ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 – do třetice všeho dobrého?

Třetí start Falconu 9 za necelé dva týdny byl dvakrát odložen a nyní se chystá na třetí start. V obou dosavadních případech (pondělí a úterý ráno)byl odpočet zastaven devět sekund před koncem. Podaří se Falconu prolomit prokletí posledních devíti sekund? Věřme, že ano. Aktuální termín je poslední možný před zahájením rekonstrukčních prací na kosmodromu, které na tři týdny znemožní všechny starty. Proto jsme pro Vás připravili i třetí živě a česky komentovaný přenos pokusu o start. Pokud se Vám nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme.

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou

Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.

Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 čeká na druhou šanci

Včerejší pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Intelsat 35e byl zastaven devět sekund před zážehem motorů kvůli chybě na navigačním a orientačním systému ve druhém stupni rakety. Startovní okno trvalo jen 59 minut a proto nebyl čas na krátký odklad – start se tedy posunul o 24 hodin a tak si i v noci z pondělí na úterý užijeme ponocování. Tento start sice nebude ozdoben přistáním prvního stupně, ale i tak může SpaceX přinést dva rekordy.

Cesta k Exploration Mission 1 (Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2017)

Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem k těmto zvýšeným nejistotám, nikoli pro nemožnost či rizika samotného letu, stávající nepilotovaný plán mise vyhodnocen jako správný k realizaci.

ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice Falconů za deset dní

23. června BulgariaSat-1 z Floridy, o dva dny později Iridium Next 2 z Kalifonie … a týden později Intelsat 35e – to je stručný souhrn startů, které na nás SpaceX nahrnula. Oba dva starty, které máme v živé paměti byly něčím zajímavé – viděli jsme druhé opakované použití prvního stupně, nebo nová roštová kormidla. Intelsat 35e by tak mohl vypadat jako chudý příbuzný – nebude se totiž přistávat. Ale ve hře je hned několik rekordů v historii SpaceX – kromě nejkratšího rozestupu mezi starty z jedné rampy jde i o nejtěžší náklad dopravený Falconem 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

AKTUÁLNĚ: Těžká čínská raketa selhala

Ačkoliv čínská média krátce po startu rakety Dlouhý pochod 5 oznámila, že mise byla úspěšná, nebylo to tak. Aktuální informace říkají, že start nebyl úspěšný. Dosavadní analýza dat ukazuje, že centrální stupeň se od stupně druhého oddělil o téměř 100 sekund později, než měl a raketa začala ztrácet výšku. Druhý stupeň měl hořet 4 minuty a 48 sekund, ale ve skutečnosti hořel jen tři minuty a 15 sekund. Společně s pozdním oddělením centrálního stupně to byla smrtící kombinace. Mise tak bohužel nedosáhla parkovací dráhy.

Kosmotýdeník 250 (26. 6. – 2. 7.)

Po 250 týdnů se každou neděli setkáváte na našem serveru s Kosmotýdeníkem – pravidelným souhrnem týdenních událostí, které se týkají kosmonautiky. Tak to bude i tuto neděli. Dnes se podíváme na to, jak Donald Trump založil staronovou Národní radu pro kosmonautiku. Co tento krok může znamenat a jak to vypadá s administrátorem NASA? Podíváme se také na nadcházející starty, prohlédneme si stupně od SpaceX, které se vrátily z úspěšných přistání. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přejeme vám hezké čtení a pěknou neděli.

Technologické srdce ESA otevře své brány

Tak jako každý rok se i letos na začátku října uskuteční den otevřených dveří v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí. Na návštěvníky tu budou jako vždy čekat zajímavé exponáty – od propracovaných modelů nejrůznějších sond ve všech možných měřítkách, přes stánky jednotlivých misí, kde se člověk může zeptat přímo odborníků, kteří na daném projektu pracují až po životní zážitky. Každý rok je totiž součástí dne otevřených dveří i exkurze do čistých místností, kdy můžete přes sklo spatřit skutečný hardware, který poletí do vesmíru. My jsme měli v minulých letech to štěstí, že jsme viděli třeba jednotlivé díly projektu BepiColombo, nebo družici Sentinel 2B. Po areálu se také pohybují astronauti, se kterými se člověk může vyfotit.