ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start XRISM a SLIM

V noci na 28. srpna jsme se těšili na start japonské rakety H-IIA, která měla vynést americko-japonský rentgenový teleskop XRISM a také japonský lunární lander SLIM. Start však byl zrušen a nový termín startu nebyl oznámen z důvodu špatné předpovědi počasí. Nyní se však podmínky na kosmodromu Tanegašima dostatečně zlepšily, aby japonská kosmická agentura JAXA mohla oznámit nový termín startu – 7. září v 1:42 SELČ. Tuto událost si nemůžeme nechat ujít a proto pro Vás opět připravíme živě a česky komentovaný přenos.

NASA na ISS vyzkouší laserovou komunikaci

Kosmické agentury neustále využívají Mezinárodní kosmickou stanici k tomu, aby nasbíraly poznatky o tom, jak se v kosmickém prostředí žije a pracuje. Po více než dvacet let již stanice poskytuje jedinečné možnosti vědeckého výzkumu v oborech jako je biologie, technologie, zemědělství a mnoho dalších. Stanice také slouží jako domov pro astronauty, kteří se o experimenty starají. Takovým experimentem bude také ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal), který má být v letošním roce dopraven na ISS. Společně se zařízením LCRD (Laser Communications Relay Demonstration), které bylo vypuštěno už v prosinci 2021, budou obě zařízení schopná dokončit první obousměrný laserový přenosový systém od NASA.

Letošní ESTEC Open day otevírá registrace

Již dvanáctý ročník dne otevřených dveří technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC (European Space Technology and Research Centre) u nizozemského města Leiden se uskuteční 8. října. Stejně jako v minulých letech dostane veřejnost možnost nahlédnout do špičkového střediska, které je známé především tím, že zde probíhají zkoušky evropských kosmických družic a sond, ale i jejich dílčích systémů. Také letos budou v celém areálu probíhat přednášky, konference a další akce pro veřejnost. Chybět nebudou ani stánky věnované různým evropským misím, u kterých budou kromě propagačních materiálů také pracovníci jednotlivých projektů, kteří Vám rádi zodpoví všechny dotazy. Třešničkou na dortu pak bude účast astronautů André Kuiperse a Thomase Reitera, které doplní první evropský kandidát na parastronauta, John McFall.

Přetížení Deep Space Network

Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA, DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.

Lunární překvapení – lander Vikram si poposkočil

Ve včerejším Kosmotýdeníku jsme se věnovali kromě jiného také indické lunární misi Chandrayaan-3, konkrétně o hibernaci vozítka Pragyan. O den později, tedy dnes, agentura ISRO oznámila, že do hibernace přešel dnes ve 4:30 SELČ také lander Vikram. Jenže ještě předtím provedli Indové jedno překvapení. Lander nejprve složil své výklopné experimenty ChaSTE a ILSA, ale také sjezdovou rampu, kterou využil rover Pragyan. Po přijetí povelu pak lander zažehnul své motory, vystoupal přibližně do výšky 40 centimetrů, provedl úhyb do strany o 30 – 40 centimetrů a opět měkce dosedl. Připsal si tedy úspěšné experimentální poskočení a překonal tím úkoly své mise.

Hubble –⁠ záhada světla v kupách galaxií

Hubbleův kosmický dalekohled, který astrofyzikové použili při pozorování, které dokázalo zrychlování expanze vesmíru.

Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlinky se vrací na LC-39A

Firma SpaceX dosáhla v posledních měsících úctyhodného startovního tempa navzdory tomu, že téměř výhradně dvě rampy – kalifornskou SLC-4E a floridskou SLC-40. Floridská rampa 39A v minulých měsících obsloužila pouze menší počet misí, které však vyžadují delší čas na přípravu – ať už je řeč o startech Falconu Heavy, pilotovaných lodí Crew Dragon nebo nákladních lodí Dragon 2. Pokud bychom se podívali do statistik, zjistili bychom, že zatím poslední misí, která z této rampy odstartovala a nepatřila mezi případy zmíněné v minulé větě, byla mise Starlink 5-3, ke které došlo 2. února. V noci na pondělí se však dočkáme po téměř přesně půl roce návratu Starlinků na tuto historickou vzletovou rampu. SpaceX má v průběhu noci hned několik termínů vhodných pro start, přičemž ten první nastane v 1:25 SELČ.

Kosmotýdeník 572 (28.8. – 3.9.)

Planetka Bennu

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Akumulátorové baterie Hubbleova teleskopu

VT_2023_35

Primárním zdrojem elektrické energie Hubbleova teleskopu jsou fotovoltaické panely. Když však kosmická observatoř přelétává nad neosvětlenou stranou Zeměkoule, musí čerpat energii ze šesti nikl-vodíkových akumulátorových baterií. Ty původní, které byly na palubě HST už při jeho vypuštění v roce 1990, vydržely více než 100 000 nabíjecích / vybíjecích cyklů a k jejich výměně došlo až při poslední servisní misi amerického raketoplánu k HST v roce 2009.

Aditya-L1: První indická solární mise

Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.