sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.
NASA a SpaceX se dohodly na posunutí startu první ostré lodi Crew Dragon o zhruba týden. Nyní platí, že ke startu s čtyřčlennou posádkou dojde nejdříve 31. října v 8:40 SEČ. Nový termín má zajistit eliminaci časového konfliktu s činnostmi, které souvisí se startem a přistáním ruských lodí Sojuz. Dodatečný čas navíc umožní v klidu dokončit všechny zatím otevřené úkoly – ať už na pozemské technice nebo na ISS. Posun startu také zajistí vhodné příležitosti k provedení dodatečných zkoušek nutných k izolaci místa úniku vzduchu z ISS, pokud to bude zapotřebí. Čas navíc ocení i SpaceX, která na start připravuje loď Crew Dragon i raketu Falcon 9 – technici tak budou mít na všechny činnosti více času.
Vozítko Perseverance ještě několik měsíců poletí meziplanetárním prostorem a pak na něj čeká složité přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít 18. února 2021. Pokud se všechno podaří, bude moci zahájit svou vědeckou misi, při které má pátrat po stopách mikroskopických forem života, které na Marsu mohly existovat před několika miliardami let. Za tímto účelem je rover vybaven třeba přístrojem PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry), přesným zařízením, které k vědeckému výzkumu používá rentgenové záření a také umělou inteligenci.
Na začátku září jsme se těšili na působivý start rakety Delta IV Heavy od United Launch Alliance na misi NROL-44 s utajeným nákladem. Jenže nosič se vinou technické závady neodlepil od rampy – start byl totiž na poslední chvíli zastaven. Následovala podrobná inspekce situace a firma ULA vyměnila pro jistotu všechny tři regulátory přívodu vysokotlakého helia. Nyní se zdá, že by startu nemělo nic bránit a ke startu by tedy mělo dojít v úterý ráno v 6:02 SELČ. Pokud Vás tedy časné vstávání neodradí, rádi Vás pozveme k našemu živě a česky komentovanému přenosu.
V posledních dnech jsme zažívali celou řadu odkladů startů, z nichž některé díky dominovému efektu posunuly zase další starty. Téměř o dva týdny se takto postupně posunul start rakety Falcon 9 s 12. várkou ostrých družic Starlink. Nyní se však zdá, že se SpaceX pokusí o start v pondělí v 16:22 našeho času. Na tuto misi vyrazí první stupeň, pro který půjde o třetí použití. Ani tentokrát nebude chybět pokus o jeho přistání na mořské plošině a zřejmě se dočkáme i pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu. Starosti dělá jen počasí, které dává pouze 60% pravděpodobnost.
Poté, co španělská družice SEOSAT-Ingenio pro snímkování Země ve vysokém rozlišení opustila 24. září výrobní areál firmy Airbus v Madridu, ji čekala cesta na kosmodrom v Kourou, kam bezpečně dorazila. Tady se bude připravovat na svůj start, který je zatím plánován na listopad letošního roku. SEOSAT-Ingenio se vydal na cestu uzavřený ve speciálním transportním kontejneru a na kosmodrom s ním cestovala také francouzská družice Taranis, na které má podíl i Česká republika. Obě družice mají společně startovat na raketě Vega. Technici na letišti se postarali o bezpečné vyložení z letadla a kontejnery byly umsítěny na tahač určený k převozu na samotný kosmodrom.
Po prázdninách se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i posledním zářijovým dnem, takže termín akce je 30.9.2020. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Hned první téma je hodně zajímavé, Prokop Hapala vám vysvětlí fyziku boje v kosmu. Druhá přednáška Jana Bašteckého pojednává o posledním startu klasické rakety Sojuz. Na závěr shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Tento týden byl velmi bohatý na události v kosmonautice a tak vám přinášíme pravidelný přehled kosmonautických událostí v poněkud větším rozsahu, než bývá zvykem. Přesto však je to čistokrevný Kosmotýdeník! V hlavním tématu se budeme podrobně věnovat firmě Axiom Space, která má naplánované minimálně čtyři komerční lety s komerčními posádkami na ISS. V dalších tématech se budeme věnovat testům Starship, přípravě modulu Nauka, anebo přípravám na start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Výškové rakety sice dopraví náklad třeba i do výšky několika tisíc kilometrů, ale nikdy nedosáhnou dostatečné rychlosti pro umístění tohoto nákladu na oběžnou dráhu okolo Země. Jedním z prvních významných programů pro výzkum kosmického prostoru pomocí výškových raket byl sovětský program Vertikal. Více o tomto fenoménu v dnešním díle Vesmírné techniky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
