sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.
Agentura DARPA vydala 14. dubna programovou žádost o koncepci mise nazvanou Lunar Assay přes Small Satellite Orbiter (LASSO). Agentura hledá návrhy designových studií, které by mohly vést ke konstrukci lunární družice.
Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Články
Primární přístroj pro připravovaný Nancy Grace Roman Space Telescope je sofistikovaná kamera, která bude provádět průzkum vesmíru od okrajů naší Sluneční soustavy až k okrajům pozorovatelného vesmíru. Přístroj WFI (Wide Field Instrument) byl nedávno dopraven na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Široké zorné pole kamery, ostré rozlišení a citlivost od viditelných po blízké infračervené vlnové délky, dá novému teleskopu schopnost pořizovat panoramatické a hluboké pohledy do vesmíru. Skenování mnohem větších částí oblohy, než jaké zvládne Hubbleův či Webbův teleskop, otevře nové cesty ke studiu vesmíru. Nancy Grace Roman Space Telescope je navržen, aby mohl studovat temnou energii (tajemnou sílu, u které se předpokládá, že urychluje rozpínání vesmíru) temné hmoty (neviditelné hmoty, u které je možné pozorovat pouze její gravitační účinky) a exoplanet (světů mimo Sluneční soustavu).
Kosmonautika je v těchto dnech velmi štědrá k fanouškům komentovaných přenosů. Po včerejších úspěšných startech rakety Sojuz 2.1a s nákladní kosmickou lodí a Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, budou noc na zítřek lemovat dva živě a česky komentované přenosy. Nejprve nás bude ve 20:19 čekat start rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-11 ponese desítky malých družic, mezi kterými bude třeba i evropská meteodružice Arctic Weather Satellite. Zítra ráno v 7:56 našeho času by se měla k zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda připojit nákladní loď Progress MS-28. Obě události Vám nabídneme s českým komentářem.
Minule jsme skončili s fyzikálními observatořemi, a to konkrétně dílem věnovaným sondě Planck. V dnešním dílu našeho seriálu TOP 5 se podíváme spíše do oblasti planetologie, totiž na nejzásadnější objevy dvojice sond, které stále ještě fungují, ale už se staly legendami světové kosmonautiky. Více než 45 let činnosti obou Voyagerů, neboť právě o nich hovoříme, jak jste už zřejmě poznali, zanechalo v historii vědy a dobývání vesmíru nesmazatelnou stopu. Málokterá další sonda se může pochlubit tolika prvenstvími. Dneska se podíváme alespoň na některé z nich.
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
Stínítko pro kosmický teleskop Nancy Grace Roman nedávno dokončilo několik environmentálních zkoušek, které simulovaly podmínky, které konstrukce zažije během startu a při pobytu na oběžné dráze. Díl označovaný jako DAC (Deployable Aperture Cover = výklopný kryt apertury), funguje jako velké stínítko, které má zabránit nežádoucímu světlu ve vstupu do teleskopu. Milník v podobě provedených zkoušek značí dosažení poloviny závěrečných testů. Stínítko se tak posouvá o krok blíže k integraci s dalšími díly chystaného teleskopu, k čemuž by mohlo dojít ještě letos na podzim.
Čtvrtek bude dnem hned dvou startů. V brzkých ranních hodinách je naplánován z rampy 31/6 start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-28. Na mezinárodní vesmírnou stanici by přitom měla dopravit přibližně dvě a půl tuny nákladu. Na odpolední třetí hodinu pro změnu start Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, které bude provozovat firma MAXAR Technologies. První stupeň by se měl pokusit o přistání na pevninské ploše LZ-1.
V rámci projektu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) evropské kosmické agentury proběhla ve Varšavě první fáze statických zážehů nového raketového motoru s měnitelným tahem. Motor samotný vyvinulo polské konsorcium, které zkoumá nové konstrukce ventilů a vstřikovačů pohonných látek, které mohou měnit tah raketových motorů poháněných udržitelnějšími a lépe skladovatelnými pohonnými hmotami. Takové motory mají velký potenciál pro použití v budoucích vesmírných misích, ale také v opakovaně použitelných raketách.
V uplynulých letech se firmě SpaceX podařilo dopravit na oběžnou dráhu 13 pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon, v rámci kterých se na oběžnou dráhu a zpět dostalo více než 50 členů posádek. Vznikla tak celá řada nových příležitostí pro lidi z celého světa žít, pracovat a prozkoumávat v kosmickém prostředí. Celkem 46 misí lodí Dragon dopravilo na oběžnou dráhu důležité zásoby, vědecké experimenty i astronauty na ISS, ale také otevřelo dveře k letům na oběžnou dráhu Země pro komerční astronauty. Nyní však přichází mise, jakou ještě lodě Dragon nezažily a jakou bychom dosud nenašli ani v celé historii kosmonautiky. Půjde o první pilotovaný let na polární oběžnou dráhu.
Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
