GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Náš eshop
Články

Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Malá raketa Jielong-1 dnes ráno v 6:11 SELČ poprvé odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Název této rakety můžeme přeložit jako Chytrý drak – v angličtině Smart dragon, což vysvětluje, proč je na raketě napsáno SD-1. Tento nosič je produktem soukromé společnosti Chinarocket, ale není to soukromá firma v běžném slova smyslu. Jedná se o dceřinnou společnost státní organizace CASC. O raketě samotné zatím není k dispozici mnoho informací. Měla by při startu vážit jen 23 tun a skládat se ze čtyř stupňů, přičemž všechny mají být na tuhé pohonné látky – spekuluje se však o možnosti, zda čtvrtý stupeň není na kapalné pohonné látky. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu. Jedná se tedy o dalšího hráče na poli nosičů malých družic.

První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.

Sada vrtáků bude hrát klíčovou roli při odběru, uchování a případné první dopravě vzorků marsovských hornin na Zemi. Právě tato sada byla nyní instalována do letového exempláře vozítka Mars rover 2020. „Je to skutečné srdce odběrného a ukládacího mechanismu,“ chválí Keith Rosette, manažer pro manipulaci se vzorky z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a dodává: „Obsahuje všechny nástroje, které použijeme pro jádrové vrty do marsovského povrchu. Je to jakási brána pro vzorky, aby mohly být zpřístupněny zpracování a výzkumu.“

Mise Apolla 11, jejíž padesáté výročí toto léto slavíme, byla bezesporu obrovským vítězstvím lidského ducha, umu, píle a vůle. Při zpětném pohledu je až neuvěřitelné, že let proběhl zdánlivě bez problémů a splnil všechny úkoly, které mu byly předurčeny. Ovšem tento zpětný pohled je klamný minimálně ve tvrzení, že let probíhal bez problémů. Stejně jako každý let do vesmíru, a tím spíše let k Měsíci, i Apollo 11 si vybralo svou dávku potíží, které se svou závažností různily od otravných drobností až po okolnosti ohrožující misi či dokonce posádky. Ve zprávě o letu (mission report) je uvedeno 11 problémů týkajících se velitelského a servisního modulu, 14 problémů ohledně lunárního modulu a další 3 problémy související s vybavením, které nedodali kontraktoři, ale samotná NASA. V dnešním díle Top 5 se budeme věnovat těm nejzávažnějším poruchám a problémům. Pro některé škodolibé čtenáře tak možná odpadne například populární nadbytek vodíku v pitné vodě, který způsoboval během letu trojici Armstrong, Collins, Aldrin výraznou plynatost, a v souvislosti se kterou Aldrin prohlásil, že nepotřebují žádné motory a trysky, protože dokážou

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 provedla v minulých týdnech několik manévrů, které její dráhu čím dál tím víc protahovaly. Včera ve 22:51 přišel šestý manévr, který však byl výjimečný. V odborné terminologii se tento zážeh označuje jako TLI (Trans-lunar injection) – to znamená, že po dokončení tohoto manévru, který trval 1203 sekund, míří sonda skutečně k Měsíci. Ale ke vstupu na jeho oběžnou dráhu potřebuje ještě jeden zážeh. V tomto článku se podíváme na další plány, které sondu čekají v nejbližších týdnech.

Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise

Poslední týden druhého výcvikového bloku v European Astronaut Centre byl nabitý přednáškami o systémech ISS, trochu i o vesmírném právu a opět nechyběl ani fyzický trénink. Tady je shrnutí, jak

Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která

Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem

Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další

Společnost Lanteris Space Systems (dříve Maxar), výrobce energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway, nedávno v souvislosti se svým přejmenováním aktualizovala webovou
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.