Vinci je raketový motor schopný vícenásobných zážehů. Jeho nasazení na horním stupni rakety Ariane 6 zlepší její provozní flexibilitu a také zajistí schopnost stažení horního stupně z oběžné dráhy po ukončení hlavní mise, tedy po vynesení nákladu. Při testovacím procesu motor Vinci absolvoval více než 140 zkoušek, při kterých byl opakovaně zažeháván v prostředí, které se blíží vakuu. Tyto zkoušky byly nezbytné k dokončení kvalifikačního procesu tohoto nového hardwaru.
Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Bennu, Boca Chica, Chang'e 4, Crew Dragon, InSight, JPL (Jet Propulsion Laboratory), Kosmotýdeník, LC-39A, Mars, NASA, New Horizons, OSIRIS-REX, Perseverance, SpaceX, Starhopper, Ultima Thule, Yutu 2 
O vývozu rakety Falcon 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon jsme Vás informovali už ve čtvrtek 3. ledna. Během včerejšího dne probíhaly zkoušky kompatibility rampy 39A s raketou a lodí včetně testovacího přiklopení přístupového ramene CAA. Zkouška nazvaná Integrated Stack Dry Dress Rehearsal sice ještě není u konce, ale dnes se SpaceX pochlubila oficiálními fotkami z historického vývozu, který je významným krokem ke vstupu soukromých firem na pole dopravy posádek do vesmíru.
Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.
Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: BepiColombo, iontový pohon, Mercury Transfer Module (MTM), Návrat k poslovi bohů 
Jako první mise indické ISRO v lednu 2019 je plánován start polárního nosiče PSLV-C44 se čtvrtým stupněm (PS4). Tento čtvrtý stupeň bude předmětem unikátního experimentu, při kterém se kontrolní středisko bude snažit nad ním znovu získat kontrolu a přimět jej pracovat potom, co splní svůj primární úkol – vynést satelit(y), na plánované orbity ve vzdálenosti 400 – 700 km od Země. PS4 nosiče PSVL má suchou hmotnost kolem 450 kg a je vybaven dvěma kapalinovými motory (MMH a MON) s maximálním výkonem 7.6 x 2 kN – běžně po splnění svého úkolu zůstává na orbitě několik let jako vesmírný odpad, případně může projít deorbitem a shořet v atmosféře.
Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis I, Artemis II, Cesta k Artemis I a Artemis II, ESA, NASA, Orion, SLS 
Zběsilé tempo událostí začátku roku nepolevuje! Po průletu kolem nejvzdálenějšího objektu v historii a po prvním přistání na odvrácené straně Měsíce tu máme historicky první vývoz soukromé kosmické lodi pro posádku na startovní rampu. V nejbližší době začnou přicházet fotografie, které zachytí začátek nové éry americké kosmonautiky. V tomto článku se Vám je pokusíme přinášet společně s dalšími doprovodnými informacemi, jak se budou objevovat. Užijte si s námi další z velkých momentů mladého roku 2019.
Včera večer jsme se rozplývali nad prvními podrobnějšími fotkami předaleké planetky Ultima Thule a jen o několik hodin později došlo k další mimořádné události. Podle oficiálních zdrojů přistála dnes ve 3:26 SEČ čínská sonda Chang’e 4 v kráteru von Kármán, který se nachází na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce. Přesné souřadnice místa přistání jsou 177,6° V a 45,5° J. Jde o historickou událost – ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany Měsíce nedotkl měkce. Data mezi Zemí a sondou se posílají přes retranslační družici Queqiao – bez ní by nebyl možné komunikovat se sondou na straně Měsíce, kterou nikdy ze Země nevidíme. Začátek roku 2019 nemůže být z hlediska kosmonautiky lepší!
2. ledna 2019 jsme se konečně dočkali. Už víme, jak vypadá zblízka planetka s provizorním označením 2014 MU69, známá pod přezdívkou Ultima Thule. Sonda New Horizons začala přenášet první vědecká data a snímky z průletu, který uskutečnila o den dříve a veřejnost si je mohla prohlédnout díky tiskové konferenci uskutečněné ve středu večer našeho času. Mnohem více nás čeká v dalších dnech, ale i týdnech. Co tedy víme o tvaru planetky a vzhledu jejího povrchu? Asi málokdo tušil, jak moc jsme o tvaru Ultimy Thule věděli už od roku 2017. Ostatně pojďme se na to podívat podrobněji. Ponořme se prostřednictvím kamer New Horizons do dálav Sluneční soustavy, kam i světlu trvá cesta více než 6 hodin.
Každý rok vydáváme 1. ledna krátký článek, který rekapituluje návštěvnost našich subdomén v uplynulém roce. Letos jsme 1. ledna vydali nový díl Vesmírných výzev a zveřejnění rekapitulačního článku návštěvnické aktivity tak sklouzlo o jeden den. Rok 2018 byl nabitý zajímavými momenty a to se pochopitelně odrazilo i na zájmu čtenářů o informace z těchto událostí. Jsme skutečně rádi, že se statistiky návštěvnosti našeho webu oproti roku předchozímu opět znatelně navýšily. Pokud tedy chcete vědět, jak si naše subdomény vedly v roce 2018, pak je pro Vás určen tento článek.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
6. ledna 2019
.jpg)