Thales Alenia Space
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Kancelář Space Rapid Capabilities Office (Space RCO) Spojených států amerických 29. ledna oznámila, že vybrala 10 společností, které se zapojí do inauguračního programu Prime Fusion Pilot Accelerator Program.
Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.
Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.
Články
Kosmonautika je velmi komplexní obor, který je tvořen nepřeberným množstvím různých detailů, které musí sednout dohromady, aby vytvořily smysluplný celek. Na našem webu se často věnujeme nejrůznějším misím, projektům a objevům, ale byla by škoda zapomínat na to, že se občas vyplatí, podívat se na něco trochu detailněji. Dnes Vám proto přinášíme článek o změně na ISS, která není revoluční, někomu možná přijde zbytečná, ale na konci poznáte, že má svůj neoddiskutovatelný význam. Ve výsledku jsou to právě takovéhle nenápadné změny, které postupně posouvají techniku vpřed a dělají z ISS ještě efektivnější.
V montážní hale firmy Airbus v německých Brémách vzniká letový exemplář servisního modulu americké lodi Orion pro její první misi – EM-1. Servisní modul zajistí dodávky energie, vody, kyslíku a dusíku, obstará i pohon lodi a postará se také o tepelnou kontrolu. Na fotce vidíme modrý kruhový rám, který drží celou konstrukci, aby k ní měli technici dobrý přístup. Žluté stahovací pásky mají za úkol udržet na místě všech 11 kilometrů kabelů, které propojují tisíce jednotlivých dílů, přičemž pásky budou před letem odstraněny. Za červenými kryty se nachází osm trysek R-4D-11 s tahem 490 N od firmy Aerojet.
Americká sonda OSIRIS-REx se vloni vydala do vesmíru, momentálně se nachází cca. 70 milionů kilometrů od Země, se kterou se potká v září a půjčí si od ní trochu hybnosti. V srpnu 2018 pak dorazí ke svému cíli – asteroidu Bennu, který obsahuje větší množství uhlíkatých látek. V červenci 2020 dojde k pětisekundovému setkání povrchu asteroidu s odběrným zařízením, které se s pomocí stlačeného dusíku pokusí doslova vyluxovat okolní regolit – jemný prach, písek a malé kamínky na povrchu asteroidu. V roce 2023 pak návratové pouzdro přistane v pouštích amerického státu Utah a v tu chvíli začne další fáze této mise – analýza vzorků, tedy to hlavní, proč se celá mise realizuje. Už nyní se vědci na tuto výzvu pilně připravují.
Progress MS-06 ukrývá na palubě kromě zásob pro posádku i 705 kg paliva, 50 kg kyslíku a 420 kg vody. Start na raketě Sojuz 2-1A je naplánován na zítřek, konkrétně na 11:20 našeho času. Po startu se loď usadí na oběžné dráze, která ji po 34 obězích kolem Země přivede k ISS. Se zadním uzlem ruského modulu Zvezda by se měl Progress spojit 16. června ve 13:42 našeho času. Ale to předbíháme. Zatím je v plánu start – a právě ten bychom Vám rádi přinesli ve formě česky komentovaného přímého přenosu.
Problémy Saljutu 7 narušily plánované práce nejen z hlediska časového plánu. Pomyslný „klacek do špic“ zasáhnul i personální sestavy posádek. Původně měla čtvrtou expedici na Saljut tvořit trojice Vasjutin-Savinych-Volkov. Ovšem poté, co byl Savinych přeřazen do posádky, jež měla stanici zachránit, vyvstala otázka, kdo tuto záchranářskou posádku vystřídá. Nejjednodušším řešením se jevilo částečně zachovat původně plánované posádky, ovšem na místa palubních inženýrů měli usednout kosmonauti-specialisté z oddílu NPO Eněrgija, kteří měli za úkol posoudit dopad poruch na systémy stanice přímo „in situ“. Od března 1985 se tak začaly připravovat tři posádky. Vladimira Vasjutina a Alexandra Volkova, kteří měli původně tvořit dvě třetiny hlavní posádky čtvrté expedice, doplnil zkušený harcovník Georgij Grečko. Záložní posádka pak sestávala z původní dvojice Alexandr Viktorenko a Jevgenij Salej. Původního palubního inženýra Alexandra Alexandrova v posádce vystřídal Gennadij Strekalov. Rezervní posádku tvořila trojice Anatolij Solovjov, Alexandr Serebrov a Nikolaj Moskalenko. Jakmile se podařilo Saljut přivést zpět k životu, byly plány na další využití stanice potvrzeny: ke stanici se vydají Vasjutin, Grečko a Volkov. Poté, co Grečko
Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.
Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.
Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.
Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
