The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Články
Dnes po poledni měli z přechodové komory modulu Quest vystoupit Mike Fincke a Zena Cardman, aby (mimo jiné) připravili energetické okruh na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. Ovšem pokud jste se na výstup těšili, musíte si nechat zajít chuť. NASA totiž oznámila, že dnešní kosmickou vycházku z Mezinárodní kosmické stanice odkládá. NASA uvedla, že sleduje zdravotní problém člena posádky, který se ve středu odpoledne objevil na palubě orbitálního komplexu. Agentura dodala, že vzhledem ke zdravotní povaze celé záležitosti není vhodné sdílet více detailů o daném členovi posádky. Dodala však, že situace je stabilní a nové informace, včetně nového data pro výstup, bude sdílet později.
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali detailní a velmi hodnotné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém smyslu slova. Základem jsou oficiální tiskové materiály, které prošly jazykovou a stylistickou úpravou, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Jedenáctý díl seriálu se věnuje projektu PROTOCELL. Ten je doplněn podtitulem Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH. Je život ve vesmíru výjimkou, nebo naopak běžným jevem? Touto otázkou se zabývá projekt PROTOCELL vedený Dr. Klárou Hlouchovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Experiment se soustředí na takzvané protobuňky, tedy předchůdce dnešních buněk. Pokud se potvrdí, že protobuňky
Americký kongres nesouhlasí s výraznými škrty Donalda Trumpa v rozpočtu NASA. Bílý dům ve svém návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026, vydaném na jaře 2025, alokoval pro kosmickou agenturu pouze 18,8 miliardy dolarů, což by byl oproti předešlému fiskálnímu roku propad o zhruba 24 %. Tyto škrty byly obzvláště drsné ve vědeckém programu NASA, který měl dostat jen 3,9 miliardy USD, což by byl propad o 75 %. Ovšem návrh rozpočtu není nic jiného než jen … návrh. Kongres řídí státní finance a zákonodárci právě hodili NASA záchranné lano. 5. ledna Sněmovna reprezentantů a Senát vydali plán rozpočtu, který by agentuře pro fiskální rok 2026, který začal vloni 1. října, dal 24,4 miliardy dolarů. Mnoho obnovených financí by šlo do vědeckého programu NASA.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem ke speciální událostí – francouzská astronautka Evropské kosmické agentury, Sophie Adenot, zde sázela svůj astronautský strom na počest své první kosmické mise, pojmenované εpsilon. Toto symbolické gesto oslavuje její dosavadní úspěchy i budoucí misi a zároveň posiluje hluboké propojení mezi kosmickými průzkumníky a planetou, která je jejich domovem. Příběh Sophie se podobá jejímu stromu – od kořínků, které jsou zasazené v Kolíně nad Rýnem až po raketu, která ji vynese k nebi. Vybraný strom, ambroň západní (Liquidambar styraciflua), je známý svou odolností a silou, přičemž tyto vlastnosti potřebují i astronauti připravující se na kosmický let. Na podzim se jeho listy zbarvují do ohnivě rudé barvy, což připomíná plameny startující rakety i ducha průzkumu. Sophie byla vybrána do oddílu kariérních astronautů ESA v roce 2022, kdy se do oddílu záložních astronautů dostal i náš Aleš Svoboda. A nyní Francouzka již několik měsíců trénuje na svůj první kosmický let, misi εpsilon, která má odstartovat nejdříve 15. února 2026. Sophie se vydá na dlouhodobou výpravu
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.
V rámci našeho seriálu věnovaného projektům NIAC se věnujeme prvotnímu výzkumu nápadů, které vypadají, jak kdyby si je jejich autoři vypůjčili ze sci-fi románů a filmů. Jejich praktické použití se dá očekávat nejdříve v horizontu desítek let a některé se třeba nemusí realizovat nikdy, protože se během posuzovací fáze objeví nepřekonatelné problémy. Jak na tom bude dnes představený projekt, zatím nikdo netuší. Jeho autoři slibují, že chtějí navrhnout rodinu tzv ISEE (Inflatable Starshade for Earthlike Exoplanets) s průměry od 35 do 100 metrů. Tzv. starshade by umožnily jakémukoliv teleskopu pozorovat exoplanety, což patří mezi vrcholné priority celosvětové vědecké komunity. Ve srovnání s jinými koncepty starshade, cílí autoři ISEE na nižší hmotnost, náklady i komplexnost při zachování vysoké výkonnosti a vědeckého přínosu (možnost pozorovat více než 100 cílů). Jejich návrh starshade by byl kompatibilní s aktuálně plánovaným šestimetrovým teleskopem HWO (Habitable Worlds Observatory), ale i s největším teleskopem světa, Evropským ELT s průměrem 39 metrů, který se buduje v Chile. Mohl by fungovat i jako součást projektu HOEE (Hybrid Observatory for Earthlike Exoplanets) a dalších budoucích
V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.
Společnost Indra Group oznámila, že telekomunikační družice SpainSat NG II byla během své cesty k provozní oběžné dráze zasažena „kosmickou částicí“. Podle firmy momentálně probíhá vyhodnocování rozsahu poškození. V roce 2019 si společnost Hisdesat vybrala konsorcium vedené Airbusem, ve kterém byla i Thales Alenia Space, za účelem stavby dvou družic pro španělský program SPAINSAT NG, které mají zajišťovat zabezpečenou komunikaci pro státní ozbrojené síly a vládní agentury. Program měl podporu španělské vlády, která do konstrukce, stavby a provozu obou družic s očekávanou životností 15 let investovala více než dvě miliardy Eur. První ze dvou družic byla vypuštěna v lednu 2025 na Falconu 9 a momentálně je v provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.