Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračerveného záření ukazuje mezihvězdnou kometu ve třech vlnových délkách a ilustruje tak, kde se během pozorování nacházely které plyny. Vodní pára se šíří daleko za jádro, protože většina se jí uvolňuje z jedových zrnek v okolní komě, zatímco oxid uhličitý a metan se koncentrují blízko jádra komety.
JWST provedl pozorování ve dvou oddělených termínech, když kometa pro průletu kolem Slunce mířila opět pryč z naší soustavy. První pozorování proběhlo mezi 15. a 16. prosincem, když se kometa nacházela zhruba 330 milionů kilometrů od Slunce. Poté následovalo druhé pozorování 27. prosince, kdy byla kometa 380 milionů kilometrů od Slunce.
Vůbec poprvé u mezihvězdného návštěvníka tak Webbův teleskop přímo detekoval metan. Ten nebyl u 3I/ATLAS dříve detekován, což naznačuje, že mohl být skryt pod povrchem komety. Tím by byl chráněn před vypařením (či sublimací), dokud teplo z průletu blíže ke Slunci neproniklo do hlubších vrstev ledové vnější obálky. Ukázalo se, že množství metanu ve srovnání s vodou je překvapivě vysoké a tato úroveň je ve Sluneční soustavě vzácná. Pozorování Webbovým teleskopem také potvrdila, že kometa 3I/ATLAS je nezvykle bohatá na oxid uhličitý, kterého uvolňuje mnohem více než vody, což vynikne zejména ve srovnání s klasickými kometami ze Sluneční soustavy. Obě tato zjištění ukazují, že 3I/ATLAS vznikala ve velmi odlišném prostředí, než většina komet zformovaných ve Sluneční soustavě.
Použitý přístroj MIRI je velmi schopný. Inženýři jej navrhli tak, aby rozložil přicházející infračervené záření na jeho dílčí vlnové délky. Tento spektrometr dokáže poskytnout spektrální měření pro každý bod na malé ploše oblohy, což umožňuje týmům měřit, jaké plyny jsou přítomné a vizualizovat jejich prostorové rozlišení kolem jádra komety.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/27299787-11-eng-GB/Webb_sniffs_methane_from_interstellar_Comet_3I_ATLAS.png
Nebyl jsem zcela spokojen s prohlášením, cituji: „Pozorování Webbovým teleskopem také potvrdila, že kometa 3I/ATLAS je nezvykle bohatá na oxid uhličitý, kterého uvolňuje mnohem více než vody, což vynikne zejména ve srovnání s klasickými kometami ze Sluneční soustavy. Obě tato zjištění ukazují, že 3I/ATLAS vznikala ve velmi odlišném prostředí, než většina komet zformovaných ve Sluneční soustavě.“ Samotná pozorování nerozporuji, rozporuji výhradně vývody, tedy na co by měly pozorování ukazovat. Srovnávat kometu, která se velmi pravděpodobně setkala s hvězdou podstatně méně často, než „bežná“ kometa naší hvězdné soustavy je nevhodné (srovnávat hrušky s třešněmi). Běžné komety, jak je máme docela dobře prozkoumané se kolem Slunce prolétnou co nějakých sto až tisíc let (plus mínus). Tato „mezihvězdná“ kometa se s hvězdou potká nejdříve tak za desítky tisíc let. Tedy pokud se vůbec přiblíží na vzdálenosti, které u „našich“ komet známe a pozorujeme. Takže příležitost molekul vody, kysličníku uhličitého, metanu i jiných uniknout díky ozáření je výrazně menší, než u „našich“ komet „častého oběhu“.
Provedl jsem si jednoduchý propočet doby přeletu 3I/ATLAS k nejbližší hvězdě a vyšlo mi minimálně 22 tisíc let (v přímé dráze, kometa neletí přímo). Z tohoto vyplývá, že 3I/ATLAS se potkává s hvězdou až tisíckrát méně často, než „naše“ komety. Takže z toho by šlo uvažovat, že uvedené molekuly měly také až tisíckrát menší příležitost se z komety uvolňovat, a tak tedy jsou v kometě více přítomné, než v „našich“ kometách dnes. „Nemohla se tak často otřepat. :-)“ Z toho by pak také plynulo, že úvaha o jiném místě vzniku této komety je předčasná, nemá reálný podklad. „Naše“ komety mohly vzniknout ve steném prostředí jako 3I/ATLAS, jen měly více příležitostí (přibížením ke hvězdě) se „otřepat“ a zbavit molekul, které jim dnes chybí oproti „mezihvězdné“. Tím ovšem netvrdím, že 3I/ATLAS neznikla opravdu někde jinde. Možné to je, ale pozorování to nijak nedokazuje.