sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Články
Evropská kosmická agentura může slavit. Poprvé v historii evropských technologií se jí prostřednictvím programu Celeste podařilo přenést navigační signál z nízké oběžné dráhy. Jde tak o první významný úspěch mise, která byla vypuštěna letos 28. března. Ráno 8. dubna se týmy expertů z ESA i průmyslových firem sešly v laboratoři navigačních technologií nizozemského střediska ESTEC, aby byli svědky přijetí úplně prvního navigačního signálu z mise Celeste. Pro celý program PNT šlo o významný milník. Signál odeslaný z družice Celeste IOD-1 byl prvním dvoufrekvenčním navigačním signálem v pásmech L a S a prvním signálem vyslaným z evropské družice na nízké oběžné dráze. V následujících dnech bude následovat vysílání z družice Celeste IOD-2.
Ještě než se sluneční erupce vydá na cestu meziplanetárním prostorem, při které může zasáhnout Zemi a ohrozit zdejší technologie, začíná vše explozivními procesy na Slunci, kterým se říká magnetické přepojení (magnetic reconnection). Pozorování z americké sondy Parker Solar Probe nyní odhalila nové detaily o tom, jak tyto druhy magnetických jevů urychlují částice na nebezpečné rychlosti. Během svého průletu kolem Slunce v roce 2022 sonda prolétávala mezi Sluncem a oblastí magnetického přepojení ve slunečním větru, neustálém proudu částic a magnetických polí vydávaných Sluncem. Jelikož přepojení, které vyvolává bouře, probíhá v těžko pozorovatelné sluneční atmosféře, tak jevy probíhající ve slunečním větru nabízejí možnost přímých měření částic urychlovaných magnetickým přepojením. A přesně to Parker Solar Probe udělala.
Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.
Ačkoliv se v kosmonautice dějí velké věci a celý obor se viditelně posouvá vpřed, některým lidem je to málo a rádi by viděli větší pokroky. Takové lidi snad potěší projekt NIAC, ve kterém NASA podporuje prvotní fázi vývoje projektů, které vypadají slibně a do budoucna by mohly být hodně užitečné, ale jejich praktické nasazení se dá očekávat až ve vzdálenějším časovém horizontu. Pokud je ale jednou budeme chtít používat, musíme je začít studovat už nyní – buďto nám ukáží, že jde o slepou cestu, nebo prokáží svou životaschopnost. Dnes bude řeč o projektu LEAP (Legged Exploration Across the Plume).
Nový návrh Bílého domu na rozpočet NASA pro fiskální rok 2027 schytává ostrou kritiku od zastánců kosmického výzkumu. Ti varují, že by mohl dramaticky přeformovat kosmickou agenturu snížením rozpočtu o 23 % a snížením jejích vědeckých programů o téměř polovinu. Nově vydaný top-line budget request pro NASA snižuje rozpočet ředitelství vědeckých misí agentury ze 7,25 miliardy dolarů na 3,9 miliardy, což představuje redukci o 47 % a doplňuje celkové snížení rozpočtu agentury o 23 %. nezisková organizace Planetary Society již v reakci na návrh rozpočtu vydala prohlášení, v němž zdůrazňuje, že tento návrh je pozoruhodný nejen svým rozsahem, ale i tím, jak se odchyluje od dlouhodobých rozpočtových postupů.
Evropská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na vývoj demonstračního systému pro přerušení startu s posádkou. Tento projekt byl poprvé oznámen 28. listopadu 2025. Nyní, když je výzva otevřená, agentura zveřejnila dodatečné informace o projektu včetně rozpočtu 1 milion Eur na úvodní fázi vývoje demonstrátoru. Fáze definování systémové úrovně projektu Launch Abort Demonstrator agentury ESA, pro kterou byla 10. dubna oficiálně vyhlášena výzva k podávání návrhů, si klade za cíl dokončit „první krok ke snížení rizik systému přerušení startu pro kosmickou loď s posádkou“. Zaměří se na modelování celé sekvence přerušení startu, přičemž zvláštní důraz bude kladen na scénáře přerušení startu na vzletové rampě, a trvání této fáze by nemělo přesáhnout 12 měsíců.
Myšlenka na využití kosmického prostoru pro vojenské účely se objevila pravděpodobně ve stejný okamžik jako první plány na reálné proniknutí do okolí naší rodné planety. Je nabíledni, že pro vojáky byly úvahy o vesmíru velmi lákavou pobídkou k tomu, aby začali osnovat scénáře zaměřené na expanzi svých aktivit mimo atmosféru Země. A protože armády mají pro své aktivity většinou neporovnatelně větší finanční i personální prostředky, než tomu bývá u civilních organizací, z historie známe nepřeberné množství vojenských kosmických projektů více či méně realistických. Některé se nakonec z hlav svých osnovatelů přenesou přes rýsovací prkna a testovací stolice až do fáze realizace, jiné zůstanou pouhými letmými idejemi bez výraznější stopy v análech dobývání kosmu. Existuje také řada projektů, jež se dostaly do fáze velmi podrobného rozpracování a často se již začalo pracovat na „létajícím“ hardwaru, z různých důvodů však nedošly do cíle své pomyslné cesty. Oněmi důvody mohl být nedostatek politické vůle, ne zcela jasné zadání, nerealistické technologické nároky, anebo třeba nedostatečné financování. Všechny tyto překážky musel v průběhu své existence překonávat i projekt,
V sobotu odpoledne jsme sledovali start Falconu 9, který na nízkou oběžnou dráhu země dopravil nákladní kosmickou loď Cygnus, která v rámci nákladní mise NG-24 veze zásoby a vědecké experimenty na Mezinárodní kosmickou stanici. Druhou loď ve verzi XL ale ještě neopouštíme, protože už dnes večer by měla dorazit do těsné blízkosti orbitálního komplexu. Cygnus se, na rozdíl od lodí Progress či Dragon 2 nedokáže ke stanici připojit automaticky. „Zaparkuje“ proto vždy zhruba 10 metrů „pod“ stanicí a počká, až jej zachytí staniční manipulátor Canadarm2 ovládaný astronauty na palubě stanice. Právě tuto pasáž pokryjeme i v rámci našeho komentovaného přenosu.
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
