sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Firma Boeing v pondělí uvedla, že její kosmická loď Starliner úspěšně prošla procesem přepracování softwaru – to bylo potřeba poté, co se při první nepilotované testovací misi objevilo v programu několik chyb. Technici na Kennedyho středisku navíc oznámili spojení návratového a servisního modulu – vznikla tak loď, která by měla vyrazit na opakovanou nepilotovanou misi. Cílem bude Mezinárodní kosmická stanice, kam měl zamířit i první Starliner, ovšem kvůli softwarovým problémům se o to loď ani nepokusila. Zatím NASA a Boeing hovoří o 29. březnu jako o termínu startu opakované testovací mise OFT-2.
Leckomu mohou starty raket Falcon 9 s družicemi Starlink připadat nudné a stále stejné. Stačí se však podívat podrobněji a člověk snadno zjistí, že tomu tak není. Vezměte si třeba aktuální start, při kterém má Falcon 9 odstartovat ve středu ve 14:02 SEČ z floridské rampy 39A. Půjde již o šestnáctou várku družic Starlink a za pozornost stojí skutečnost, že při této misi bude nějaký první stupeň Falconu použit již poosmé! Počasí zatím vypadá skvěle (devadesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek) a tak se můžeme těšit na další posouvání hranic znovupoužitelnosti. Srdečně Vás tedy zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Odborníci, kteří mají na starosti testovací kampaň Green run centrálního stupně rakety SLS, provedli rozbor dat nasbíraných při statickém zážehu. Vykonali také předběžnou fyzickou inspekci a zjistili, že centrální stupeň, který 16. ledna provedl na Stennisově středisku u Bay St. Louis, stát Mississippi, svůj historicky první statický zážeh, je ve skvělém stavu. Po prvotní prohlídce dat se týmu podařilo určit, že ukončení testu, který trval 67,2 sekundy, bylo způsobeno testovacím parametrem, který byl záměrně až příliš konzervativní. Bylo to z důvodu zajištění bezpečnosti centrálního stupně během testu.
V posledních hodinách koluje po internetu zajímavý objev, který učinil Jack Beyer. Ten se potuloval po přístavu v Brownsville, když čekal na další testy prototypu Starship SN9. Jeho pozornost zaujala stará těžební plošina pojmenovaná Deimos. Na základě názvu, nedávného inzerátu, tweetů Elona Muska a používaných jeřábech došel k názoru, že se zřejmě jedná o dříve avizované plošiny, které budou sloužit provozu systému Super Heavy / Starship. Začal tedy pátrat dál a jeho teorie se začala potvrzovat. Následně se svými poznatky seznámil internetovou veřejnost a ta sehnala další detaily. Ze spekulace se stala téměř jistota, byť zatím není ze strany SpaceX nic oficiálně potvrzeno.
Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.
Přesně za měsíc (18. února) má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance. Jeho sestup bude v mnoha ohledech připomínat přistání roveru Curiosity, ale dočkáme se i novinky – kamera třeba nasnímá terén, kam sestava klesá a počítač vybere bezpečnou oblast. Animací, vizualizací a infografik na téma přistání Perseverance na Marsu se objevilo již několik, ale dnes bychom Vás chtěli seznámit s jednou mimořádnou možností. Díky ní se dostanete k přistávajícímu roveru tak blízko, jak to jen jde. A nebudete muset ani opustit své křeslo – vše se totiž pochopitelně odehraje virtuálně.
Kriticky důležitý testovací zážeh centrálního stupně nové americké rakety SLS na Stennisově středisku proběhl v sobotu, ale trval ve výsledku pouze 67 sekund, což je mnohem méně než původně plánovaných osm minut. Zážeh přitom měl být posledním krokem,který prokáže připravenost stupně k převozu na Kennedyho středisko, kde začnou jeho přípravy na start. Stupeň postavený firmou Boeing používá 4 raketové motory RS-25 od firmy Aerojet Rocketdyne. Ty se zažehly ve 23:27 SEČ, ale poslední test zhruba rok trvajících komplexních zkoušek skončil předčasně.
Dnes je na 19:30 naplánován z letiště v Mohavské pouště v Kalifornii (konkrétně z Mojave Air and Space Port) start upraveného Boeingu 747-41R Cosmic Girl. V podvěsu pod levým křídlem ponese dvoustupňovou nosnou raketu LauncherOne od společnosti Virgin Orbit. Půjde o druhý let této rakety a snad první na oběžnou dráhu po selhání v květnu 2020. Nákladem je 10 CubeSatů vynesených v rámci vzdělávacího programu NASA ElaNA (Educational Launch of Nanosatellites). Všechny družice jsou tak postaveny studenty amerických univerzit. Letoun má imatrikulaci N744VG a je ho tak možné sledovat např. na webu Flightradar.
Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
