AT&T
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Náš eshop
Články
Na základně BocaChica proběhl v pondělí pokus o statický zážeh, který však neměl běžnou délku a tak se hovoří o jeho opakování, které bude nezbytné před skokem plánovaným nejdříve na konec tohoto týdne. Opakovaný zážeh i skok však závisí na mnoha faktorech – od počasí, přes technické parametry až po oficiální povolení. Jisté je, že SN11 bude posledním testovacím exemplářem aktuálních verzí, po kterém se celý program přesune do další fáze. Po Starship SN11 přijdou na řadu SN15, 16 a 17, přičemž souběžně budou probíhat testy prvních exemplářů Super Heavy BN1 a BN2. Tyto testy mají proběhnout předtím, než na scénu nastoupí Starship SN20 a Super Heavy BN3, jejichž úkolem má být let na oběžnou dráhu. Stejně jako mnoho jiných termínů u SpaceX je ohromující (a také nepravděpodobný) i termín této zkoušky – 1. červenec. když už nic jiného, tak tento cíl aspoň ukazuje, že se SpaceX opravdu snaží tlačit vývoj Starship vpřed, jak to jen jde.
Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.
Raketoplán X-20 Dyna Soar měl být vrcholným počinem technologie a klenotem ve výkladní skříni amerického letectva. Ovšem jeho vývoj zchladil počáteční nadšení. Postupně se ukazovalo, že projekt naráží na technologické limity první poloviny šedesátých let. Aby toho nebylo málo, Dyna Soar trpěl neustálými změnami. Nedařilo se pevně ukotvit jeho určení – původní záměry hovořily o čistě vojenském stroji, postupně se však vykrystalizovala i vědeckovýzkumná role stroje. Několikrát se měnily nosné rakety, které měly být v programu použity, neboť s postupem času Amerika v této oblasti získávala nové zkušenosti a výkonnější stroje. Uvedení raketoplánu v život neprospíval ani poměrně zdlouhavý program letových zkoušek, během nichž měly stroje nejprve zamířit na suborbitální dráhu v nepilotované i pilotované formě a teprve potom na orbitu. Až někdy v první polovině sedmdesátých let mělo dojít k zařazení stroje do operačního provozu. Každá změna a každá fáze zkoušek si vyžadovala poměrně velké finanční částky. To nemohlo nechat klidným tehdejšího ministra obrany Roberta McNamaru, který v memorandu z dubna 1962 rozhodl o urychlení programu. Raketoplán Dyna Soar měl být definitivně vynášen nosičem Titan-III a suborbitální
Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. Cílem bylo ověřit, jak si tato konstrukce povede při vystavení horkým spalinám raketového motoru. Test, který proběhl 6. března na texaské základně Camp Swift u města Bastrop, byl součástí programu Lunar PAD (Lunar Plume Alleviation Device), který má za cíl vyřešit problémy spojené s vyvržením lunárního regolitu během startů a přistání na měsíčním povrchu.
Klíčová technologie evropského lovce exoplanet, teleskopu Plato, prošla vakuovým testem, který měl prověřit, že základ této mise bude fungovat správně. Testovací maketa kamery vysoké 80 centimetrů s průměrem objektivu 12 centimetrů strávila 17 dní v termálně-vakuové komoře. Zkoušky proběhly v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v nizozemském Noordwijku a napodobovaly se při nich podmínky, kterým bude teleskop čelit ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od země, kde bude jeho pracoviště.
Ještě než se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude muset dojít k mnoha důležitým krokům. Některé jsou na první pohled jasné, na mnohé se ale spíše zapomíná. Do druhé kategorie patří i nutnost spojení lodi Orion s pilotovaným lunárním landerem od soukromé firmy, případně se stanicí Gateway. V lodi Orion totiž poletí posádka, která se tímto prostředkem dostane až do blízkosti Měsíce, kde dojde ke spojení s cílovým tělesem. Aby bylo možné se řádně připravit na důležité činnosti spojené s dokováním a oddokováním na oběžné dráze Měsíce, začali astronauti společně s inženýry na Johnsonově středisku v Houstonu nacvičovat první sérii zkoušek, do které jsou již zapojeni lidé.
Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, které se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
SpaceX se nezadržitelně blíží k metě, která se ještě před pár roky zdála nedosažitelná – k deseti startům jednoho prvního stupně Falconu 9. Firma má momentálně k dispozici dva první stupně, které zažily osm startů a jeden z nich (1058) by měl v neděli dopoledne vyrazit na svůj devátý start. Ke kulatým deseti použitím tak už bude chybět jen kousek. První deváté použití prvního stupně Falconu 9 nás čeká 14. března v 11:01 SEČ. Pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
