Zrod evropského hlídače oceánů

Rodina evropských družic Sentinel se na oběžné dráze utěšeně rozrůstá, ale na Zemi se připravují další exempláře. Firma Airbus dokončila v německém Friedrichshafenu integraci těla družice Sentinel 6A – prvního zástupce dvojice satelitů, které budou měřit výšku mořské hladiny. Nyní vstupuje projekt do nové fáze, protože pohonný modul byl připojen k hlavní kostře družice. Po dokončení bude každá z družic Sentinel 6 vážit zhruba 1,5 tuny – Sentinel 6A by mohl startovat v prosinci 2020, Sentinel 6B se k němu má připojit v roce 2025.

Slavíme šesté narozeniny

Naši stálí čtenáři již dobře vědí, že prvního září na našem webu nevychází články věnované aktuálnímu dění, rekapitulacím historických kosmických událostí ani výhledům do budoucna. První den devátého měsíce si připomínáme vznik našeho blogu. A nejinak tomu bude i letos. Ať už nás čtete již několik let, nebo jen pár dní, dovolte, abychom Vás pozvali k našemu narozeninovému článku – dnes je to přesně šest let od chvíle, kdy se na adrese blog.kosmonautix.cz rozběhl náš blog. Ten následně v dalších měsících změnil svou adresu a přesunul se na naši hlavní adresu kosmonautix.cz.

120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz  míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba  7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.

SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu

Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.

Cesty za kosmonautikou: Deutsche Raumfahrtausstellung Morgenröthe-Rautenkranz

Budova muzea v Morgenröthe-Rautenkranz

V tomto týdnu uplynulo čtyřicet let od mise prvního německého občana za hranice atmosféry. Sigmund Jähn spolu s Valerijem Bykovským usedli 26. srpna 1978 do křesel v Sojuzu-31, aby jako třetí mezinárodní posádka podnikli let k orbitální stanici Saljut 6. V té době na stanici pobývala druhá dlouhodobá expedice ve složení Vladimir Kovaljonok / Alexandr Ivančenkov a „internacionálové“ jim při odletu zanechali svůj Sojuz a odletěli v jejich starém Sojuzu-29. Sovětsko-německá posádka přistála 3. září 1978. Sigmund Jähn se v Německé demokratické republice okamžitě stal, stejně jako jeho kolegové z programu Interkosmos ve svých domovských státech, veřejně známou osobností, kterou režim rád a často využíval k propagaci. Německo a zvláště pak Jähnovi rodáci v Sasku se rozhodli svého význačného rodáka uctít i jiným způsobem. Vzniklo tak malé muzeum v jeho rodném městečku Morgenröthe-Rautenkranz. Expozice byla založena v roce 1979 a v roce 1992 se stala celoněmeckým muzeem, jež má připomínat německé kosmické cestovatele. Jednoho srpnového dne se rozhodli tři členové redakce Kosmonautixu podniknout výpravu do Saska, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, zda muzeum stojí za návštěvu.

Předaleká Ultima Thule pohledem New Horizons

Ultima Thule v představách umělce.

Pozemní operátoři byli nadšení a možná i trochu překvapení, když zjistili, že teleobjektivem vybavená kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons byla schopna spatřit slabý a nejasný objekt vzdálený od ní 170 milionů kilometrů – šlo o Ultima Thule, těleso, kolem kterého má sonda za několik měsíců proletět. Úkol byl o to složitější, že se fotilo proti poměrně hustému hvězdnému poli. Snímek vznikl 16. srpna a přes síť obřích antén Deep Space Network dorazil na Zemi druhý den. Tedy, abychom byli přesní – fotka, kterou najdete pod tímto odstavcem nevznikla jedním zmáčknutím spouště. Jedná se o výsledek vytvořený složením 48 snímků a bylo to poprvé, kdy se tým pokusil najít objekt, kolem kterého New Horizons proletí, na snímcích, které pořídila sama sonda.

SpaceX je na nejlepší cestě k pilotované misi

Programová manažerka komerčních pilotovaných lodí Kathy Lueders vystoupila 27. srpna před poradním výborem NASA, aby prezentovala aktualizované informace o přípravě na novou éru americké kosmonautiky. Státní agentura potvrdila, že firma SpaceX se dostala z hlediska přípravy hardwaru již hodně daleko. Tohle pozitivní tempo se týká jak nepilotované tak i pilotované testovací mise lodi Crew Dragon. „Konkurenční“ firmu Boeing by musel potkat nějaký zázrak, nebo naopak SpaceX by musela hodně zakopnout, aby se nestala první soukromou firmou, která navrhne, postaví a na oběžnou dráhu Země vypustí kosmickou loď se skutečnými astronauty na palubě.

Dětské výtvory pro CHEOPS jsou zvěčněny

Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.

Administrátoři NASA – 6. díl

V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).