sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur už stojí nosná raketa Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat, která má vynést 34 nových družic pro komunikační systém OneWeb. Start na polární oběžnou dráhu je naplánován na úterý ve 20:07 SELČ, ale vysílání na YouTube kanálu OneWeb začne už o deset minut dříve, tedy v 19:57. V článku ale najdete ještě dva přenosy stejné události, které bude vysílat agentura Roskosmos. První z nich je tzv. technický, což znamená, že by v něm neměli být moderátoři, ale pouze záběry na nosič. Druhý přenos Roskosmosu nabídne tradiční formu s moderátory ve studiu. Oba přenosy Roskosmosu mají naplánovaný začátek v 19:00.
Zatím sice proběhl pouze jeden testovací let lodi Orion, ale v dalších letech se počítá s hojným využíváním této americké lodi. Ta by měla v rámci programu Artemis vozit astronauty k Měsíci, aby se lidé připravili na budoucí pilotované výpravy k Marsu. Práce na misi Artemis I jsou již téměř hotové, příprava mise Artemis II také utěšeně pokračuje a pokrok se nevyhýbá ani přípravě lodí pro další mise. Nedávno mohla agentura oznámit dokončení svařování přetlakové kabiny Orionu pro misi Artemis III. Jde o základní konstrukci vzduchotěsného modulu pro posádku. Jedná se o první velký díl hardwaru v produkční fázi, kterou zajišťuje firma Lockheed Martin.
Před několika týdny dosáhla SpaceX významného milníku při budování družicové komunikační sítě Starlink, když dokončila první vrstvu této komunikační sítě. Aby však systém poskytoval lepší spojení a pokrýval více oblastí, je potřeba vybudovat další vrstvy. Jedna z nich využije družice na oběžné dráze se sklonem 70° vůči rovníku, díky čemuž bude zajištěno pokrytí oblastí blíže k pólům. První taková mise se právě chystá. Zatím devětkrát použitý první stupeň by měl 14. září v 5:55 vynést z Vandenbergovy základny 51 družic Starlink a poté se pokusí o přistání na mořskou plošinu Of Course I Still Love You. Všechny zájemce srdečně zveme ke sledování.
Americké vozítko perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.
Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.
Výstup do volného prostoru je vždy atraktivní událostí, ale troufnu si říct, že ten, který nás čeká v neděli, je ještě o trochu zajímavější. Důvodů je více, ale začněme tím asi nejneobvyklejším. Původně měl tento výstup proběhnout už v srpnu, ale musel se odložit kvůli drobné zdravotní indispozici, kterou trpěl Američan Mark Vande Hei. Odložený termín přichází právě dnes a změnil se nejen termín, ale i složení dvojice. Japonec Akihiko Hošide zůstal, ale Mark Vande Hei byl nahrazen Thomasem Pesquetem. Došlo tak k nepříliš běžné situaci, kdy se výstupu zúčastní dva muži, z nichž ani jeden není Američan či Rus.
Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.
Japonská nosná raketa třetí generace na kapalné pohonné látky, H3, se přibližuje svému prvnímu startu. Nosič společně vyvíjený japonskou agenturou JAXA a společností MHI (Mitsubishi Heavy Industries) navazuje na rodinu raket H-II, které po dvě desetiletí zajišťovaly vynášení družic a nákladních lodí mířících k ISS. Jak již zaznělo, raketa H3 bude třetí generací japonských orbitálních raket na kapalné pohonné látky. První z nich (H-I) se používala mezi roky 1984 a 1992. Její první stupeň tvořil americký ELTT (Extended Long Tank Thor) se šesti nebo devíti pomocnými motory Caster-2 na tuhé pohonné látky. Na této raketě také Japonci poprvé použili vlastní kryogenní druhý stupeň s tehdy novým motorem LE-5. Raketa o průměru 2,44 metru byla vysoká 42 metrů, letěla celkem devětkrát a ani jednou neselhala.
NASA a SpaceX se společně dohodly na aktualizovaném harmonogramů letů lodí Crew Dragon, které zajišťují rotaci posádek na ISS. Nejbližší plánovaná mise je Crew-3, jejíž start by měl přijít 31. října. Hned v první polovině listopadu bychom se měli dočkat návratu lodi Crew Dragon z mise Crew-2. Mise Crew-3 bude (jak již číslo napovídá) třetí rotací posádek na ISS s použitím amerických raket a lodí startujících z území USA, půjde také o čtvrtý pilotovaný let Crew Dragonu s astronauty k ISS, pokud počítáme také testovací misi DM-2 v roce 2020. Crew-3 tak naváže na mise Crew-1 z přelomu let 2020 a 2021 a probíhající Crew-2, jejíž posádka je členem 65. dlouhodobé expedice na ISS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
