sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia

Novaspace

Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.

GHGSat

Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.

Anduril

Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

Náš eshop

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Netradiční start se Starlinky

Družice Starlink jsou vynášeny raketami Falcon 9 ve várkách po šedesáti kusech – toto tvrzení je ve většině případů pravdivé, ale má i své výjimky. Jednu z takových výjimek představuje mise Starlink 1-26. Tentokrát totiž pod aerodynamickým krytem Falconu 9 najdeme „pouze“ 52 družic Starlink. Pravidelní diváci si jistě vzpomenou na loňský rok a na mise s pořadovými čísly 8, 9 a 10, které kromě netradičního počtu družic Starlink vynášely na oběžnou dráhu také sekundární náklad. To je případ i aktuální mise – sekundární náklad tvoří družice Capella-6 a Tyvak-0130. První stupeň Falconu 9 bude použit poosmé a startovat se má v neděli v 0:54 našeho času.

VT_2021_19

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – Mise Sputnik 6, 9 a 10

V minulém díle jsme se věnovali zejména Bělce a Strelce. Tímto dílem ukončíme minisérii věnovanou letům psích kosmonautů na oběžnou dráhu Země. Jejich mise pomohly získat zkušenosti a vychytat mouchy na technice, která měla vynést na oběžnou dráhu prvního člověka. V závěru videa bude řeč také o dalších misích, při kterých se psi podívali do kosmického prostoru.

Vesmírná navigace pomocí pulsarů

I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.

Na Mars se chystá dosednout „Bůh ohně“

Zítra po naší půlnocí, konkrétně v 1:11 SELČ se na povrch rudé planety chystá dosednout další robotické vozítko. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a pokud se to lidové republice opravdu povede, tak se zapíše jako teprve druhý národ, kterému se to povedlo. Pokud tedy nepočítáme krátké vysílání modulu sondy Mars 3. Jde o opravdu prestižní záležitost a nás může těšit, že rover má na palubě celou řadu zajímavých vědeckých přístrojů, které nám mohou pomoci odhalit další tajemství Marsu.

SpaceX to s orbitální misí letos myslí vážně

Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.

Jusaku Maezawa poletí na ISS v Sojuzu

Známý japonský podnikatel, který plánoval letět k Měsíci v lodi Crew Dragon a nyní počítá se Starship, si předtím užije let na Mezinárodní kosmickou stanici v lodi Sojuz. Už dlouho se vědělo, že mise Sojuzu MS-20 bude jiná než obvykle. Na palubě nebudou členové dlouhodobé expedice a loď u stanice nezůstane půl roku. Společně s jedním profesionálním kosmonautem, který bude lodi velet, poletí dva kosmičtí turisté, kteří stráví na ISS jen několik dní a pak se ve své lodi zase vrátí na Zemi. Několikaměsíční spekulace o tom, kdo bude tvořit posádku, jsou nyní u konce. Úvahy ukončila oficiální zpráva agentury Roskosmos – lodi bude velet Alexander Misurkin a v roli turistů budou dva Japonci – Jusaku Maezawa a Jozo Hirano.

Sonda OSIRIS-REx vyrazila zpátky domů

Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.

Někdy, když nás trajektorie ISS vede kolem pobřeží, mám dojem, že jsem jak na přídi člunu a že pilotuji letadlo v jednom… Tady jsme letěli nad západní Afrikou. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 31

Po týdnu tu máme pokračování fotokoutku z ISS. O ten se svými snímky a komentáři stará francouzský astronaut Thomas Pesquet. A my jsme rádi, že můžeme pokračovat v našem obnoveném seriálu i na Kosmonautix.cz a o tyto zážitky se s vámi podělit. Texty jsou přímým překladem, parafrází Thomasových komentářů nebo v nich najdete doplňující informace, vážící se k tématu na fotce. K úvodnímu snímku Thomas uvádí: „Někdy, když nás trajektorie ISS vede kolem pobřeží, mám dojem, že jsem jak na přídi člunu a že pilotuji letadlo v jednom… Tady jsme letěli nad západní Afrikou.“

Gateway (květen 2021)

Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.