Tři evropští kandidáti na výzkum Země

Evropská kosmická agentura se může pochlubit špičkovými družicemi, které vědcům pomáhají pokročit ve snaze o pochopení naší planety a procesů, které na ní probíhají. Nyní ESA představila tři návrhy na nové průzkumníky Země. Tyto návrhy nyní budou soupeřit proti sobě a vítěz se stane desátým zástupcem programu Earth Explorer. Selekce tří finalistů je důležitým krokem v několik měsíců dlouhém výběrovém procesu. Vše začalo už v září 2017, kdy ESA zveřejnila výzvu k posílání návrhů. Poradní výbor pro pozorování Země (ACEO) v rámci ESA nakonec obdržel 21 návrhů a po důkladném posouzení doporučil k podrobnější studii tři projekty – Stereoid, Daedalus a G-Class.

Curiosity má problém s komunikací

Curiosity

V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.

Nový lovec exoplanet se již činí

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd

Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.

Nominovali jste nás na Křišťálovou lupu, děkujeme!

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vám tímto článkem upřímně a jménem celé naší redakce poděkoval za to, že nás čtete a že se k nám rádi vracíte. O tom, že nás máte rádi, samozřejmě víme už dlouho, ale dnes přišel jasný, objektivní a neoddiskutovatelný důkaz. Právě Vaše hlasy totiž rozhodly, že náš projekt kosmonautix.cz postoupil do hlasování v anketě Křišťálová Lupa 2018 – cena českého Internetu – konkrétně v kategorii Zájmové weby. Ohromně si Vaší důvěry vážíme. Moc dobře víme, že k postupu do této fáze museli naši čtenáři poslat opravdu velké množství hlasů.

Hayabusa 2 zítra vysadí dva rovery

Mise japonské sondy Hayabusa 2 se blíží k prvnímu významnému milníku. Už zítra by totiž mělo dojít k vysazení dvojice roverů. Roboti MINERVA-II (MIcro Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid, druhá generace) jsou nástupci pohyblivého modulu MINERVA, který k asteroidu Itokawa nesla první Hayabusa. Na spodní straně Hayabusy 2 najdeme dva kontejnery – MINERVA-II1 a MINERVA-II2. Zatímco v kontejneru MINERVA-II1 se nachází dva rovery, které mají být vysazeny zítra, uvnitř kontejneru MINERVA-II2 bychom našli jediný pohyblivý modul – ten má být vysazen příští rok.

Venture Class Launch Services – malé rakety, velké sny

Americká kosmická agentura NASA jakožto hlavní lídr na poli průzkumu vesmíru již řadu let rozvíjí možnosti rozvoje a zapojení soukromého sektoru do tohoto odvětví. Jedním z mnoha způsobů zrychlení komercializace vesmíru bylo založení skupiny Venture Class Launch Services v roce 2015. Počátkem roku byly vyzvány společnosti z aerokosmického průmyslu k vytváření návrhů nosných raket pro nově se rozvíjející trh s malými satelity. V řijnu pak NASA poskytla financování třem vítězným soukromým subjektům za účelem podpory vývoje lehkých kosmických nosičů. Tyto společnosti se zavázaly vyvinout malé rakety schopné vynášet cubesaty a malé satelity v řádech desítek kilogramů za ceny menší než 10 milionů dolarů za start.

Síť proti kosmickému smetí otestována

Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.

BFR poletí k Měsíci s japonským turistou a umělci

Včera ve tři hodiny ráno našeho času začala v kalifornském sídle firmy SpaceX zhruba hodinu a čtvrt dlouhá tisková konference věnovaná prvnímu turistovi, který má letět k Měsíci. Z konference jsme dělali psaný online přenos, ale jelikož jsme v něm nemohli stihnout pokrýt úplně vše a také proto, že článek se čte mnohem lépe (a je zpětně mnohem snáze dohledatelný) než postupné aktualizace v přenosu, rozhodli jsme se shrnout informace, které jsme se dozvěděli a vydat je ve formě rekapitulačního článku.

Ruský rentgenový teleskop pokračuje v přípravách

V příštím roce by mělo dojít k vypuštění ruského teleskopu Spektr-RG, který má sledovat vesmír v rentgenové části spektra. Před několika dny udělal projekt významný krok vstříc startu. Podle tiskové zprávy zveřejněné 9. září byly úspěšně dokončeny elektrické testy servisního modulu zvaného Navigator a adaptéru nákladu bez dvojice teleskopů, které jsou jádrem celé mise. K tiskové zprávě byly přiloženy i fotografie, které ukazují modul Navigator zabalený do tepelně izolační fólie z vakuové komory VK-600/300. Ta se v minulosti použila pro zkoušky různých ruských projektů – namátkou Spektr-R, Phobos-Grunt, Ekspress-MD2, Elektro-L1, či Elektro-L2.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (2)

V prvním vydání našeho pětidílného seriálu o vývoji systému BFR, jsme se věnovali základnímu popisu celé architektury a kromě toho jsme začali rozplétat historii tohoto projektu. První díl končil v době, kdy se Elon Musk se svými kolegy nedokázal dohodnout s ruskou stranou na zakoupení rakety Dněpr, která měla vynést na Mars robotický skleník. V dnešním díle se podíváme na pokračování celého příběhu – opět půjde o překlad části masivního článku s délkou deset tisíc slov, který vyšel na webu nasaspaceflight a který několik měsíců tvořili specialisté z tamní uzavřené sekce L2.