SDA
Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.
York Space Systems plánuje v roce 2025 zahájit pět misí pro komerční zákazníky, kteří provádějí tajné experimenty pro americkou armádu. Zatím došlo k předstartovnímu testování první letošní mise Tyndal, experimentálního projektu národní bezpečnosti dálkového průzkumu.
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.
Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.
Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).
Agentura NASA 4. března uvedla, že prostřednictvím své smlouvy Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR) udělila zakázku společnosti Firefly, aby zahájila misi tří družic Investigation of Convective Updrafts (INCUS).
Články
Zítra, tedy ve čtvrtek 5. října v 10:07 našeho času by měla z Floridy odstartovat raketa Atlas V na tajnou misi NROL-52. Nosič je v konfiguraci 421, což znamená, že disponuje čtyřmetrovým aerodynamickým krytem, který ukrývá náklad, dvojicí urychlovacích motorů na tuhá paliva a jednomotorovým horním stupněm Centaur. Meteorologové dávají startu pravděpodobnost 60%, přičemž největší starosti dělá oblačnost a vítr. Pokud bude vše v pořádku, začne tankování paliva do nádrže, přenos samotný by měl začít v 9:47 našeho času. Jelikož jde o tajný náklad, bude vysílání jako vždy ukončeno před odhozením aerodynamického krytu.
Šestého října se v po celé republice koná Noc vědců. Chtěli bychom vás však pozvat na zajímavé přednášky s kosmonautickou tématikou do Plzně. A to především na přednášku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který promluví o problematice kosmických sond z pohledu zkoumání různých objektů. Ať už z blízka, anebo vzdáleně. Třešničkou na dortu by mohly být aktuální informace z kosmického výzkumu.
Zdá se Vám text v nadpisu krkolomný a nepříliš češtinářsky správný? Asi máte pravdu, ale v případě mise, která nás čeká za pár dní, musíme být velmi opatrní na to, jak volíme slova. Letos jsme totiž zažili už dvě mise, při kterých letěl již jednou použitý první stupeň (byly to mise SES-10 a BulgariaSat-1. Pokud bychom tedy řekli, že nás nyní čeká třetí opakované použití prvního stupně Falconu 9, mohlo by to někoho zmást. Čtenář by pak mohl nabýt mylného dojmu, že stupeň, který nyní poletí, již má za sebou dvě použití. Aby tedy bylo vše jasné, v případě vynesení družice SES-11 jde o třetí misi, na které poletí již jednou použitý první stupeň.
V září předvedla své ohnivé finále sonda Cassini, která se zapsala zlatým písmem do dějin kosmonautiky. Do kosmu se vydal miniraketoplán X-37B, tentokrát ale na raketě Falcon 9. Pomyslnou štafetu si předaly lodě Sojuz, když ta s označením MS-04 přistála, zatímco MS-06 odstartovala vstříc ISS. Na závěr se podíváme jak SpaceX zaktualizovala své plány na dobytí Marsu, přičemž Země a Měsíc budou z této technologie také profitovat.
Nedávné pozorování čtvrtého případu splynutí černých děr pomocí gravitačních vln ukazuje začátek intenzivního studia těchto objektů. Mohla by vést k poznání vlastnosti jejich horizontů a průlom v testech gravitačních teorií a možná i cestu ke kvantové gravitaci. Tyto znalosti jsou kruciální pro rozhodnutí, zda bude možné využívat k mezihvězdnému cestování černé díry nebo warpový pohon. Podívejme se na toto téma podrobněji.
Nadpis článku tentokrát nesouvisí s mimořádně rychlým dopravním systémem, který představil Elon Musk minulý týden. Nadpis reflektuje podstatu videa, které pro fanoušky kosmonautiky připravila Evropská kosmická agentura. Časosběrné video vzniklo ze 710 fotek, které 12. září pořídil italský astronaut Paolo Nespoli pobývající na Mezinárodní vesmírné stanici. Na půlminutovém videu, které je dostupné až ve 4K rozlišení můžete vidět začátek cesty v severní Africe a pak už cesta ubíhá přes Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Balkán, Černé moře až do Ruska.
Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.
Sonda Psyche má v roce 2022 vyrazit vstříc světu, který jsme ještě nikdy neviděli – má totiž navštívit kovový asteroid Psyche. Tato mise ale nebude výjimečná jen svým cílem, ale i technologickými novinkami. Dostat se k cíli totiž nebude jednoduché – sonda tedy musí být vybavena pokročilým pohonným systémem s výjimečným výkonem, který je zároveň bezpečný, spolehlivý a úsporný. Splnit tyto protichůdné požadavky není vůbec jednoduché. Konstrukční tým tedy oslovil specialisty z Glenn Research Center, kde již dlouho pracují na pohonu SEP (solar electric propulsion), což je vlastně jen novější označení pro pohon dříve označovaný jako iontový motor.
Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.