Průzkumník Merkuru se otřásl v základech

BepiColombo ještě bez sluneční clony.

Evropsko-japonský projekt BepiColombo tvoří dvě sondy, které se k Merkuru vydají společně, aby se od sebe následně oddělily. I když budou obíhat po odlišných drahách, budou jejich výsledky dohromady rozšiřovat naše povědomí o první planetě naší sluneční soustavy. Do startu sice zbývá ještě rok a několik měsíců, ale to je ideální období pro nejrůznější zkoušky. Jednou z nich jsou i zkoušky vibrační, při kterých je sestava vystavena chvění, které zažije i při startu rakety. Cílem je ověřit, že konstrukce sond neobsahuje žádné výrobní vady a je připravena pro let do vesmíru. Na videu můžete vidět kompletní sestavu tak, jak se vydá do vesmíru – ve spodní části vidíme přeletový modul, uprostřed se nachází sonda Mercury Planetary Orbiter, jejíž anténa míří ke kameře) a nahoře bychom našli sondu Mercury Magnetospheric Orbiter. Tu ale nevidíme – je schovaná za sluneční clonou, která ji bude ukrývat během přeletu k Merkuru. Na náhledové fotce článku ale sluneční clona chybí a tak máte přímý výhled i na sondu MMO.

Příběh toulavé družice AMC 9 pokračuje

O tom, že telekomunikační družici AMC 9 potkal blíže nespecifikovaný problém, jsme už na našem webu psali koncem června. Situace se ale v posledních dnech začíná měnit a proto je čas se podívat na novinky, které se staly. Pozemní sledovací stanice amerického letectva a firmy ExoAnalytic Solutions zjistily, že se družice, kterou 17. června potkaly problémy, rozdělila minimálně na čtyři díly. I přesto se však operátorovi družice, firmě SES podařilo obnovit kontakt se satelitem! Abychom hned na začátek připomněli, jak tento příběh započal – 18. června firma SES oznámila, že její 14 let starou družici AMC 9 potkala o den dříve „výrazná anomálie“, která se projevila náhlou ztrátou kontaktu. Firma proto hned začala převádět služby spočívající na této družici na jiné satelity v okolí, aby se problémy nedotkly zákazníků. Zároveň ve spolupráci s výrobcem družic, firmou Thales Alenia začala diagnostikovat příčinu a hledat cesty k teoretické záchraně.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 – do třetice všeho dobrého?

Třetí start Falconu 9 za necelé dva týdny byl dvakrát odložen a nyní se chystá na třetí start. V obou dosavadních případech (pondělí a úterý ráno)byl odpočet zastaven devět sekund před koncem. Podaří se Falconu prolomit prokletí posledních devíti sekund? Věřme, že ano. Aktuální termín je poslední možný před zahájením rekonstrukčních prací na kosmodromu, které na tři týdny znemožní všechny starty. Proto jsme pro Vás připravili i třetí živě a česky komentovaný přenos pokusu o start. Pokud se Vám nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme.

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou

Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.

Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 čeká na druhou šanci

Včerejší pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Intelsat 35e byl zastaven devět sekund před zážehem motorů kvůli chybě na navigačním a orientačním systému ve druhém stupni rakety. Startovní okno trvalo jen 59 minut a proto nebyl čas na krátký odklad – start se tedy posunul o 24 hodin a tak si i v noci z pondělí na úterý užijeme ponocování. Tento start sice nebude ozdoben přistáním prvního stupně, ale i tak může SpaceX přinést dva rekordy.

Cesta k Exploration Mission 1 (Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2017)

Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem k těmto zvýšeným nejistotám, nikoli pro nemožnost či rizika samotného letu, stávající nepilotovaný plán mise vyhodnocen jako správný k realizaci.

ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice Falconů za deset dní

23. června BulgariaSat-1 z Floridy, o dva dny později Iridium Next 2 z Kalifonie … a týden později Intelsat 35e – to je stručný souhrn startů, které na nás SpaceX nahrnula. Oba dva starty, které máme v živé paměti byly něčím zajímavé – viděli jsme druhé opakované použití prvního stupně, nebo nová roštová kormidla. Intelsat 35e by tak mohl vypadat jako chudý příbuzný – nebude se totiž přistávat. Ale ve hře je hned několik rekordů v historii SpaceX – kromě nejkratšího rozestupu mezi starty z jedné rampy jde i o nejtěžší náklad dopravený Falconem 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

AKTUÁLNĚ: Těžká čínská raketa selhala

Ačkoliv čínská média krátce po startu rakety Dlouhý pochod 5 oznámila, že mise byla úspěšná, nebylo to tak. Aktuální informace říkají, že start nebyl úspěšný. Dosavadní analýza dat ukazuje, že centrální stupeň se od stupně druhého oddělil o téměř 100 sekund později, než měl a raketa začala ztrácet výšku. Druhý stupeň měl hořet 4 minuty a 48 sekund, ale ve skutečnosti hořel jen tři minuty a 15 sekund. Společně s pozdním oddělením centrálního stupně to byla smrtící kombinace. Mise tak bohužel nedosáhla parkovací dráhy.