlubší zanoření do výtrysků (48 km nad povrchem), které se objevují nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus. Ten by podle dosavadních zjištění mohl mít podmínky umožňující vznik jednoduchých forem života. Když se Cassini stavěla, nikdo nečekal, že bude jednou plnit takové úkoly. Palubní přístroje nikdy nebyly konstruovány na to, aby hledaly život a proto to od nich nemůžeme čekat.