ESA
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Články
Pokud si myslíte, že bude konec měsíce klidný, pak se mýlíte. Firmy a agentury nám na konec června přichystaly opravdu slušnou porci zajímavých událostí. Dnes ve 20:56 má startovat Falcon 9 a už o několik hodin později – 30. června v 1:27 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2-1a. Jejím nákladem bude bezpilotní nákladní loď Progress MS-17, která veze náklad na Mezinárodní kosmickou stanici. Čas je to pro středoevropany sice velmi nepříjemný, ale přesto Vás všechny srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.
Kontrakt na výzkum a vývoj za 30 milionů dolarů od americké armády na vytvoření zařízení, které by podpořilo koncept rychle vypustitelné družicové sítě pro poskytnutí efektivnějšího datového přenosu pro vojáky v akci získala společnost Iridium. Výsledné zařízení má být využito na zatím neupřesněné komerční družicové síti a má fungovat nezávisle na aktuálně fungující síti společnosti Iridium. Cílový partner zatím nebyl oznámen, ale nedá se vyloučit spolupráce s některým velkým hráčem na tomto poli. Nejde přitom jen o projekt Starlink od SpaceX, ale i o sítě OneWeb, Project Kupier od Amazonu nebo program firmy ViaSat.
Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.
NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 ( Advanced Composite Solar Sail System) hledá možnosti kompozitních materiálů. Jde o kombinaci materiálů s různými vlastnostmi, které by mohly vytvořit lehké nosníky vysouvané z CubeSatu. Data získaná z mise ACS3 budou přímo využita v návrzích budoucích kompozitních systémů slunečních plachetnic. Ty mohou být využity třeba jako včasná výstraha před extrémy kosmického počasí, hledání blízkozemních planetek, přenosu dat a jednou třeba najdou uplatnění i v pilotovaných misích.
Cenná data z družic pozorujících naši planetu proudí na Zemi velkou rychlostí díky (jak ESA říká) nejpokročilejší komunikační síti, jaká kdy vznikla. Denní i noční snímky z radarů, multispektrální fotky vegetace ve vysokém rozlišení, údaje o pevnině i vodních plochách, vodních tocích i pobřežních oblastech, nebo informace pro mimořádné události – to vše proudí na Zemi téměř v reálném čase. Čtveřice družic na nízké oběžné dráze již provedla více než 50 000 datových spojení s dvojicí geostacionárních komunikačních družic, které jsou součástí evropského programu EDRS (European Data Relay System).
Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Americké raketoplány byly vybaveny přes 15 metrů dlouhým manipulátorem Canadarm (Kanadská ruka), který se označuje zkratkou SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru mohla posádka raketoplánu vyjmout náklad z nákladového prostoru, nebo jej do něj naopak uložit. Manipulátor Canadarm se stal v průběhu let víceúčelovým pomocníkem s širokým využitím. Jeho vývoj však nebyl jednoduchý.
NASA udělala další krok vstříc premiérovému startu rakety SLS. Na Kennedyho středisku v ikonické hale VAB připojila ke vznikajícímu prvnímu exempláři tohoto nosiče další díl – adaptér, který spojí centrální a horní stupeň rakety (který má být mimochodem usazen během příštího týdne). Pozemní týmy v hale VAB zvedly pomocí jeřábu v úterý adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a pak jej přemístily do sekce High Bay 3, kde došlo ke spojení se zbytkem rakety. LVSA tvoří strukturální rozhraní mezi centrálním stupněm SLS a horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Tento adaptér vznikl na Marshallově středisku v alabamském Huntsville pod dohledem hlavního dodavatele, kterým je společnost Teledyne Brown Engineering.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.