
Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.
Ale abychom nepředbíhali, nejprve se podíváme na kroky, které instalaci balíku přístrojů předcházely. Na našem webu jsme Vás naposledy informovali o odstraňování krytek primárního zrcadla, což byl nezbytný krok k následujícímu kroku, tedy k otočení celé konstrukce zrcadly k podlaze. Tento manévr zachytila hned dvě časosběrná videa.
Tohle otočení bylo nezbytné k tomu, aby se technici mohli dostat k prostoru, kam budou umístěny vědecké přístroje. Dokud se instalovaly díly primárního zrcadla, mířila tato sekce k podlaze a v takové poloze by se sada přístrojů instalovala jen komplikovaně. Když tedy byla celá konstrukce otočená zrcadly k zemi, mohl se jí ujmout jeřáb, který s citlivým nákladem domanévroval do montážního prostoru.
Nic tedy nebránilo tomu, aby technici mohli do útrob teleskopu uložit vzácný balíček – Strukturu ISIM se čtveřicí vědeckých přístrojů. Tato jednotka v minulých týdnech a měsících podstoupila důkladné testování včetně pobytu v kryokomoře, nebo akustických testů, kdy v závěrečné fázi čelila 2 minuty zvuku o hlasitosti až 150 dB.
Stejně jako obvykle si dovolíme připomenout, že dění v obřím clean roomu v Greenbeltu můžete živě sledovat prostřednictvím dvou online webkamer.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://jwst.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/6/5599/15416601098_500005299e_h.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13248416_10154033506995049_3532230870063995765_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13268304_10154033507055049_691082836144355123_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13220553_10154033506985049_1180654592785855027_o.jpg
Nevím, jestli mi to neuniklo, ale už se ví jaký bude použit nosič pro JWST?
Ano, je to známo již několik let – bude to Ariane 5. Jednak díky její nosnosti, spolehlivosti a veliksoti nákladového prostoru, ale i proto, že JWST je mezinárodní projekt, na kterém se podílí i Evropa a právě nosná raketa bude jedním z evropských příspěvků k tomuto programu.
Jenom čistě ze zvědavosti.. Jak se takhle citlivý přístroj „fixuje“, aby se nic nerozbilo/nepohnulo při startu? Když se podívám, jak opatrně se s tím manipuluje a pak si představím ten start.
O tuhost se stará hlavní kostra, ke které jsou všechny prvky připojeny. Ta potom zajišťuje, aby se nic nikam nepohnulo.
Mám pocit, že autor netuší, co znamená, když se řekne ruka v rukávě. Nebo to ví a snažíl se býti originální za každou cenu.
Myslím, že tuší co to znamená a řekl bych, že to je docela vhodné rčení pro tuto situaci. Nebuďte tak příkrý k autorovi, který se snaží přicházet s neotřelými názvy článků. Ten název není zavádějící ani nepravdivý, natož podbízivý.
Ano, vím, co to znamená, přišlo mi to ale k této situaci vhodné. Víte, ono se to možná nezdá, ale vymýšlení názvů k článkům není vůbec jednoduché. Název by neměl být moc dlouhý, musí informovat o tom, co je v článku, nesmí tedy lhát, ale přitom nesmí být nudný. Naopak, měl by čtenáře zaujmout, aby si jej přečetl a dozvěděl se informace v něm obsažené.
…nefrflej a hoď sem link na tvoje články o kosmonautice pro ostatní… určitě jich existuje spousta s takovým přístupem ke snaze ostatních..
Skvěle popsané. Děkuji 🙂
Rádo se stalo. 🙂