Jak jsme Vás informovali v nedávném článku, indická kosmická agentura ISRO provedla včera v 7:00 našeho času první letovou zkoušku miniraketoplánu RLV-TD. Podle oficiálního prohlášení vedení indické kosmické agentury letový test splnil očekávané úkoly a v některých ohledech si vedl dokonce ještě lépe, než se čekalo. Agentura má totiž k dispozici satelitní snímek testovacího miniraketoplánu na vodní hladině – s měkkým přistáním se přitom vůbec nepočítalo. Do oblasti vyrazil i sledovací vrtulník, který pořídil snímky RLV-TD a potvrdil, že stroj je vcelku.
Výzkum Venuše – 4. díl
Minulý díl jsme věnovali dvěma velkým úspěchům. Sovětská Veněra 7 dokázala dosednout na povrch a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Další velký úspěch zaznamenal americký Mariner 10, který jako první přinesl nádherné fotografie Venušiny atmosféry. Ačkoli šlo jen o průlet směrem k Merkuru, byl to úžasný počin. Marineru předcházelo ještě druhé úspěšné dosednutí na povrch planety zásluhou Veněry 8. Na toto přistání se tedy ještě podíváme v úvodu dnešního článku. Hlavní snahou a nakonec i úspěchem dalších výprav ale bylo dostat na povrch sondu, která by jej vyfotografovala. Sedmdesátá léta 20. století však byla i ve znamení nových výsledků studia atmosféry.
ŽIVĚ A ČESKY: Daniele a Alizée pomohou s navigací
Satelity navigačního systému Galileo dostávají jména po dětech z různých evropských zemí, dnes přichází řada na litevského chlapce a lucemburskou dívku. Družice, které jsou po nich pojmenované již sedí na špičce rakety Sojuz, která odstartuje zítra v 10:48 z kosmodromu v Kourou. Jelikož evropským kosmickým projektům věnujeme zvláštní pozornost, rozhodli jsme se zprostředkovat Vám plánovaný start živě i s českým komentářem.
První krok k indickému raketoplánu
Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu.
Průzkumník asteroidu dorazil na Floridu
Pravidelní čtenáři našeho blogu již vědí, americká sonda OSIRIS-REx vstupuje do závěrečné předstartovní fáze. V tomto článku jsme Vás informovali o tom, že technici v montážní hale v Denveru už dokončili svou práci a připravili cennou sondu pro přesun na floridský kosmodrom. K celé operaci došlo v pátek 20. května a jako transportní prostředek se použil letoun C-17 létající pod barvami amerického letectva. V dnešním článku Vám přinášíme několik fotek z přesunu samotného, ale dočkáte se i snímků z čisté místnosti na kosmodromu, kde začalo vybalování sondy.
Kosmotýdeník 192. díl (16.5. – 22.5.2016)
Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Květnová Kosmoschůzka
Už je ruka v rukávě, tedy přístroje v těle JWST
Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.
Návrh měsíční stanice od Orbital ATK
Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.