4. prosince 2023 
Před 25 lety vynesl raketoplán Endeavour, v rámci mise STS-88, první americký kus Mezinárodní vesmírné stanice, modul Unity. 4. prosince 20:00
Štítek ‘Endeavour’
Třicet let od STS-61
Před třiceti lety odstartoval raketoplán Endeavour ze startovní rampy 39B k servisní misi. Cílem mise STS-61 byla oprava Hubbleova teleskopu u kterého se projevila vada primárního zrcadla, která vedla k rozmazaným snímkům. 2. prosince 21:00
Vesmírná technika: Širokoúhlá kamera WFC3
Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.
Rubrika Foto a video, Technologie 
Štítky: Endeavour, HST, Hubble space telescope, Vesmírná technika, WFC3 Vesmírná technika: První výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu
Ačkoliv byla očekávaná životnost prvních panelů fotovoltaických článků Hubbleova teleskopu až deset let, nakonec se dočkaly výměny již při první servisní misi po zhruba třech a půl letech od vypuštění. Pro posádku raketoplánu Endeavour to byl jeden z prioritních úkolů celé mise STS-61. Jenže i při samotné výměně se vyskytly nečekané komplikace a bylo tak nutné sáhnout k odhození nesloženého pravého panelu.
Příběh raketoplánů
Raketoplán. Jaké slovo se člověku v hlavě vybaví, když řeknete toto slovo. Drahý, unikátní, důležitý, nesmyslný? Bez ohledu na to jaký názor na raketoplány máme, tak sehrály v třicetiletém období od roku 1981 až 2011 neoddiskutovatelnou roli v poznávání vesmíru. Díky nim máme Mezinárodní vesmírnou stanici, funkční Hubbleův vesmírný dalekohled, posílily mezinárodní spolupráci v rámci programu Shuttle-Mir, ISS a nejen v nich, vynesly na oběžnou dráhu nespočet družic a z paluby raketoplánu byly také vypuštěny sondy Galileo, Magellan, Ulysses a nebo Chandra X-ray Observatory. Ať už si tak o raketoplánech myslíme cokoliv, díky jejich přínosu jsme se posunuli k větším a složitějším projektům a proto bych se chtěl v tomto článku zaměřit na příběh těchto úžasných strojů.
Rubrika Historie Štítky: Atlantis, Challenger, Columbia, Discovery, Endeavour, Enterprise, Hubble, ISS, NASA, raketoplán, Silbervogel, X-15, X-20 Kosmotýdeník 473 (4.10. – 10.10.)
S nedělním polednem přichází již po čtyř sté sedmdesáté třetí ideální čas na přehled těch nejzajímavějších novinek, které přinesla kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na jméno nové lodě Crew Dragon, která doplní flotilu dvou aktivních pilotovaných lodí SpaceX a již brzy se vydá do kosmického prostoru. V dalších tématech se podíváme na odklady startu japonské rakety Epsilon, či na natáčení filmu na palubě stanice ISS.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Blue Origin, Crew-2, Crew-3, Endeavour, Endurance, Epsilon, ISS, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, NS-18, Sojuz MS-19, SpaceX Dnešní výročí: 25 let od STS-69
Raketoplán Endeavour odstartoval k 10 denní misi, při které byly poprvé vypuštěny 2 a zachyceny jiné 2 satelity. 7. září 5:43
Nádrže na vodu z raketoplánu Endeavour pomohou na ISS
Raketoplán Endeavour, který je nyní umístěn v kalifornském vědeckém středisku v Los Angeles, může ještě pomoci dovybavit Mezinárodní vesmírnou stanici. 19. srpna byly z jeho útrob vytaženy nádrže na vodu, které pomohou zvýšit zásoby vody na stanici a díky tomu se budou moci astronauté více věnovat vědeckým a technologickým experimentům.
Maratónsky beh po Marse (deviata časť)
Pamätáte sa ešte na minulý diel? Vtedy som vyhlásil, že deviatou časťou tento miniseriál o dvoch najúžasnejších roveroch ukončím. Čítate teda úplne posledný diel, ktorý bude mapovať najväčšie úspechy a celkovo misiu oboch vozidiel. Najprv však dokončím to čo som pred mesiacmi začal. Ešte mi totiž zostalo tristo nezmapovaných Solov. Minule som skončil pristátím Curiosity. Po krátkom prerušení programu sa však nakoniec všetko vrátilo do starých koľají, iba s tým rozdielom, že Opportunity mala na Marse mladšiu sestru. Tým sa však zmenilo ešte niečo. Pre posielanie fotografií a rozsiahlejších povelov využívala dve retranslačné družice, Mars Odyssey a MRO. Po prílete sondy Curiosity sa teda trochu obmedzila komunikáca so Zemou.
Maratónsky beh po Marse (ôsma časť)
Opportunity stála na okraji najväčšieho impaktného kráteru v okolí. Miesto Spirit Point predstavovalo pomyselnú hranicu, ktorú práve prekročila a vydala sa na ďalšie dobrodružstvo. Písal sa desiaty október 2011 a nadišiel čas opäť zahájiť vedeckú prácu. Extrémne dlhá cesta z kráteru Victoria ku kráteru Endavour jej trvala tri roky. Pritom sa striedali obdobia presunov a obdobia výskumov. Opportunity navštívila niekoľko kráterov a aj malé pole impaktov. Všetky tieto udalosti som opísal v predchádzajúcich častiach tohto miniseriálu. Posledných štyri a pol kilometra prešla za necelý polrok a mohlo sa opäť začať s výskumom. Počas čítania tohto článku prosím myslite na to, že na planine Meridiany sa pomaly schyľovalo k zime. Elektrickej energie solárne panely vyrábali každý Sol menej, klesali teploty a vrstva prachu bola už tak hrubá, že cez ňu prešla iba polovica fotónov. Podobne na tom boli aj zanesené kamery a spektrometre. Napriek tomu nám aj v tomto období denne poskytovala cenné informácie o Marse.
Nahrávání ...