Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Solar Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.

Při tomto průletu Parker Solar Probe vyrovnala také svůj rekord v rychlosti pohybu – vůči Slunci si to v nejnižším bodě dráhy štrádovala rychlostí 687 000 km/h. Jak tento rychlostní údaj, tak i dříve uvedená rekordní vzdálenost od Slunce, byly stanoveny už při průletu z 24. prosince 2024 a k jejich vyrovnání došlo už při průletu z 22. března 2025.

V takto extrémně malé vzdálenosti od Slunce sonda spoléhala na svůj inovativní tepelný štít z uhlíkové pěny, který se označuje jako TPS (Thermal Protection System – tepelný ochranný systém). Ten sondu chránil před intenzivním žárem z naší životodárné hvězdy. Pozemní operátoři předpokládají, že teploty štítu se při maximálním přiblížení mohly pohybovat mezi 870 a 930 °C.

Během tohoto průletu, který začal 14. a skončil 24. června, se čtyři soubory vědeckých přístrojů na palubě skutečně činily a sbíraly jedinečná pozorování z útrob sluneční koróny. Tento průlet, který byl již třetím v této vzdálenosti a rychlosti, umožnil sondě provádět nesrovnatelná měření slunečního větru a sluneční aktivity v době, kdy se Slunce nachází v aktivnější fázi svého jedenáctiletého cyklu.

Měření slunečního větru a dalších jevů na Slunci (slunečních erupcí, či výronů koronální hmoty) z Parker Solar Probe jsou kriticky důležitá pro zlepšení našich znalostí o Slunci a fenoménech, které pohánějí vysokoenergetické události kosmického počasí. Ty představují riziko pro astronauty, družice, cestování letadlem, ale i elektrické rozvodné sítě na zemském povrchu. Pochopení těchto základních fyzikálních zákonitostí kosmického počasí umožní přesnější předpověď bezpečnosti astronautů během budoucích výprav do hlubšího vesmíru – třeba k Měsíci, či Marsu.

„Parker Solar Probe je ve výjimečně dobrém stavu – jak sonda samotná, tak i její vědecké přístroje jsou připraveny na pokračování této přelomové mise,“ uvedl Arik Posner, vědec z ředitelství NASA ve Washingtonu, který je zapojený do mise Parker Solar Probe a dodal: „Sonda bude pokračovat ve studiu sluneční atmosféry během fáze, kdy Slunce vstoupí do fáze útlumu aktivity ve svém jedenáctiletém cyklu. To nám poskytne jedinečnou příležitost studovat, jak se sluneční aktivita vyvíjí a jak během této proměnlivé fáze ovlivňuje heliosféru.“ Sonda Parker Solar Probe byla postavena v rámci programu Život s hvězdou (Living With a Star – LWS), který studuje aspekty systému Slunce – Země, které přímo ovlivňují životy lidí a společnost. Program LWS spravuje Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu pro Ředitelství vědeckých misí NASA. APL spravuje misi Parker Solar Probe pro NASA a zajistila její návrh, stavbu i provoz.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/parkersolarprobe/wp-content/uploads/sites/274/2018/10/Parker-facing-the-Sun.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2018/07/5d29486.jpg