Vědci z fyzikálního ústavu PRL z indického Ahmedabádu provedli podrobný průzkum podpovrchového ledu v okolí jižního pólu Měsíce a využili k tomu pozorování provedení dvoufrekvenčním radarem se syntetickou aperturou DFSAR z mise Chandrayaan-2. Jedná se o první plně polarimetrický přístroj pro studium Měsíce a využívá frekvenčních pásem L- a S-. Studie se zaměřila na dvojitě zastíněné krátery, což je speciální kategorie kráterů, které se nacházejí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. Díky trvalému odclonění slunečního světla a tepelného záření jsou tyto oblasti extrémně chladné (jen okolo 25 K) a považují se za vhodné k zachování vodního ledu po dlouhá geologická období. Jejich studie nyní vyšla v časopise Nature.

S využitím pokročilých radarových polarimetrických analýz vědci identifikovali radarové stopy shodující se s možnou přítomností podpovrchového ledu pod dvojitě zastíněnými krátery v oblasti jižního pólu Měsíce. Studie navrhuje zdokonalené kritérium založené na radarových datech pro identifikaci podpovrchového ledu, přičemž hodnoty poměru kruhové polarizace (CPR = Circular Polarization Ratio) vyšší než 1 spolu s hodnotami stupně polarizace (DOP = Degree of Polarization) nižšími než 0,13 naznačují objemový rozptyl, který může souviset s podzemním ledem. DOP je radarový polarimetrický parametr, který měří, jaká část odraženého radarového signálu si zachová původní polarizační stav i po interakci s povrchovým a podpovrchovým materiálem. Tento přístup pomáhá rozlišit mezi skutečnými stopami vodního ledu od radarových signálů vzniklých odrazem od hrubého kamenitého terénu.

Mezi studovanými krátery vykazuje jeden kráter o průměru 1,1 km, který se nachází uvnitř kráteru Faustini, obzvláště přesvědčivé známky přítomnosti podzemního ledu, což potvrzují jak radarová pozorování, tak charakteristické morfologické rysy jeho laločnatého okraje. Laločnatá morfologie odkazuje na proudový nebo laločnatý vzhled, což naznačuje, že impaktní těleso mohlo proniknout do podzemního ledu a vytvořit tak kráter s pozorovaným laločnatým okrajem. Tyto poznatky poskytují důležitý pohled do distribuce těkavých látek v polárních lunárních oblastech a mají významný vliv na budoucí lunární průzkumné mise včetně identifikace na led bohatých oblastí pro budoucí přistání, či aktivity spojené s využíváním místních zdrojů (ISRU).

Přeloženo z:
https://www.isro.gov.in/

Zdroje obrázků:
https://www.isro.gov.in/media_isro/image/index/Latest/Figure1.webp
https://www.isro.gov.in/media_isro/image/index/Latest/Figure2.webp