Předposlední exemplář staré dobré Delty II

Na Vandenbergově základně v Kalifornii začali technici sestavovat raketu Delta II. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale v tomto případě jde o předposlední exemplář tohoto nosiče, který vznikne. Start s meteorologickou družicí je sice naplánován až na leden příštího roku, ale přípravy už začaly. Úkolem techniků je v průběhu dvou týdnů postupně spojit první stupeň, mezistupeň, devět urychlovacích boků na tuhá paliva a horní stupeň. Pod jejich rukama tak na rampě LC 2-West vznikne raketa v konfiguraci 7920.

První fotka Juno z oběžné dráhy

Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

Modul EDM během pozemních příprav

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Skylab – laboratoř na nebesích (1. díl)

Skylab

Před více než čtyřmi dekádami se Amerika probírala z měsíčního snu. Po přistání mise Apollo 17 nebyly žádné další lunární expedice v plánu. Závod o dobytí Měsíce byl vyhrán, navíc Sověti vrhli své síly směrem ke stavbě orbitálních stanic a plánovali posílat své kosmonauty na nízký orbit na rekordní časové úseky. Ovšem NASA měla i v tomto oboru své želízko v ohni. Oním želízkem byl pohrobek kdysi ambiciozního programu „AAP (Apollo Applications Program)“, orbitální stanice nazvaná Skylab. Když se Skylab ocitl v květnu 1973 na orbitu, zdálo se, že jeho dny jsou sečteny ještě dříve, než k němu dorazí první loď s posádkou. A když o šest let později zamířil zpět do atmosféry, mnoho lidí mělo neodbytný pocit ne zcela dokonale využité příležitosti. Přes těžké začátky a předčasný konec mise se ovšem jednalo o neobyčejně zajímavý a pokročilý stroj a tři posádky, jež na něm postupně pobývaly, vykonaly obrovský kus práce…

Zažijte radost z úspěchu sondy Juno

Minulý týden touhle dobou si ještě specialisté z JPLLockheed Martin kousali nervozitou nehty, protože jejich sondu Juno čekal kritický okamžik celé mise – brzdící zážeh, který měl sondu usadit na oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera. Dnes už víme, že se celý zážeh podařil a odchylka oproti plánu byla jen jedna sekunda, ale přesto je fajn vrátit se v čase a vychutnat si elektrizující okamžiky z chvíle, kdy řídící středisko Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dostalo informaci o úspěšném vypnutí brzdícího zážehu.

Nástupce ISS? Velmi pravděpodobně u Měsíce

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.

Nová čínská stanice už je na kosmodromu

Přesný termín vypuštění druhé čínské kosmické stanice Tiangong-2 zatím neznáme, ale vše nasvědčuje tomu, že se ledy dávají do pohybu. Na kosmodrom Jiuquan Satellite Launch Center byl totiž nedávno dopraven letový exemplář této stanice. Podle dostupných informací by zde měl podstoupit předletovou kontrolu, zatímco se bude připravovat jeho nosná raketa Dlouhý pochod-2F. Její díly by mohly na kosmodrom usazený v srdci pouště Gobi dorazit už na začátku srpna.

Kosmotýdeník 199. díl (4.7. – 10.7.2016)

Jako každou neděli vám přinášíme pravidelný přehled zajímavých událostí v kosmonautice. Tento týden nám přinesl jednu z nejdůležitějších událostí tohoto roku, tedy přílet sondy Juno k Jupiteru. Tomuto tématu se samozřejmě budeme dále věnovat, protože Juno začala právě zapínat svoje vědecké přístroje. Dále se podíváme na problémy amerického vojenského satelitu MUOS-5, který nedosáhl plánované oběžné dráhy po zatím nespecifikovaném problému. Podíváme se i na ostatní události, včetně nových výsledků ze sondy Dawn, nebo dat které naměřila rentgenová observatoř Hitomi před svým zánikem.

Vylepšený Sojuz nezklamal

První exemplář modernizované ruské pilotované lodi Sojuz MS se dnes v 6:06 našeho času úspěšně připojila k dokovacímu portu na staničním modulu Rassvět. Celý připojovací manévr proběhl bez sebemenších problémů a posádka do něj vůbec nemusela zasahovat. Po spojení se stanicí a nezbytných kontrolách těsnosti byl v 8:26 středoevropského letního času otevřen hermetický kryt průlezu a obě trojice se potkaly. Dlouhodobá posádka na ISS tak byla opět šestičlenná. V dnešním článku Vám přinášíme dvě videa s povedenými záběry na přibližující se loď. První je trochu delší a najdete v něm pouze záběry z připojování lodi. Druhé je sice kratší, ale obsahuje i setkání obou posádek.