Apex
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
Náš eshop
Články

Dvě mise využívající pokročilých družic oznámené 5. února pomohou NASA lépe porozumět Zemi a zlepšit možnosti předvídání environmentálních jevů a omezení následků katastrof. „NASA využívá jedinečnou výhodu kosmického prostoru ke studiu naší domovské planety, aby každý den poskytovala životně důležité údaje orgánům reagujícím na katastrofy a rozhodovacím orgánům ve prospěch všech, a zároveň informovala o budoucím průzkumu naší sluneční soustavy,“ vysvětlila Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Díky pochopení topografie povrchu Země, ekosystémů a atmosféry a zároveň umožnění dlouhodobějších předpovědí počasí nám tyto mise pomohou lépe studovat extrémní prostředí mimo naši domovskou planetu, abychom zajistili bezpečnost astronautů a kosmických lodí při návratu na Měsíc v rámci kampaně Artemis a při cestě na Mars a dále.“

Když družice postupně opustí oběžnou dráhu, nespadnou většinou v jednom kuse na zemský povrch. Během průchodu hustými vrstvami atmosféry totiž z většiny shoří vlivem tření a stlačování atmosféry. Vědecká data o procesu návratu tělesa do atmosféry je urgentně vyžadována, aby bylo možné navrhovat budoucí družice pro rychlé, bezpečné a udržitelné zániky na konci jejich mise, čímž se sníží riziko jak pro povrch Země, tak pro kosmický prostor. Evropská kosmická agentura úspěšně domanévrovala zbývající dvě družice Cluster tak, aby bylo jisté, že že zánik obou bude možné sledovat z letadla při jejich vstupech do atmosféry, ke kterým má dojít 31. srpna a 1. září 2026.

Sonda Juno agentury NASA poskytla údaje, ze kterých vědci vyčetli, že největší planeta Sluneční soustavy je o něco menší a více zploštělá, než se dříve předpokládalo. Na základě analýzy rádiových zákrytových dat ze 13 průletů kolem Jupiteru a po započítání vlivu zonálních větrů určili vědci zapojení do mise Juno, že Jupiter je na rovníku přibližně o 8 kilometrů užší a na pólech asi o 24 kilometrů plošší. Rádiové zákryty se používají k tomu, aby bylo možné „vidět“ skrz hustá a neprůhledná mračna Jupiterovy atmosféry a lépe porozumět jeho vnitřní struktuře. Během těchto experimentů vysílá sonda Juno signály směrem k pozemské síti Deep Space Network. Když signály procházejí nabitými horními vrstvami Jupiterovy atmosféry, tedy ionosférou, plyny je ohýbají a zpomalují. Měřením změn frekvence způsobených tímto ohybem mohou vědci vypočítat teplotu, tlak a hustotu Jupiterovy atmosféry v různých hloubkách.

Kosmická observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) od agentury NASA obrátila v prosinci 2025 svůj infračervený zrak na mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, aby svou troškou přispěla k souboru dat od ostatních kosmických sond, které sledovaly teprve třetí objevený objekt svého druhu při jeho průchodu Sluneční soustavou. V nové výzkumné zprávě vědci popsali detekci organických molekul, jako je metanol, kyanid, či metan. Na Zemi jsou organické látky základem biologických procesů, ale mohou vznikat i bez přispění života. O tomto objevu si ale napíšeme někdy později. Dnes se budeme věnovat tomu, že výzkumníci také upozornili na dramatické zjasnění mezihvězdné komety přibližně dva měsíce poté, co toto ledové těleso prošlo nejbližším bodem své dráhy od Slunce. Tento jev se někdy objevuje i u klasických komet a je spojován s uvolňováním vody, oxidu uhličitého a uhelnatého do okolí.

Dnes Vám přinášíme časosběrné video, které zachycuje, jak probíhalo skládání spodní části prvního exempláře rakety Ariane 64. Nejnovější evropská raketa pro přepravu těžkých nákladů, Ariane 6 zatím letěla pětkrát a pokaždé byla využita její varianta Ariane 62 s dvojicí pomocných stupňů na tuhé pohonné látky. Rakety Ariane 6 jsou však navrženy tak, aby bylo možné podle potřeb konkrétní mise (hmotnosti nákladu, či náročnosti cílové oběžné dráhy) vybrat nejvhodnější konfiguraci nosiče. Je totiž navržená tak, aby poskytovala velký výkon a flexibilitu za nižší cenu než její předchůdkyně. Tato raketa poskytuje Evropě větší efektivitu a zajišťuje přístup do kosmického prostoru, což umožňuje realizovat všechny typy misí, od průzkumu přes navigaci, vědu až po komunikaci. Nyní přichází na scénu první exemplář Ariane 64, těžké verze Ariane 6, která je vybavena čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.

První snímky z družice Meteosat Third Generation-Sounder 1 byly představeny na Evropské vědecké konferenci v Bruselu a ukázaly, jak tato mise poskytuje data o teplotě a vlhkosti pro přesnější předpovědi počasí nad Evropou a severní Afrikou. Snímky z družice MTG-S1 zachycují celý zemský disk při pohledu z geostacionární dráhy ve výšce zhruba 36 000 kilometrů nad zemským povrchem. Fotky samotné byly pořízeny 15. listopadu 2025 s pomocí palubního infračerveného sondážního přístroje. Níže přiloženém „teplotním“ snímku použil infračervený sondážní přístroj dlouhovlnný infračervený kanál, který měřil teplotu povrchu Země i teplotu v horní části mraků. Tmavě červená barva odpovídá vysokým teplotám, zejména na teplejších površích země, zatímco modrá barva odpovídá nižším teplotám, typicky v horní části mraků. Jak by se dalo očekávat, většina nejteplejších (tmavě červených) oblastí na tomto snímku se nachází na území Afriky a Jižní Ameriky. V horní části středu snímku je jasně vidět tmavě červený obrys pobřeží západní Afriky se Zeleným mysem, který je domovem hlavního města Senegalu, Dakaru. U spodního pravého okraje snímku můžeme vidět západní pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky, které mají červenou barvu pozorovatelnou

Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.

Kdy přesně se dočkáme startu druhé rakety SLS, zatím nikdo neví. Nejnovější informace vydané po zkoušce WDR uvádějí, že by se tak mělo stát nejdříve v březnu, ovšem bez bližšího upřesnění. Jisté však je, že čekání na tuto megaudálost se zcela jistě vyplatí – vždyť při misi Artemis II se lidé po více než 50 letech vrátí do okolí Měsíce. A pokud by vám to připadalo málo a chtěli byste od této mise ještě další důvody, proč ji sledovat, pak vás potěší následující informace. V kabině kosmické lodi Orion bude kromě čtyřčlenné posádky také šest čipů od pražské firmy ADVACAM určených k měření kosmické radiace. A české součástky tam rozhodně nebudou hrát druhé housle. Právě naopak – tvoří srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který NASA vyvinula pro monitoring složení kosmického záření. To může zásadně ovlivňovat jak zdraví posádky, tak fungování citlivé elektroniky. České detektory tak v praxi pomohou prověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi Orion. Při misi Artemis II má Orion kolem Měsíce

Včera (2. února) v 16:47 vzlétla z rampy SLC-4E Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 na misi Starlink 17-32. Na nízkou oběžnou dráhu Země skloněnou vůči rovníku o 97,6° doručila 25 kusů odlehčených družic Starlink. První stupeň rakety byl použit po 31. a úspěšně dosedl na mořskou plošinu. Přesto však tuto misi nemůžeme označit za kompletně úspěšnou. Horní stupeň sice úspěšně provedl první dva zážehy, kterými dosáhl požadované oběžné dráhy pro vypuštění družic, ale během přípravy na závěrečný (deorbitační) manévr zažil, jak SpaceX uvádí, nenominální podmínky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.