Thales Alenia Space
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Kancelář Space Rapid Capabilities Office (Space RCO) Spojených států amerických 29. ledna oznámila, že vybrala 10 společností, které se zapojí do inauguračního programu Prime Fusion Pilot Accelerator Program.
Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.
Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.
Články
Tak jako každý rok se i letos na začátku října uskuteční den otevřených dveří v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí. Na návštěvníky tu budou jako vždy čekat zajímavé exponáty – od propracovaných modelů nejrůznějších sond ve všech možných měřítkách, přes stánky jednotlivých misí, kde se člověk může zeptat přímo odborníků, kteří na daném projektu pracují až po životní zážitky. Každý rok je totiž součástí dne otevřených dveří i exkurze do čistých místností, kdy můžete přes sklo spatřit skutečný hardware, který poletí do vesmíru. My jsme měli v minulých letech to štěstí, že jsme viděli třeba jednotlivé díly projektu BepiColombo, nebo družici Sentinel 2B. Po areálu se také pohybují astronauti, se kterými se člověk může vyfotit.
SpaceX umí překvapit. Když už jsme si začali zvykat na víceméně stabilní frekvenci jednoho startu za čtrnáct dní, přišel vložený start s družicemi iridium Next z Vandenbergovy základny. Náhoda tomu chtěla, že dva starty od sebe dělilo pouze padesát hodin, ale dalo se to chápat – každý start proběhl z jiné rampy na opačném pobřeží USA. Nyní ale přichází nečekané překvapení – na Floridě se chystá další start Falconu 9, ke kterému má dojít za méně než deset dní po posledním startu z této rampy. Pokud se to podaří, bude to další rekord – nejen v historii SpaceX, ale i celé rampy 39A!
Vím, psali jsme o tom už několikrát – Dalekohled Jamese Webba byl uložen do vakuové komory na Johnsonově středisku, kde podstoupí vakuové a termální zkoušky napodobující podmínky ve vesmíru. Jenže prostě nemůžeme odolat a musíme o tom opět informovat. Objevilo se totiž video, které celý proces detailně ukazuje. Kromě toho, že můžeme vidět obrovské množství detailů, které ukazují komplexnost celého systému se nám v plné kráse ukáže to, jak obrovská je optická sestava JWST i to, jaké rozměry má ona vakuová komora. Člověk může stokrát číst, že průměr zrcadla je šest a půl metru, nebo že se v téhle komoře testoval hardware pro projekt Apollo, ale po zhlédnutí videa většina z nás bude muset rukou přitlačit spodní čelist zpátky k horní. Je to opravdu mimořádná podívaná.
Po šestnácti měsících vědeckého provozu ukončí demonstrátor LISA Pathfinder 30. června svou jedinečnou misi. A to už je více než podstatný důvod k tomu, abychom si její výkony představili detailněji. Tahle na první pohled nenápadná sonda nemá žádné kamery, kterými by si zasloužila prestižní místo na obálkách vědeckých časopisů, skrz které vede cesta k povědomí veřejnosti. Její přínos je ale přesto ohromný. Pomohla totiž učinit první krůčky k budoucí velké kosmické observatoři gravitačních vln, o které jsme nedávno psali.
V článku, který vyšel jen před dvěma hodinami jsme Vás informovali o příjezdu dvou stupňů Falconu 9 do dvou přístavů na opačných pobřežích USA. Tato zpráva s tím sice souvisí, ale je tak mimořádná, že jsme se rozhodli pro ni vyčlenit samostatný článek. Opakovaně použitý stupeň číslo 29, který minulý pátek startoval z Floridy s družicí BulgariaSat-1 je totiž jištěný robotem, na jehož nasazení jsme čekali několik měsíců. Do tohoto článku budeme postupně přidávat fotky, které se objeví. Ruku na srdce – příjezdů prvních stupňů do přístavu jsme už viděli několik, ale tohle je žhavá novinka.
V posledních hodinách je kolem SpaceX opravdu hodně živo. Už včera večer našeho času dorazila do kalifornského přístavu u Los Angeles plošina s prvním stupněm, který v neděli vynášel družice Iridium. Dnes kolem poledne se na sociálních sítích začaly objevovat fotky z druhého pobřeží USA – k Floridě se blíží plošina s dvakrát použitým prvním stupněm, který minulý pátek vynášel družici BulgariaSat. A aby toho nebylo málo, dnes v noci by měl ještě proběhnout statický zážeh Falconu 9 před misí Intelsat 35e. V tomto článku Vám přinášíme hlavně fotky obou vracejících se stupňů.
K některým tématům se vyplatí vracet, protože nám mohou otevřít cestu k novým misím. Téměř přesně před dvěma lety jsme vydali článek, který se věnoval možnosti poslat k Uranu a Neptunu sondy, které by zkoumaly tyto zajímavé planety a systém jejich měsíců z oběžné dráhy. Článek tehdy zmiňoval, že NASA potřebuje pro rozhodování více informací a proto si nechá zpracovat studii, která by měla globálně zhodnotit možnosti a hlavně vědecké přínosy takové mise. V řekách uplynulo hodně vody, ale dočkali jsme se. NASA před pár dny oznámila, že studie je hotová.
Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 by měla dnes ve 22:59 odstartovat na další misi. Při ní dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární jako obvykle dvě družice. První z nich je Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN postavená firmou Thales Alenia, která bude umístěna na horní pozici pod švýcarským aerodynamickým krytem. Spolucestujícím bude indická družice GSAT-17, která zajistí telekomunikační služby pro Indii. Startovní okno trvá 77 minut a v níže přiloženém okně můžete sledovat celý start.
Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
