V pátek 14.července v 8:36 našeho času vyrazí z kosmodromu Bajkonur vstříc obloze ruská raketa Sojuz 2-1A s horním stupněm Fregat-M. Jejím úkolem je dopravit na heliosynchronní dráhu 600 kilogramů těžkou snímkovací družici Kanopus-V-IK. Společně s ní poletí i 5 mikrosatelitů, které váží 18 – 120 kilogramů a také 67 cubesatů. Mediálně nejznámějším cubesatem na palubě je Majak – 3U cubesat, který má na obloze rozložit silně odrazivou plachtu. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.
V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.
Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.
Na odpalovací rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur byla před několika hodinami vyvezena raketa Sojuz-2.1A s horním stupněm Fregat-M. Její start je naplánován na 14. července v 8:36 našeho času, kdy vynese na oběžnou dráhu především snímkovací družici Kanopus-V-IK o hmotnosti 550 kilogramů. Společnost jí bude dělat více než 70 cubesatů, čímž se tento start stane druhým nejplodnějším v historii. Celkem 48 cubesatů patří do systému Flock, ale největší pozornost poutá jiný cubesat. Říká se mu Majak (v anglické literatuře Mayak) a i když ještě ani neodstartoval, stačil už na internetu způsobit značné pozdvižení.
Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátké zprávy, první slovenskou družici SkCUBE potkaly první komplikace. Slovenská organizace pro kosmické aktivity SOSA pilně shromažďuje veškerá data o anomálii a hledá důvody problému. Nyní se zdá, že se jejich snažení blíží k úspěšnému cíli. Ještě než se začneme věnovat detailům, je potřeba zdůraznit, že SkCUBE stále funguje. Rozhodně tedy není pravda, že by přestala komunikovat, nebo by se nedala ovládat. Celé je to trochu složitější.
Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.
Falcon, Falcon, Falcon, tak by se ve zkratce dala pojmenovat první tři témata červnových Vesmírných výzev. Tak jednoduché to ve skutečnosti nebylo, každý ze startů se nějakým prvenstvím zapsal do interních statistik SpaceX a jeden z nich dokonce do statistik světové kosmonautiky. Další dvě témata by se dala charakterizovat klíčovými slovy ISS, ruská kosmonautika a pilotované lety, neboť se jedná o návrat Sojuzu MS-03 a start zásobovací lodi Progress MS-06. Poslední téma se týká Čechů a Slováků. Na oběžnou dráhu se totiž vydala česká družice VZLUSat-1 a slovenská SkCube.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Falcon 9, Iridium Next, ISS, Progress MS-06, SkCube, Sojuz MS-03, SpaceX CRS-11, VZLUSat-1 
Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.
Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.
Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: AstroPlant, Curiosity, ESA, Hitomi, Intelsat 35e, Japonsko (JAXA), Kosmotýdeník, Mars, MELiSSA, NASA, SpaceX, SpaceX CRS-11, XARM 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
13. července 2017
