sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Nová pozemní stanice pro laserovou komunikaci

Technologie optické komunikace, která by k přenosu dat využívala infračervené lasery má potenciál změnit pravidla hry v tomto oboru – díky jejímu využívání by bylo možné dostat na Zemi více dat než pomocí klasických metod. Výhody této technologie jak pro družice obíhající kolem Země, tak i dále, jsou ohromné. V rámci podpory mise, která má provést další zkoušky těchto systémů NASA nedávno dokončila instalaci nejnovější pozemní stanice pro optickou komunikaci, která je umístěna na Havaji u sopky Haleakala.

Thomas Pesquet a experiment Grasp

Francouzský astronaut se na přiložené fotografii seznamuje s experimentem Grasp. Tohle je jen nácvik, který probíhá ve středisku přípravy evropských astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, ale až se Thomas vrátí na ISS, bude tento experiment provádět znovu a tentokrát už v podmínkách mikrogravitace. Ale je potřeba říct, že tohle zařízení pro něj není nové – experiment Grasp alias Gravitational References for Sensimotor Performance totiž používal i při své první kosmické misi pojmenované Proxima v roce 2017. V rámci tohoto experimentu se ověřuje, jak lidský mozek interpretuje vizuální podněty v prostředí mikrogravitace. Astronauti při něm používají brýle pro virtuální realitu a jejich úkolem je provádět na první pohled jednoduché úkoly – například chytají míč nebo nalévají vodu do sklenice (vše samozřejmě jen virtuálně). Při experimentu je astronaut připojen postrojem ke stěně, aby nedopatřením nenarazil do staničního vybavení.

Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

VT_2020_34

Vesmírná technika: Slavíme 100. díl!

Pořad Vesmírná technika je tu s Vámi již 100 týdnů, a jelikož je to týdeník, znamená to, že tu máme stý díl! A takové kulaté výročí si říká o trochu netypický díl. Dnes si pro Vás Michal Václavík a Dušan Majer tedy připravili souhrn všech dosavadních dílů, pár statistik a řeč bude i o některých zajímavých aspektech kosmonautiky. Dozvíte se například, na co se autoři pořadu nejvíce těší nebo která kosmonautická událost v nich zanechala nejhlubší zážitek.

SES si objednala další dva Falcony 9

Firma SES oznámila 20. srpna, že si zajistila další dvě rakety Falcon 9, které mají z Mysu Canaveral vynést další družice O3b mPower, které staví firma Boeing. Navazuje tak na vloni objednanou dvojici Falconů, které mají koncem roku 2021 vynést první kusy družic generace mPower – ty mají z oběžné dráhy zajišťovat širokopásmové připojení k internetu. Firma SES tedy má nyní nasmlouvané využití celkem pěti raket Falcon 9, které mají startovat v nejbližších letech. Tato v Lucembursku sídlící společnost vlastní jednu z největších sítí komerčních telekomunikačních družic na geostacionární dráze, odkud zajišťují televizní, datové a internetové služby zákazníkům po celém světě.

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Na ISS řeší drobný únik vzduchu

Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“

Kráter Ciolkovskij z Apolla 13

TOP5: Průlety

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.

Mimořádný pohled na startující Ariane 5

O startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 jsme Vás informovali už dříve. Představili jsme si náklad, nabídli jsme Vám živý přenos, start proběhl a všechny tři vynášené družice se oddělily na správné dráze. Proč se tedy k tomuto startu opět vracíme? Společnost Arianespace, která tyto nosiče provozuje, totiž zveřejnila video z tohoto startu. A věřte mi, že stojí za to ho vidět. Jestli čekáte záběry, které jsou běžně vidět v přenosech ze startů, tak se mýlíte. Režisér nám nabídl luxusní sestřih zpomalených záběrů ve vysokém rozlišení z kamer umístěných na velmi originálních místech.

Končí mise, která úspěšně ozkoušela nové palivo

Vloni na Falconu Heavy vypuštěná družice GPIM zahájila manévry, které zajistí její stažení z oběžné dráhy. Družice financovaná NASA v uplynulých měsících úspěšně prokázala efektivitu použití netoxického paliva, které by mohlo najít využití u příštích kosmických misí a nahradit tak hydrazin. Tato látka totiž vyžaduje, aby se s ní před startem pracovalo velmi opatrně. Zkratka, pod kterou družici známe, vznikla z názvu Green Propellant Infusion Mission a této družici již zbývají poslední týdny, než shoří v atmosféře. Pozemní týmy během uplynulého roku vyzkoušely pět trysek na GPIM v různých operačních režimech. Testovala se jejich schopnost řídit orientaci družice v prostoru a ověřovala se také efektivita zážehů při změnách oběžné dráhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.