Cygnus poveze na ISS kupu vědy

Společnost Orbital ATK se připravuje na vypuštění již deváté zásobovací mise lodi Cygnus k mezinárodní vesmírné stanici. Podle aktuálních plánů dojde ke startu nejdříve 20. května, což je už za pár dní. Kromě tradičních potravin či nástrojů pro údržbu a provoz stanice, budou na palubě i vědecké experimenty nejrůznějších druhů – od supermoderního výzkumu DNA až po zdánlivě historické sextanty. V dnešním článku se podíváme na ty nejzajímavější části nákladu, které spadají do kategorie vědeckého výzkumu.

ŽIVĚ: Američané mění pumpu na ISS

Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít americký, šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru, kterého se zúčastní Andrew Feustel (velitel výstupu – jeho skafandr bude mít červené proužky) a Richard Arnold (skafandr bez pruhů). Jejich prvním úkolem bude přesunout pumpu PFCS (Pump Flow Control Subassembly) z platformy pro náhradní díly k manipulátoru Dextre. Astronauti odstraní poškozenou pumpu PFCS, která se stará o cirkulaci čpavku ve vnějším chladicím okruhu. Pozemní operátoři pak s pomocí dálkového ovládání robotické paže Canadarm 2 a malé paže Dextre umístí náhradní díl na správné místo.

Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

Dmitrij Rogozin v čele Roskosmosu?

Dmitrij Rogozin

Nedávno avizovaný odchod Dmitrije Rogozina z pozice ruského vicepremiéra pro zbrojní oblast mohl naznačovat pozitivní trend vývoje ruské kosmonautiky. Dmitrij Rogozin je totiž poměrně kontroverzní osobností z hlediska svých prohlášení. V minulých letech se celosvětově proslavil ne zrovna šťastnými výroky, které se týkaly i kosmonautiky. Mnohé z nich už na internetu zlidověly – například jeho prohlášení o tom, že se Američané mohou na ISS dostat pomocí trampolíny. Nyní je však možné, že Rogozin pouze vymění křeslo a přesune se do pozice, která je s kosmonautikou spjata mnohem těsněji.

Legendární motor RL10 bude žít dál

Kosmonautika samozřejmě stojí na inovacích a nových technologiích. Někdy je ale lepší vsadit na technologie ozkoušené a nesnažit se za každou cenu opět vynalézat kolo. Historie kosmických lodí Sojuz i stejnojmenných raket je fandům kosmonautiky dobře známá. Méně lidí však už ví, že i historií americké kosmonautiky se jedna technologie táhne jako nit. I ona prochází průběžnými úpravami, ale stále si zachovává své charakteristické rysy. Řeč je o motoru RL10, který se navíc rozhodně nechystá do starého železa. Právě naopak – v dalších letech bude použitý na horním stupni nové rakety Vulcan.

Wen-čchang – budoucnost čínského dobývání vesmíru

Wen-čchang

Koncem roku 2014 byla dokončena stavba chlouby čínského kosmického programu – kosmodromu Wen-čchang. Ten se stal nejmodernějším čínským vesmírným přístavem a jedním z nejmodernějších kosmodromů světa. Jedná se již o čtvrtý čínský kosmodrom, který je přitom prvním a jediným nacházejícím se na mořském pobřeží. Jeho velmi dobrá poloha byla strategicky zvolena v provincii Chaj-nan na stejnojmenném ostrově v Jihočínském moři. Výhody této lokace tkví v zeměpisné šířce, která je pouhých 19° severně od rovníku, díky čemuž nosiče disponují až o 12 % vyšší nosností oproti jiným čínským kosmodromům. Pro porovnání, kazašský Bajkonur je umístěn na 47° severní šířky a floridský Cape Canaveral na 28°. Druhá výhoda kosmodromu Wen-čchang spočívá v umístění na pobřeží, díky kterému nebudou ohrožena lidská obydlí podél trajektorie startujících raket, což v Číně bohužel nebývá ničím výjimečným.

Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?

Od září 2017 do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji. V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.

ANKETA: Jak se Vám líbí naše titulkovaná videa?

Po téměř půl roce přišel čas na změnu ankety. Od začátku ledna jste mohli hlasovat o tom, jaký moment roku 2017 považujete za nejúspěšnější a v poslední době už moc hlasů nepřibývalo. Dlouho jsme si však lámali hlavu nad podobou nové anketní otázky a nevěděli jsme, na co se Vás zeptat. Nakonec jsme se rozhodli, že Vás požádáme o zpětnou vazbu na náš nejnovější projekt. Náš redaktor Michael Voplatka se pustil do překládání a hlavně titulkování videí s kosmonautickou tématikou a my bychom rádi věděli, jak se Vám tato nová služba líbí.

Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

Americké sondy MMS

Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

Potvrzeno! Na Marsu bude létat dron

Vizualizace dronu (helikoptéry) na Marsu.

Jo! Na tuhle zprávu jsme čekali několik měsíců. Prakticky už skoro dva roky fanoušci kosmonautiky spekulují, zda NASA ke své misi Mars rover 2020 přidá vrtulový dron či nikoliv. Včera konečně přišla zpráva s definitivním rozhodnutím a opravdu máme důvod k radosti. NASA totiž dala projektu prvního létajícího zařízení na jiné planetě zelenou! Mars Helicopter je malé autonomní zařízení vybavené rotory, které by mělo spolu s vozítkem odstartovat k Marsu v červenci 2020. Jeho úkolem je ověřit technologie a možnosti těchto strojů, což by mohlo do budoucna otevřít dveře potenciálním větším průzkumníkům, kteří by létali v atmosféře Marsu, ačkoliv jsou těžší než „vzduch“.