Thales Alenia Space
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Kancelář Space Rapid Capabilities Office (Space RCO) Spojených států amerických 29. ledna oznámila, že vybrala 10 společností, které se zapojí do inauguračního programu Prime Fusion Pilot Accelerator Program.
Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.
Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.
Články
Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.
Na Stennisově středisku má dnes dojít ke zkušebnímu zážehu motoru RS-25 s poslední zatím neotestovanou letovou řídicí jednotkou pro premiérový let rakety SLS. Ještě včera touto dobou se zdálo, že ve středu proběhnou hned dva statické zážehy – kromě již zmíněného RS-25 se mělo na několik sekund zapálit devět motorů Merlin 1D. SpaceX ale svůj zážeh posunula na čtvrtek, ale kdo zná zážehy motorů RS-25, ten dobře ví, že pohled na jeho nespoutanou sílu stačí sám o sobě.
S infračervenými teleskopy je to těžké. Na jednu stranu poskytují unikátní pohled do dávných dob, kdy byl vesmír ještě batole a kam nikdy nemohou optické teleskopy nahlédnout a na druhou stranu jejich stavba není vůbec jednoduchá. Je to tím, že jejich detektory jsou citlivé na teplo. Ono to ve skutečnosti dává smysl, protože teplo se z předmětů uvolňuje právě ve formě infračerveného záření, díky čemuž mohou třeba policisté najít osobu skrývající se v lese. Pro infračervené teleskopy je ale teplo oslepující – podobně jako když pozorování v optickém spektru ruší světelné znečištění. Detektory infrateleskopů proto musí zůstat pokud možno co nejchladnější.
Kolem cubesatu Majak bylo v posledních týdnech docela živo. Lidé se těšili, že na obloze uvidí blikat umělou hvězdu, ale místo toho přicházela rozporuplná hlášení. V době, kdy měl Majak nad určeným místem přelétat jej buďto nikdo neviděl, nebo přicházela hlášení o pozorování objektu, který byl slabší, než měl být a někdy zase lidé hlásili, že viděli něco, co se podobalo projevům Majaku, jen to letělo jindy, než mělo a také to bylo slabší. Období spekulací ukončil sám vedoucí celého projektu, Alexander Šajenko. Podle jeho slov cubesat vůbec plachtu nerozložil.
Má se stát klíčovou součástí budoucích ruských kosmických plánů, podstoupil sérii údržbářských prací a je připraven na svůj druhý start – kosmodrom Vostočnyj. Zatím z něj mohou startovat pouze rakety Sojuz, ale v budoucnu s ním mají Rusové větší plány, které zahrnují rakety Angara, nebo zatím blíže nespecifikované supertěžké nosiče. Od premiérového startu sice už uplynul více než rok, ale nyní se zdá, že by se na tomto kosmodromu na ruském Dálném východě mohlo konečně začít něco dít. Kosmodrom navíc nyní prošel revizí a zdá se, že je připraven na svůj druhý start.
Společnost Rocket Lab dokončila vnitřní vyšetřování premiérového letu rakety Electron z 25. května letošního roku. Ukázalo se, že mise It’s a test! (Je to zkouška!) byla přerušena zhruba ve 4. minutě letu ve výšce 224 kilometrů v době, kdy nosič pracoval podle všeho bez problémů a raketa podle telemetrie letěla po optimální dráze. Viníkem je tedy zřejmě část pozemního vybavení od externího dodavatele, které mělo zajišťovat přenos dat. Ztráta dat byla pro řídící systém pokynem k přerušení letu a zahájení autodestrukce. Inženýři věnovali analýze nehody téměř dva měsíce práce, během kterých procházeli 25 000 datových kanálů.
O tom, že bude rok 2018 nabitý extrémně zajímavými momenty, jsme Vás již informovali. Nemusíme se ani ohlížet na události, které proběhnou ve vzdáleném vesmíru. Stačí jmenovat jen plánované starty a řada TESS, InSight, Parker Solar Probe, Spektr-RG, Bepi Colombo, Dalekohled Jamese Webba, Solar Orbiter budí respekt. Plánovači kosmických misí však budou mít hodně těžkou hlavu, protože dva z těchto projektů míří do velmi podobného termínu startu ze stejného kosmodromu. Jedno je jisté už teď – nikdo prozatím přesně neví, jak celá situace dopadne.
Na Kennedyho středisko na Floridě dorazily před pár dny dvě nové servisní plošiny, které jsou vyrobené speciálně pro urychlovací bloky na tuhá paliva nové americké rakety SLS. O dopravu z floridské firmy Met-Con Inc. ve městě Cocoa se postaraly tahače, které zanedlouho dorazily před halu VAB. Tady byl jejich náklad složen a plošiny byly uloženy uvnitř ikonické budovy. Úkolem těchto plošin je umožnit kontrolu pětisegmentových motorů na tuhá paliva, které při startu SLS zajistí většinu tahu.
Další týden utekl jako voda a my Vám můžeme přinést souhrn novinek, které přineslo uplynutých sedm dní. Většinu témat jsme již pokryli v samostatných článcích, ale i přesto jsou některá, na která se nedostalo. Abyste tedy měli informační servis kompletní, přinášíme Vám Kosmotýdeník, který si na všechny události posvítí na jednom místě. Hlavním tématem bude pětileté výročí vozítka Curiosity na Marsu, ale podíváme se také na test rakety Vector-R, nebo na zkoušku turistické suborbitální lodi SpaceShipTwo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
