Thales Alenia Space
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Kancelář Space Rapid Capabilities Office (Space RCO) Spojených států amerických 29. ledna oznámila, že vybrala 10 společností, které se zapojí do inauguračního programu Prime Fusion Pilot Accelerator Program.
Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.
Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.
Články
Na konci března letošního roku se psala historie – SpaceX poprvé v historii opakovaně použila první stupeň orbitální rakety a učinila důležitý krok do nové éry kosmických letů. Dnes bychom se měli dočkat dalšího opakovaného použití prvního stupně – Falcon 9 by měl z Floridy vynést bulharskou telekomunikační družici BulgariaSat-1 a použije k tomu první stupeň, který letos v lednu pomáhal dostat do vesmíru první desítku nových družic Iridium Next. Takovou událost si nemůžeme nechat ujít a proto Vám přinášíme další živě a česky komentovaný přenos.
Vypuštění malého armádního satelitu z Floridy se odkládá z poloviny července na polovinu září. Odklad družice, která měla po startu z floridského Mysu Canaveral sledovat objekty na geostacionární dráze, potvrdilo tiskové oddělení amerického letectva, které je pod družicí podepsáno. Armáda však neupřesnila důvod, proč k odkladu – navíc poměrně výraznému – vlastně dochází, neznáme ani náhradní termín startu družice SensorSat. Pracuje se jen s volným termínem od konce srpna do poloviny září. V dnešním článku se podíváme nejen na účel této družice, ale i na nosnou raketu i na netradiční dráhu, po které bude SensorSat obíhat.
Fanoušci kosmonautiky mají radost z každého úspěšného satelitu na oběžné dráze. Přesto jsou některé důležitější – většinou je to případ nějakých významných vědeckých sond, ale velký zájem vzbudí i situace, kdy do vesmíru letí družice vyrobená daným státem. Češi už takový pocit již zažili, ale jde o poměrně dávnější vzpomínky, Slováci zatím na podobný zážitek čekají. Ale obě čekání se chýlí ke konci a do jejich skončení zbývají pouhé hodiny – na indickém kosmodromu Šríharikota stojí raketa PSLV-XL, která zítra ráno našeho času vynese kromě mnoha dalších i český a slovenský cubesat – VZLUSat-1 a SkCube. A to už je pořádný důvod uspořádat česky komentovaný přenos.
Na to, že rakety Falcon 9 od firmy SpaceX startují +/- každé dva týdny jsme si už tak trochu zvykli, byť poslední starty potkalo pár odkladů kvůli počasí nebo kvůli technickým komplikacím. Ale aby došlo ke statickému zážehu jednoho Falconu 9 ještě předtím, než odstartuje raketa předchozí, to tu ještě nebylo. Stejně tak visí ve vzduchu možnost, že by se o tomto víkendu mohl rozestup mezi dvěma starty smrsknout na pouhopouhé dva dny! Zatímco misi BulgariaSat-1 jsme se věnovali v jednom z předchozích článků, dnes se seznámíme především s misí Iridium Next 2. Při něm totiž bude pokračovat největší výměna satelitního systému v dějinách, ale čeká nás zřejmě i několik velmi zajímavých novinek.
Zatímco na Floridě probíhá stavba letového exempláře lodi Orion pro misi EM-1, jeho téměř identické dvojče určené pro strukturální zkoušky vzniká na testovacím stanovišti v Coloradu. Odborníci z firmy Lockheed Martin provedou nedaleko Denveru sérii zkoušek, která má ověřit, zda je současný návrh lodi Orion správný a zda splňuje veškeré požadavky pro mise mimo nízkou oběžnou dráhu. Strukturální sestavu tvoří tři hlavní díly – návratová kabina pro posádku, servisní modul a záchranná věžička.
Společnost SES, která provozuje celou flotilu telekomunikačních družic oznámila v pondělí, že jejich družice AMC 9 postihla během víkendu „závažná anomálie“, přičemž služby zákazníků byly přesunuty na alternativní satelity, aby byl dopad nehody na klienty co nejmenší. Lucemburská společnost si problémů všimla v sobotu 17. června a zprávu ihned předala všem zákazníkům, kteří využívali služeb této 14 let staré družice zavěšené nad 83. stupněm západní délky, odkud pokrývala oblast Spojených států a Mexika.
Přesně po čtyřech měsících jsme se rozhodli, že se na Vás, naše čtenáře, obrátíme s novou anketou. Mnoho z Vás nám poslední dobou psalo, že by se měla anketní otázka změnit a někteří nám dokonce poslali tipy na nové ankety, za což Vám velice děkujeme. Nakonec jsme se rozhodli založit anketu, která cílí na novinku, které jsou dnes přesně dva týdny. 6. června jsme do horní části pravého sloupce vložili krátké zprávy, aby našim čtenářům nic neuniklo. Po 14 dnech by nás tedy zajímal Váš názor na tuto novinku. Vedl tento krok správným směrem, nebo jsme šlápli vedle?
NASA vybrala jako snímek dne fotku, kterou její sonda Juno pořídila 19. června letošního roku. Snímek vznikl v době, kdy se sonda vzdalovala od Jupiteru po sedmém průletu nejnižším bodem dráhy. V době pořízení fotky byla Juno zhruba 46 900 kilometrů od horních vrstev atmosféry Jupiteru a nacházela se nad 65,9. stupněm jižní šířky. Mohl tak vzniknout snímek, který zachycuje velkou část jižního pólu tohoto plynného obra. Po odeslání na Zemi byla fotka drobně upravena, aby více vynikly rozdíly mezi jednotlivými barvami. Díky tomu mohou vědci mnohem lépe sledovat fantastickou pestrost vířící atmosféry. Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost. Výsledek zachycuje surrealný svět se živými barvami, úžasnou čistotou a kontrastem. Čtyři bílé skvrny v horní části snímku si už vysloužily označení „perly na šňůrce“. V oblasti, kde končí středový pás, vidíme jednu vířící bouři zbarvenou do oranžova, kterou doplňují další víry, jejichž barva je ale spíše krémová.
20. února 1986 krátce před půl třetí ráno místního času se nad Bajkonurem rozzářila obloha a ozval se hromový rachot. Ze startovní rampy 200L se právě zvedal Proton-K, pod jehož aerodynamickým krytem na špici se skrýval dlouho očekávaný stroj – základní blok stanice nové generace. Základní blok nesl tovární označení 17КS №12701 a mezi svými tvůrci byl znám také jako DOS-7. Nosič opět fungoval bezvadně a po navedení na předběžný orbit dostal onen stroj název, jež se stane legendou – „Mir“. Tentokrát neměl být DOS-7 monolitní stanicí, jeho koncepce byla modulární a předpokládala v průběhu několika let připojení dalších pěti modulů, jež měly nebývale rozšířit možnosti výzkumu a pozorování zemského povrchu, mikrogravitace, prostředí nízkého orbitu, vesmírných těles a dalších oblastí zájmu vědců a výzkumníků. Osud stanice Mir by vydal na velmi tlustou knihu (a koneckonců vícero velmi tlustých knih na téma Mir už spatřilo světlo světa), ovšem náš seriál je zaměřen čistě na program Saljut a Mirem se zabývat nebude. Čtenáři si však zajisté mohou klást otázku, proč je zde Mir
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
