Dnes vychází poněkud odlišný článek, než jste na Kosmonautixu zvyklí. Chtěli bychom vás pozvat na jeden speciální program, který je svým způsobem v České republice ojedinělý a může vám oživit prázdniny. Dojde na kosmonautiku, zajímavé hosty třeba z programu Galileo, nebo a to hlavně na knihy nejznámějších sci-fi autorů.
Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.
Rubrika Ostatní 
Štítky: Andrej Borisenko, Česká kosmická kancelář, Česká republika, ISS, rozhovor, Rusko 
I v červnu, těsně před blížícími se prázdninami se v Praze pod záštitou Kosmoklubu koná Kosmoschůzka, na které vás čekají zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika. Místo konání se změnilo. Tentokrát vás čekají důstojnější prostory učebny B-233 FS ČVUT na Karlově náměstí, které by měly zaručit, že přednášejícího nejen uvidíte, ale i uslyšíte až do vzdálenějších řad.
Dnes v 16:05 našeho času dojde nedaleko Promontory v Utahu k historické chvíli. Proběhne zde dvouminutový statický zážeh největšího motoru na tuhá paliva v historii, který bude létat na připravované raketě SLS. A v čem je historický? Jde o poslední zkoušku tohoto hardwaru v „životní velikosti“ před prvním letem rakety SLS. Statický zážeh tohoto motoru je úžasná podívaná a proto jsme se rozhodli, že v naší rubrice Živě a česky uděláme výjimku a místo startu Vám zprostředkujeme i tuto událost.
Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.
Raketa Antares letěla naposledy v říjnu roku 2014, kdy ji pár sekund po startu postihlo selhání motoru AJ-26 na prvním stupni, takže nosič ztratil tah a zřítil se kousek od rampy. V dalších měsících firma Orbital ATK přešla na jiný typ motorů a vsadila na ruské RD-181. Pro ně se ale musela raketa drobně upravit, přesto se zdálo, že se plánovaný termín startu na začátku července podaří dodržet. Podle aktuálních informací ale tato možnost padla.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Cygnus, Northrop Grumman Innovation Systems (dříve Orbital ATK), Orb CRS-5 
Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.
Včera odpoledne ve dvě hodiny našeho času přešel nový čínský kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan z kolonky „ve výstavbě“ do kolonky „v provozu“. Otevření nového kosmodromu bylo stylové – svou premiéru si zde odbyla nová čínská raketa Dlouhý pochod 7. Start byl úspěšný a na oběžnou dráhu se dostal požadovaný náklad – zmenšená verze návratové kabiny budoucí čínské kosmické lodi, která se usadila na oběžné dráze ve výšce 200 – 340 kilometrů. V dnešním článku Vám přinášíme fotky z premiérového startu i dvě videa se záznamem.
Tento týden jsme se dočkali jak burácení raketových motorů, tak zajímavých informací z blízkého vesmíru. Pojďme si některé zajímavé věci připomenout v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Jako první se ve velkém tématu zaměříme na velmi zajímavý let a zánik lodi Cygnus OA-6, který byl tentokrát opravdu napínavý. Nevynecháme ani dva starty, které se tento týden udály, či netradičně to, kde strávil víkend redakční tým Kosmoanutixu. Přeji hezké čtení a příjemnou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Atlas V, Crew Dragon, Cygnus, ISS, Kosmotýdeník, Měsíc, MUOS-5, PSLV, REBR, Roskosmos, Saffir, SpaceX 
I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
29. června 2016
