4. ledna 2019 
Jako první mise indické ISRO v lednu 2019 je plánován start polárního nosiče PSLV-C44 se čtvrtým stupněm (PS4). Tento čtvrtý stupeň bude předmětem unikátního experimentu, při kterém se kontrolní středisko bude snažit nad ním znovu získat kontrolu a přimět jej pracovat potom, co splní svůj primární úkol – vynést satelit(y), na plánované orbity ve vzdálenosti 400 – 700 km od Země. PS4 nosiče PSVL má suchou hmotnost kolem 450 kg a je vybaven dvěma kapalinovými motory (MMH a MON) s maximálním výkonem 7.6 x 2 kN – běžně po splnění svého úkolu zůstává na orbitě několik let jako vesmírný odpad, případně může projít deorbitem a shořet v atmosféře.
Předseda ISRO K. Sivan řekl, že tato zkouška dalšího využití použitého čtvrtého stupně by se mohla pravděpodobně stát prvním podobným testem posledního stupně nosiče – doufá, že se prokáže možnost jeho využití jako unikátního úsporného testovacího zařízení pro nové technologie (pro studentské experimenty i pro vlastní technologie ISRO), popř. pro pozorování Země, či déle trvající experimenty v mikrogravitaci. Při tomto letu bude čtvrtý stupeň vybaven solárními panely a bateriemi pro zajištění elektrické energie, která umožní udržení kontaktu a provádění experimentů na palubě. Plánovaná doba této další činnosti je půl roku. Zatím nejsou známy případné experimenty, které při tomto konkrétním letu budou prováděny. Sivan také řekl, že v případě úspěchu tohoto experimentu, lze totéž provádět s posledními stupni GSLV. Přislíbil také, že brzy vyzve studenty a vědce k předkládání návrhů na budoucí experimenty pro základny na posledních stupních PSLV, jejichž vynášení bude údajně zdarma. Podle bývalého předsedy ISRO K. Kumara bude PS4 dovybavena také dodatečnou nádrží s palivem pro zajištění stabilizačních manévrů.
Indické plány s posledními stupni nosiče PSLV,
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Skutecne zajimavy clanek,ale jestli se muzu zeptat,vyklopilo se na rampe 39a rameno?
Zatím ne.
Dekuji za odpoved
Možná jsem to jen nepochopil. Ale čím se vlstně bude lišit čtvrtý stupeň od dejme tomu satelitů pro GEO, kde je také potřeba znovu zažehnout motory pro zakulacení? Vždyť znovuzažehnutí Indové snad umí, ne? Trochu mne to připadá, že se pokoušejí objevit Ameriku.
Nejde o odlišnost, rozumím tomu tak, že se prostě využije stupeň se zbytkem paliva který osazen nějakým malým ” parazit satem” nebo prostě nějakým dalším vybavením, které nesníží nosnost primární mise a test není o znovuzážehu ale o komunikaci a pravděpodobně o manévrování na dráze , v článku je to celkem pěkně polopaticky popsané…
Nebude to poprvé v historii, to máte pravdu, třeba tzv tělesa Agena byla vlastně posledním stupněm raket Thor, Titan a Atlas jen osazená o testované díly, motory a telekomunikaci , pokud vím tak létaly zhruba do roku 1985, jenže většina z nich byla tajná ..
Ono jde hlavně o to, že spousta szudentů a často i vědců sice dokáže vymyslet a taky zafinancovat aparaturu k provedení nějakého pokusu nebo výzkumu, jenže nacpat to treba do cubesatu vyžaduje ještě něco navíc. Komunikace, napájení a dokonce i konstrukce satelitu je často na síly výzkumných týmů.
Poslední stupeň rakety(po instalaci solárních panelů, atd.)už to všechno má…
Dle mého názoru výborný nápad. Sice to indové nevymysleli(třeba Sputnik 2, Explorer…), ale proč ne.
Liší se tím, že jejich primární funkce je jiná