sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu stále většímu počtu lidí a je pochopitelné, že nikdo nechce zůstat pozadu.
Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.
Je tu první neděle nového roku a i nyní je pro vás přichystán pravidelný přehled událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku planeta Jupiter a nová zjištění, která přinesla americká sonda Juno o jedné čtvrt století staré záhadě. Dalšími tématy budou například novinky ze základny Boca Chica o přípravách prototypů lodí Starship. Nevynecháme ani novoroční dění na Mezinárodní kosmické stanici a součástí jsou i pravidelné rubriky. Přeji vám příjemné čtení a příjemnou neděli.
V minulém díle jsme se měli možnost podívat na úspěch sovětské sondy Luna 16, která na Zemi jako první nepilotované těleso dopravila vzorky z Měsíce. Na ni měla navázat sonda Luna 18. Ta však na Měsíci přistála tvrdě, takže musela nastoupit sonda Luna 20. Ta sice neměla při odběru jednoduché podmínky, ale nakonec dokázala na Zemi dopravit 30 gramů vzorků z Měsíce.
Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.
Závěr roku byl z hlediska kosmonautiky opravdu hektický. Na Zemi doputovaly vzorky dokonce ze dvou vesmírných těles. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla měsíční regolit a Hayabusa 2 horninu z asteroidu. K ISS se vydala zásobovací mise CRS-21. Nešlo o nic menšího než novou verzi zásobovací lodě Dragon od SpaceX. Tato firma se v prosinci postarala o úžasný zážitek pro své fanoušky, když si udělal krátký výlet k obloze prototyp Starship ve verzi SN-8. Na Falconu 9 startovala družice SXM-7. Na témže typu rakety zahájila svojí misi i tajná vojenská družice NROL-108. To NROL-44 se nechal vynést na hřbetě rakety Delta IV Heavy. Svou premiéru si odbyla i čínská raketa Dlouhý pochod 8.
Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Před pár hodinami jsme vstoupili do nového roku s odhodláním a nadějí, že bude pro celý svět lepší než ten, který právě skončil. V uplynulých dnech jste si na našem webu mohli přečíst shrnutí hlavních událostí roku 2020 v kosmonautice i výhled na nejdůležitější momenty roku 2021. Nyní Vám přinášíme poslední tradiční článek přelomu roku – zaměříme se na rekapitulaci roku 2020 z pohledu našeho portálu. Podíváme se tedy nejen na některé důležité události, či změny, které nás potkaly, ale také si ukážeme tradiční statistiky návštěvnosti našich subdomén.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Právě čtete poslední článek, který na našem webu vyjde v roce 2020. Za věrnost Vás, čtenářů, ještě jednou děkuji jménem celé redakce. A jak nejlépe oslavit konec roku a začátek nového? Jako vždy bude nejlepším způsobem humor. Stejně jako vloni jsem proto prošel vlákno Vtípky a srandičky z kosmonautiky na našem diskusním fóru a vybral z něj několik vtipných obrázků, které vtipně reagují na události, které nám přinesla kosmonautika v roce 2020. Ve většině článků na našem webu není po humor místo – tak si to alespoň dneska můžeme dovolit. Dobře se tedy bavte a do roku 2021 vstupte tou správnou nohou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
